V roce 1938 a 1939 prožívala naše vlast strašné doby. Vinou úpadkářské vlády, která necítila s lidem, přistoupili tehdejší pohlaváři na potupnou smlouvu, která prý měla zajistit dlouhý mír. Na schůzce v Mnichově se sešli zástupci Anglie, Francie, Itálie a Německa, kteří jednali o naší vlasti, ale bez našich zástupců. Pod hrozbou, že přeruší všechny smlouvy o pomoci, donutily toto mocnosti naše zástupce k podpisu, které znamenaly, že se zříkáme dávných historických území: České pohraničí – Sudety okupuje Německo, Těšínsko Poláci a slovenské pohraničí pak Maďaři, stejně jak Podkarpatskou Rus. Veliká škoda, že naše vláda nepřijala tehdy nabízenou pomoc Sovětského svazu. Přijetím této pomoci by určitě lidstvo celého světa nebylo vytrpělo tolik, jak za poslední šestileté války. Koncem září začaly uvedené státy okupovati naše území, které za veliké hanby opouštěla naše dobře vyzbrojená armáda s dobrou bojovou morálkou bez jediného výstřelu. I naši občané odcházeli ze svých domovů do nové vlasti, zanechávajíce v okupovaných zemích všechen svůj majetek. Vedoucí naši politikové, president Dr.Edvard Beneš a jiní odešli do exilu do Anglie, jiní v čele s předsedou UVKSČ s.Klementem Gottwaldem a Zdenkem Fierlingrem do Sovětského svazu. Tak se utvořila dvě jádra odporu, která v budoucnu – přes válku – dobře spolupracovala.
Okupace pohraničního území však nestačila rozpínavému hitlerovskému Německu. Po odchodu přes.Beneše do exilu byl na presidentský stolec dosazen president nejvyššího soudu Dr.Emil Hácha. Dne 14.března 1939 byl náhle povolán do Berlína, kde byl Hitlerem donucen podepsati smlouvu, kterou povolával německá vojska „na ochranu našich vojáků“. Avšak ještě před „podpisem“ této smlouvy překročila německá armáda nové hranice znetvořeného Československa. Do naší vesnice přišla v noci ze 14.na 15.březen. Okupace celého území naší republiky bylo dokončeno 15.března 1939. Naše armáda měla zakázáno použít zbraní. Měla se pokojně vzdát Němcům. Tohoto nařízení však neuposlechla místecká posádka v bývalé Čajánkově továrně. Vojáci této posádky jako jediní v celé republice bojovali po celou noc 14.15.března s německými uchvatiteli. Na věčnou paměť byla na budově v r.1945 odhalena pamětní deska. Tato posádka stala se symbolem odporu proti německým okupantům.
Slovensko bylo od českých zemí odtrženo a utvořen z něj svobodný stát, který však úplně podléhal fašistickému Německu. Do čela byla postavena luďáckofašistická hlinkovská vláda v čele s prezidentem knězem Josefem Fisem.
Ihned s okupací zaváděli Němci u nás své pořádky. Začalo se jezdit po pravé straně silnic, což našim občanům zprvu působilo značné potíže. Zavedli také nové platidlo – marky. Jedna marka platila 10 našich korun. Němci tohoto měnového podvodu dokonale využili. 1kg salámu stál tehdy od 8. do 15.Kčs, rohlík 0,20Kčs, boty od 19Kčs. Němci, kteří měli peněz nepočítaně, brzy úplně vykoupili vše, co mohli a odesílali ve velkých bednách svým rodinám. Záhy pak zely naše obchody prázdnotou.

Přehled válečných událostí
Němci, kteří se výborně vyzbrojili našimi velmi dobrými zbraněmi, dostávali chuť na další kraje a země. Ihned v září 1939 napadl Hitler Polsko, které likvidoval ve 3.týdnech. Jelikož Francie a Anglie měly smlouvy s Polskem, vypověděly Německu válku. Po likvidaci Polska napadla německá armáda Dánsko, Holandsko a přes Belgii pak Francii. Při zmateném útěku stáhla se anglická vojska na svůj ostrov. Francie byla pak za velkého halasu nacistické propagandy porobena.
Na východě však stál mohutný Sovětský svaz, který vadil rozpínavosti Německa. Bezdůvodně vtrhla německá armáda v červnu 1941 do této bohaté země, zanechávajíc za sebou jen pustou vypálenou a vyrabovanou zemi. Sovětská vojska zprvu stále ustupovala, až se zastavila na linii Leningrad, Moskva, Stalingrad. V lednu 1943 připravila sovětská armáda první a strašnou porážku fašistickým vojskům. Ve strašné bitvě u Stalingradu se vzdalo přes ½ miliónů německých vojáků se svými nejvyššími veliteli /Maršál Paulus/. Od této bitvy začal obrat ve válce. Německá armáda byla vyháněna ze svých posic a stále ustupovala. V červnu 1944 vylodili se v Evropě Angličané a Američané a otevřeli tak druhou frontu, která byla však očekávána dříve. Nyní jen mohla dokončit porážku Německa. Na půdu naší vlasti přišli první sovětští vojáci koncem r.1944, když předtím osvobodili Polsko, Rumunsko, Bulharsko a Maďarsko. Naši občané, kteří dobře věděli o pohybech sovětské armády, pozvedli proti Němcům své zbraně. 29.srpna 1944 vypuklo Slovenské národní povstání, které mohli Němci potlačiti za nasazení nejtěžších zbraní a vojska, které odvolávali z front. Po likvidaci povstání však vojáci odešli do lesů a hor, kde pak vedli partyzánskou válku. Koncem dubna r.1945 dobyla sovětská vojska Berlín, ve kterém Hitler spáchal sebevraždu. Jen pan půdě naší vlasti se ještě držel zbytek německé armády. 5.května 1945 vypuklo v Praze povstání. Vedoucí tohoto odboje naléhavě volali o pomoc již se blížící spojenecká vojska. Velení sovětské armády urychlilo postup svých vojsk k českým hranicím, takže dne 9.května 1945 byla německá armáda, až na malé bojůvky likvidována. Tímto dnem se končila potupná stránka naší historie. Další stránku psal sám náš lid horečným budováním svého blahobytu.

Náš lid za okupace
Ve velké většině se náš lid nikdy nesmířil s okupací naší vlasti německou armádou. Bojoval na všech úsecích proti Němcům, sabotoval jejich nařízení a poškozoval jejich hospodářství. Hodně jich odešlo za hranice, kde bojovali po boku spojeneckých vojsk. Hodně jich bylo pozatýkáno, mučeno a vězněno v koncentračních táborech. Byli to hlavně komunisté a Sokoli, kteří nejvíce trpěli. Tak tomu bylo i u nás. I naše obec má hodně hrdinů, kteří obětovali své životy pro vlast. Vedoucí silou tohoto odboje byla Komunistická strana Československa. Po zakázání KSČ a jejím přechodu do ilegality měnily se i formy práce členů KSČ u nás na vesnici. Přesto, že bývalí funkcionáři nesměli stát v popředí ilegální činnosti, přece zůstávali v čele veškerého dění. Velmi odvážně si vedl ihned po rozpuštění KSČ s.Josef Bílek, Metylovice čp.114, který chtěl zajistit i nadále volnost schůzování tím, že založil spolek chovu drobného zvířectva a pod tímto krycím názvem měli členové strany rozvíjet dále
politicko-organisační práci mezi občany. Po zkušenostech i ztrátách vzniklých zatýkáním komunistů zůstali tito funkcionáři vždy v popředí, nechť již to byl systém pětek, či později trojek. Ilegální práce spočívala povětšině v přechovávání pronásledovaných soudruhů, politické práci mezi občany, sabotáže a podobně. Musí se přiznat, že celá ilegální práce KSČ v Metylovicích měla mezi obyvatelstvem vážnost a úctu.
Vedoucími pracovníky v naší KSČ byli : Josef Bílek čp.114, Jan Sládeček a František Němec, čp.102. Byli často pronásledování a zatýkání. Mnozí pak po nelidském mučení popraveni.
Josef Bílek: byl zatčen v r.1941 a v době „heydrichiády“ 1942 zastřelen v Kounicových kolejích v Brně. Před smrtí poslal ilegálně zprávu s.Sládečkovi s upozorněním a povzbuzením k další činnosti.
Jan Sládeček: zatčen v r.1942 o půlnoci doma, kdy se přišel rozloučiti se svou manželkou, aby pak uprchl a skryl se v Ondřejníku. Při jeho útěku a pračce byl gestapem přemožen, do bezvědomí zbit a se svou manželkou odvezen do vězení v Ostravě. Z vězení se mu podařilo poslat ilegálně zprávu s.Leopoldu Šigutovi /Humenec/ s upozorněním. Byl souzen pro il.činnost v KSČ, přechovávání ileg.pracovníka KSČ soudu inž.Kováře, sabotáž a přípravu velezrady říše. Byl sťat sekerou v roce 1944 v Breslau.
Frant.Němec: zatčen v r.1942, souzen pro ileg.činnost v KSČ, sabotáže a přípravu velezrady říše. Byl popraven sekerou v Breslau v r.1944.
Leopold Šigut: zatčen na jaře r. 1943, byl souzen v Breslau pro ileg.činnost v KSČ pro převod a najíti úkrytu ileg.pracovníka KSČ ing.Kováři a přípravu velezrady říše. Byl odsouzen na 4 roky těžké káznice.
Bernard Závodný: zatčen v r.1943, souzen v Breslau a odsouzen k 4.rokům těžké káznice.
Karel Čupa: zatčen v r.1942 v práci. Byl souzen pro propagandu říše škodlivou a pro pomoc pozůstalým po vězněných. Odsouzen na 4 roky káznice.
Albín Chasák: zatčen v r. 1943 v práci. I on podporoval pozůstalé po vězněných, zač byl odsouzen na 4 roky káznice.
Z dalších pracovníků KSČ byli zatčeni Robert Svoboda, Josef Bílek /Petříček/, Frant.Šigut /v r.1945/, kterého udal ruský zrádce Vlasov, spolupracující s gestapem, Antonín Vašek, který se vrátil za 3 měsíce, Gustav Boháč /z Ondřejníka/, byl propuštěn v r.1944.
Všichni, kteří se vrátili, měli velmi podlomené zdraví. Byli osvobozeni buď sovětskými nebo americkobritskými vojsky. Mnoho z nic prodělalo tak zvané pochody smrti. Ku příkladu: Karel Čupa, při tomto pochodu se mu podařilo utéci a do naší vesnice se vrátil jako voják Svobodné armády, Leopold Šigut prošel mnohými koncentračními tábory. Prodělal 2 pochody smrti a doma již byl považován za mrtvého.
Toto byli tedy pracovníci ilegální komunistické strany, kteří přes strašný teror neustále pracovali pro znovu osvobození naší vlasti. Nebyla to však jediná buňka, která pracovala proti Němcům. Byli to následující: Bohumil Čupa /Miloš/: byl zatčen v březnu r.1941 jako jeden ze zakladatelů ilegální buňky bývalých čs.vojáků. S nim působil v této buňce profesor Kuhejda, který zemřel v r.1940, před zničením této buňky. Jako spojky fungovali Vavřín Hajdušek, zubní technik /nyní v Raškovicích/, Vavřín Bílek, vulkanisér a Frant.Merta, klempíř, který náhle zemřel po úraze. O silné vůli Milošově svědčí to, že i přes nelidské mučení nevyzradil jména svých spolupracovníků. Byl to oblíbený učitel a sokolský pracovník. Souzen byl v Breslau a tam také popraven dne 10.12.1942 v časných hodinách ranních – sekerou. Před popravou poslal svým drahým doma poslední dopis, který doslovně opisuji:
Strafgefängnis 12.12.42
Čupa Bohumil – 132 – AIV.
Breslau 10, den 10.prosince 1942
Kletschkaustrasse 31. Po Věruščině a Květuščině odchodu z Breslavu
Moje nedražší na světě, moje maminko: v tuto hodinu kdy smrt mě už přijala, chtěl bych vykřiknout do celého světa, všem synům: pospěšte splatit dluh své mamičce, dokud je čas! Odpusťte mi, já více nemohu. Můj život by k tomu ani nestačil. Jen zmírnit Vaši bolest. Váš život byl však velká bolest. Neklesla jste pod její tíhou a tak Vás teď vidím, hrdou a pevnou a nesmírně silnou a to mi dodává klidu a plní i mé nitro hrdostí. S Bohem, maminko, odcházím bez viny. Na našich hrobech vykvete nové jaro. Přeji Vám v něm ještě hodně života a radosti z vnuků a vnuček a dětí. Lidstvo zbloudilo, snad je dnešek naučí vážit si více života svého bližního a Boha v něm. Mám Vás úžasně rád. Moje láska nechť Vás hřeje se sluníčkem. Až Vám vánek bude hladit vrásky, bude to mé pohlazení, až vnoučata Vám vykouzlí úsměv na tváři, budu se usmívat s Vámi, až Vojta, Tonička, Nežka, Lojzek usnadní práci, ulehčí Vašemu srdci, až celá rodina Vám projeví sovu přízeň jakkoliv a čímkoliv, budu při tom já, neboť dnes od ½ 7 hod.večer, tak brzy po Vašem jubilejním dnu, kdy jsem celý den intensivně vzpomínal, dnes v okamžiku, kdy mé myšlenky budou nejkrásnější, kdy budu myslit na svou krásnou vlast, na všechny drahé v ní, jichž pláč, i smích, i zármutek, však i rozkvět je můj, zakřápne sekera do mého krku, příšerně zaskřípne a pak budu stále u Vás, maminko, stále Váš ve Vašich pěkných myšlenkách. Soustřeďuji svou vůli, aby těch bolestných bylo co nejméně. A pak jednou oba splyneme. Snad v něco krásného, neboť Vy jste byla svému okolí dobrotou a láskou. Nikoho jste neodmítla, když v bídě se na Vás -/a nyní pokračuje na druhé straně/ obrátil, ba vyhledávala jste často, kdo pomoci potřebovali. Já se cítím součástí toho věčně trvalého – neboť jsem vzešel z Vaší bolesti, z Vaší krve, jsem součástí Vaší duše a právě to trvalé, co nikdo nepopraví, co zůstane, bere mi strach ze smrti. Věřte, že Wolker neměl pravdu: „smrt není zlá, ani umírání, ani se necítím sám . Jste všichni moji drazí těsně, těsně se mnou. Tak těsně, že cítím Váš dech. Za to děkuji v prvé řadě Vám, maminko a prosím Vás jen – odpusťte mi. Umírám smířen, nemám proti nikomu zášť a v duši jas. Vzpomínám na drahé z rodu Bílků, Čupů, všechny Tončiny drahé, bratry ze sboru měšťanky v Místku, bodré Sokoly, Františka, svůj příklad, Mušku – kolegyni, Emila, Čestu, chlapce z odbíjené, ochotníky, Čeňka, ty veselé účastníky našich společných výletů, pořadatelů šibřinek a všech veselých podniků, kursů, bratří v zastupitelstvu, ať mi odpustí, komu jsem ublížil tak, jako já odpouštím všem. Vše jsou jen malichernosti. Nad vším vítězí život jako služba bližnímu a na to ať pamatují, o to je též prosím.
Všechny ty činy, ta jména, ty vztahy, hlavně ty vztahy a víra, že budoucí dny přinesu vzkříšení novému, lepšímu, krásnějšímu. Příštímu, co vyjadřuje melodie, která se chvěje v naší společné kobce u gilotiny v posledních minutách našeho života a kterou vyjadřují slova: „Kde domov můj“. „Berou nám život – ať žije lepší život!“
Váš Miloš

Můj jediný bratře, můj Vojto! Už spěchám!
Myslím na Tebe v těchto vteřinách, na Tonču, na to Vaše nejdražší, na miloučkou, vtipnou Leonku. I teď vidím Vaši rodinnou pohodu a tuším Vaše štěstí v příštích létech Vaší lásky. Zárukou Vám bude Leonka. Tonča dovolí, abych vyslovil to přání být jí dobrým duchem. Vypravujte jí o strýčkovi, který ji měl – /druhá strana/ velmi – velmi rád, který ji bude mít věčně rád, jen gilotina v bouři života mu zabránila jí to jinak projevit. Ať se raduje zkrásy květů, snad mečíky v zahrádce jí připomenou strýčka, který jí daruje jednu třetinu knih z mé knihovny. Šaty a to málo po mně rozdělte s Nežkou. Na našem rodinném hrobě dej/te/ vykvést mečíkům. Ony vyjádřují mé city a přání, a odpouťte mi.
Věčnou pohodu Vám přeji. Váš Miloš

Ambrož Bílek byl dalším hrdinou z řad metylovských občanů. Jak důstojník čs.armády se nikdy nesmířil s německou okupací. V r.1939 nejdříve přenesl své zavazadlo přes hranice, vrátil se zpět, aby se rozloučil. Druhý den pak odešel sám. Bojoval jako kapitán v prvém sboru čs.armády v Sovětském svazu. Zúčastnil se hodně bojů. Při zahájení osvobozovacích bojů naší vlasti, padl 3.října 1944 u Dukly, kde je též pochován. O útěk se pokusili také František Gurecký a Rudolf Paluzga. Oba však byli zadrženi. F.Gureckému se však druhý pokus zdařil. Bojoval rovněž v SSSR. Vrátil se zpět jako rotný. Nyní bydlí ve Vsetíně.
Blažej Onderka: nar.1.2.1897 byl zatčen jako sokolský pracovník a odvezen do jednoho z nejhorších německých táborů- do Oswiencimi. Tam podlehl nelidskému zacházení a zemřel 21.1.1942.
Josef Bílek: nar.13.6.1905, zatčen jako ilegální pracovník KSČ. Rovněž i on nevydržel muku osviencimského tábora smrti, kterým podlehl 3.3.1943.
Vítězslav Bílek: učitel, nar.1.9.1906, popraven v Breslau 2.11.1944 jako sokolský pracovník.
Vladimír Bílek: učitel, nar.20.4.1920, jeho bratr, byl odvezen jako rukojmí do Českého Těšína. Dne 30.4.1945 byl převezen do Polského Těšína, kdy byl téhož dne s mnoha jinými zastřelen.
Robert Svoboda: nar.20.3.1908 byl mučen v konvente.táboře v Mauthausenu za práci v ileg.KSČ. Tam zemřel dne 12.1.1942.
Jan Svoboda, nar.27.1.1914 a Alois Pustka nar.25.6.1925 – oba zastřeleni jako rukojmí u obce Myslíka.
Blažej Závodný: nar.2.2.1910, uprchl před svým zatčením do Chlebovin, kde se ukrýval. Gestapo však vypátralo jeho úkryt. Při zatýkání se pokusil o útěk, ale byl zastřelen 28.4.1942.
Vilém Wozniak: nar.8.5.1897 zemřel dne 27.2.1943 v oswiencimském táboře. Byl zatčen pro podporu rodin uvězněných.
Bohdan Pitucha: nar.10.11.1919, zemřel tamtéž dne 3.12.1941.
František Pustka: nar.23.2.1923 byl zatčen pro odvážné sabotáže a uvězněn v Oswiencimi. I on tam nechal svůj mladý život dne 25.2.1943.
Miloš Chasák: nar.28.3.1928 – mladičký hrdina, který v posledním okamžiku přestřihl dráhy spojující nálož, která měla vyhoditi most přes Ostravici mezi Místkem a Frýdkem. Při tomto hrdinném činu, při kterém zachránil život i majetek mnoha občanům, byl zastřelen dne 2.5.1945.
Viktor Vašek, nar.21.9.1921 nevrátil se z práce,do které byl nuceně zařazen do Německa. Vybuchnuvší granát přetrhl nit jeho života v Teresienfeldu dne 23.9.1944.

Jest to smutný výčet jmen hrdinů, kteří padli proto, že nechtěli snášeti německou fašistickou tyranii. Svou smrtí posilovali mnohé jiné v odporu i ve víře ve šťastnou budoucnost celé naší vlasti.
Dále byli ještě persekvováni a uvězněni:
Metoděj Bílek: zatčen jako starosta Sokola v říjnu r.1941. Odvezen do Oswientími, odkud byl propuštěn s velmi podlomeným zdravím v červnu 1942.
Štěpánka Bílková: jeho manželka, zatčena ve stejný den, uvězněna v Ostravě se vrátila po 6.týdnech.
Jan Němec č.144, řemenář: byl zatčen pro podporu rodin vězněných. Prošel martyriem koncentračních táborů v Osvětimi a Buchenwaldu. Svou vůlí však překonal všechny strasti a utrpení. Vráti se 9.května 1945, tedy již do svobodné své rodné obce.
Josef Luňáček č.99.profesor, byl při uzavření místeckého gymnásia v říjnu 1941 spolu s ostatními profesory uvězněn v Ostravě. Vrátil se však v prosinci téhož roku zpět. Byl také členem – po svém propuštění – ileg.skupiny „Plukovník JINDRA“, kterou vazl na ostravském gymnasiu prof.Lúbil -. Zpravodajská služba pro sovětskou armádu.
Není pera, které by dostatečně vypsalo nesmírné utrpení a bědy těch, kteří zůstali, i těch, kteří prošli martyriem koncentračních táborů a fašistických vězení. Tato doba zůstane navždy černou stránkou v historii Německa. Naše malá vesnice je jen malou částí naší vlasti a přece tu zahynulo vinou fašistické tyranie tolik občanů. Mnoho jich trpělo i v pracovním nasazení, kterému Němci říkali „totální“. Avšak i odtud mladí lidé utíkali. Zde patří také dík pracovníku obecního úřadu Ondřeji Lepíkovi, který tyto uprchlíky s nasazením vlastního života kryl. Stejně tak, jako i české četnictvo, které bylo velmi benevolentní vůči nim. Jim tedy patří dík za to, že ztráty na lidských životech nebyly ještě větší.

Povaha roku : Rok 1946 byl vcelku příznivý. Dobrá úroda obilovin i okopanin umožnila značné přídavky na potravinové lístky. Také ovoce se urodilo dostatek. V podzimním období byly již brambory volně na prodej. Podzim byl však hodně deštivý. Dlouhé deště i zima ohrozilo setí ozimin. Zima byla dlouhá, napadlo hodně sněhu, který ležel přes celou zimu. Hodně zvěře, i když byla dobře krmena, zahynulo. Zvláště mnoho koroptví se stalo obětí dravých ptáků a lišek.

Práce MNV
Složení Míst.nár.výboru bylo stejné jako v minulém roce.Ve svých schůzích zabýval se povětšinou prací, kterou hodlá pro naši obec udělat. Byly to však povětšině práce přípravné, jak o tom bude zmínka dále.
Válka zanechala mnoho stop v našich lidech. Hodně našich občanů se odstěhovalo po pohraničí, hlavně do Jindřichova ve Sl. a Bučovic. Někteří však se zase do obce vrátili. Mezi občany, kteří si museli přes okupaci hodně odříkat, vzrostl hlad po pohodlných bytech a vlastních domcích. Proto také se MNV hodně zabýval prodejem obecních pozemků. Celkem bylo prodáno v tomto roce 8 obec.parcel stejnému počtu zájemců.
Již po dlouhá léta byla v plánu obce stavba nového, obecního hřbitova. Teprve v letošním roce přikročil MNV k realizaci tohoto plánu. Na pozemku V.Nikla, který vyměnil za pozemek obecní, přikročil k prvním pracím. Začaly se kopati sondy pro určení půdy. Také se začalo se stavbou příjezdné cesty. Pozemek na tuto cestu dal zdarma Petr Fojtík, avšak vymínil si, že mu MNV oplotí pozemek kolem cesty, postaví bránu při cestě a nechá mu zdarma místo pro rodin.hrobku na novém hřbitově. Byl také vypracován projekt na odvodnění hřbitova.V tomto roce se celkem prostavělo na této stavbě 18 845,50kčs.
V letošním roce došlo také k další práci, na kterou občané již dlouho čekali. Začalo se totiž s vykopávkou sond pro celoobecní vodovod. Sondy se začaly znovu kopat v Ondřejníku. Tento vodovod by sloužil nejen celé naší obci, ale i sousední Lhotce. Iniciátorem celé této práce byl inž.Kříž z Frýdku. Projekt vypracoval inž.Chudárek z Brna. Prameny, které tam byly zachyceny, ukazují se dostatečné. Práce si však vyžaduje stále větších nákladů, takže je ohrožena nedostatkem finančních prostředků. MNV schválil půjčku ve výši 100 000Kčs, aby stavbu udržel v chodu.
Z dalších prací: z části byly také opraveny obecní budovy č.226, tj. obecní hostinec a č.24 – obecní dům na Pajurkovicích. Obecní cesty na Pajurkovice a v Pasekách si vyžádaly nákladu 30 700Kčs.
I naše národní škola, která byla postavena v r.1886 již nutně potřebuje opravy. Nevyhovuje krytina, která stále více propouští vlhkost. Nevyhovuje ani samo zařízení v budově. Z iniciativy ředitelky školy Lidmily Műllerové začal se MNV obírati i nutnou opravou školní budovy. Zatím přistupuje se jen k opatření materiálu, proveden rozpis a rozsah oprav a získání pracovních sil. Je nutno také podotknouti, že MNV vyvinul hodně úsilí a iniciativy k postavení nové školní budovy.
Obecní dům č.226 byl dlouho bez nějakého skladiště, či nutné prostory pro uskladnění materiálu a topiva. Zde projevili velkou iniciativu k podnícení zájmu občanů členové Komunist.strany Čs., kteří šli opravdu příkladem vždy vpředu. Koncem roku již stála kůlna i skladiště za obecním hostincem.Zde členové KSČ odpracovali zdarma celkem 4850hod.a tím obci ušetřili náklad ve výši 50 000Kčs.

Politický a spolkový život
Jako v minulém roce, tak i letos snažily se složky a korporace o svůj vzrůst. Navíc k ostatním složkám přibyl i velmi aktivní svaz mládeže, který vedl Šigut z dolního konce. I svaz československo-sovětského přátelství vyvíjel v duchu spolupráce všech politických stran dobrou činnost. Byly uspořádány četné plesy, z nichž si zvláštní připomínku zaslouží sokolské „Šibřinky“, které opět po dlouhé době daly vyniknout všem ochotníkům i členům „Sokola“. Ráz šibřinek byl tentokrát „ S pohádkou kolem světa“.
Politické strany se však soustředily na nadcházející volby do Ústavodárného shromáždění, které měly nahradit dosud paritní zastoupení, poměrným zastoupením členů jednotl.stran podle získaných hlasů. I v naší obci vypukl „boj o voliče“ a tím i o největší zastoupení v MNV. Volby byly vypsány na 26.května 1946. Avšak již před touto dobou pořádaly jednotlivé pol.strany své srazy, na kterých vysvětlovaly své programy a stou příští práci.
I naše vesnická organizace KSČ svolala svou veřejnou schůzi do obec.hostince. Tento dost malý sál byl přeplněn nejen členy KSČ, ale z většiny i jinostraníky. Hlavní projev přednesl člen okr.výboru KSČ František Bílek z Palkovic. I ostatní pol.strany si pozvaly na tuto schůzi své řečníky a členy. Za stanu nár.soc.hovořil učitel Bož.Bílek. Za stranu lidovou mladý řečník z okresního výboru. Někteří členové nár.soc.chtěli tuto schůzi rozbít a s výrokem „S komunisty se nedá jednat“ vyzvati přítomné k odchodu, když nedovedli čelit argumentům komunistického řečníka. Sál tehdy opustilo asi 10 občanů. Zbývající v počtu asi 90 vyslechli projev Frant.Bílka až do konce. To svědčí o tom, že předvolební boj byl v naší obci ostrý. O tom také přesvědčuje i leták, který vydaly spojené tři strany – nár.soc., lidová a soc.dem.

Volby 26.5.1946
Samotné volby nasvědčovaly tomu, že nastává jiný politický směr v obci a že je zapotřebí, aby se každý občan zúčastnil hlasování. A také se všichni dostavili. Jaký byl výsledek hlasování:
Komunistická strana Československa 312 hlasů
Československá strana lidová 405 hlasů
Čs.strana nár.socialistická 178 hlasů
Čs.strana soc.demokratická 163 hlasů
Pro srovnání uvádím ještě celkové mandáty jednotl.stran, jak je získaly v českých zemích:
KSČ 93 mandáty
Čs.nár.soc. 55 mandátů
Čs.lidová 46 mandátů
Čs.soc.dem. 37 mandátů
Na Slovensku byl obraz voleb poněkud jiný.
Demokraté 43 mandátů
Slov.komunisté 21 mandátů
Strana svobody 3 mandáty
Strana práce 2 mandáty
Předsedou Ústavodár.nár.shromáždění byl zvolen Josef David. Předsedou vlády zvolen Klement Gottwald. Jeho náměstky Petr Zenkl, Jan Šrámek a Jozef Ursíný.
Presidentem byl zvolen jednomyslně dne 19.6.1946 Dr.Edvard Beneš.
Po volbách se změnilo zastoupení i v naší obci. Podle jednotl.kandidátek byli zvoleni tito občané:
Fojtík Albín
Židek Pavel
Šimek Frant.
Karas Bohumír
Lepík Ondřej
Halata Valentin
Kubala Josef
Bílek Vavřín
Tauchman Frant.
Hajdušek Stanisl.
Richard Babinec
Bílek Jan č.2
Bílek Lubomír
Konečný Antonín
Bílek Božetěch
Kuhejda Frant.
Závodný Rudolf
Frant.Macura
Havlák Metoděj
Šigut Václav
Členové rady MNV byli:
Fojtík Albín, Šimek Frant., Karas Bohumír, Lepík Ondřej, Halata Valentin
Předsedou zůstává nadále Lepík Ondřej
Na schůzi 21.7. byly utvořeny jednotl.komise a zvoleni jejich předsedové:
Finanční: Lubomír Bílek č.32
Soc.péče: Václav Šigut č.170
Zemědělská: Josef Kubala č.68
Stavební: Jan Bílek č.2
Škol.rada: Antonín Konečný č.136
Osvětová rada: Frant.Šimek č.292
Jednotl.komise svolávaly své schůze, v nichž zasedali i členové MNV. Tito práci projednávali a podávali návrhy Radě MNV, naposled pak projednány v celém plánu MNV.
I v tomto složení se nadále zabýval MNV nutnou práci v obci. Směrnice k této práci dala sama vláda vyhlášením dvouletého plánu obnovy. I zde se jasně odráží ještě velmi jasně doba německé okupace. Němci nám zanechali nejen rozvrácený průmysl, ale i zásobování. Množství oběživa bylo již staženo v r.194.
V tomto plánu jsou přesně vyčísleny kvóty, jak pro náš průmysl, tak i pro zemědělství, aby se náš stát opravdu mohl stát soběstačným v co nejbližší době. Je to první krok k plánovitému hospodářství, do kterého jsou zainteresovány všechny složky i všichni naši občané. Tento plán byl vyhlášen právě 28.října t.r., to je v den získání první naší samostatnosti a v den vyhlášení znárodnění bank a těžkého průmyslu, které právě toho dne slaví své první výročí.
V naší obci se po této výzvě opět chopili iniciativy členové KSČ, kteří nejenže projednali, ale i dojednali plán zvelebení naší obce. Tento svůj plán také předložili MNV jako jediná strana. Tento plán zahrnoval tyto nejdůležitější body:
1.stavba nové školní budovy
2.stavba obecního vodovodu
3.stavba nového hřbitova
4.zřízení regulačního plánu obce
5.oprava obecních budov a cest
Jest to plán reálný. Jest také východiskem do další práce MNV a byl také přijat všemi složkami. V tomto prvním plánu nezapomíná se ani na kulturní otázku a zahrnuje všechny možnosti v naší obci. Vychází z potřeb našich občanů a proto se také za něj na veřejné schůzi postavili.
Zdá se, že tento plán bude základem celé práce MNV v dalších létech a značně přispěje jeho realizace k zvýšení blahobytu všech občanů v naší obci.

Povaha roku: Rok 1947 byl značně suchý, pokud se týká zraní obilovin. Zato však byl výborný pro sklizeň prvního sena. Zaschnutí obilovin zapříčinilo malé výnosy zrnin nejen v naší obci, ale i v celém státě. Vážně hrozil nedostatek mouky. Ale jak se říká: „V nouzi poznáš přítele“ – dodal nám Sovětský svaz na naši objednávku za velmi výhodné ceny dostatek zboží, aby nebyl u nás hlad. Sucho se projevilo a na výnosech brambor. Zima byla vcelku mírná. Zanechala však dost vláhy pro příští úrodu.

Složení MNV
I v loňském roce a začátkem tohoto roku odstěhovali se někteří občané do pohraničí. Mezi nimi i někteří členové MNV, takže i složení nár.výboru doznalo určitých změn. Proto znovu vypisuji členy MNV, jak byli jmenováni v první schůzi MNV v r.1947, podle volebního klíče z r.1946. Jsou to tito členové MNV:
Za KSČ: Bílek Jan č.2, Kuhejda František čp.273, Halata Valent, Šimek Frant., Špěpanda Stanisl., Němcová Anežka, Vojkovský Frant.
Za ČSL: Kubala Josef, Němec Mojmír, Lepík Ondřej, Kupča Frant., Kuhejda Celest., Židek Pavel, Šigut Václav, Tauchman Frant., Michalec Frant., Fojtík Petr
Za soc.dem: Židek Frant., Židek Josef, Konečný Ant.
Za nár.soc: Hajdušek Stan., Bílek Lubomír, Bílek Božetěch, Bílek Cyril
Předsedou MNV byl nadále Ondřej Lepík
Obecními zaměstnanci byli: Rudolf Konečný, referent, Jan Bílek čp.2 – obecní účetní, Marie Halatová, posluhovačka.
Od 11.10.1947 byl obecním sluhou Albín Fojtík ml.
Předsedou školní rady: Antonín Konečný
Předsedou osvětové rady: František Šimek
Ředitelem školy zůstala: Lidmila Műllerová
Tento národní výbor i jeho komise se scházely pravidelně po celý rok k řešení závažných úkolů. Ve svých schůzích se povětšinou zabýval potížemi v zásobování, které vzniky u nás nezvyklým suchem. I v letošním roce přidělil 5.občanům půdu k postavení rodinných domků. Do svazku obce přijal několik občanů, kteří v obci bydleli více než 10 let a projevili přání stát se metylovskými příslušníky. Projednával také výsledky plánu, který si dal pro zlepšení vzhledu obce i pro zvýšení životní úrovně všech občanů.

Veřejně prospěšná práce MNV
Jednou z nejdůležitějších prací, kterou se MNV stále zabýval, byla stavba obecního hřbitova. Přípravné práce byly již provedeny v roce 1946. Po vypracování projektu inž.Medunou z Ostravy, přistoupilo se ihned k odvodnění hřbitova. Touto prací byli pověřeni zdejší občané Vincenc Koval a Alois Vychodil. Odvodňovací práce byly z velké části v tomto roce dokončeny. Aby práce mohla dobře pokračovat a měla dobrý spád, schválil MNV na své schůzi 2.2.půjčku pro tento účel ve výši 500 000kčs, kterážto částka však nebyl úplně vyčerpána. Tyto práce si v letošním roce – podle přínosných záznamů obec.účetního, obsáhly výše 155 706,80Kčs. Mimo to odpracovali občané zdarma přes 1000hod. na dobrovolných brigádách.
Neméně důležitá jednání zabrala MNV mnoho času stavba obecního vodovodu. Tato práce byla velice nutná vzhledem k nedostatku pitné vody v celé obci. Po celý rok proto tato práce pokračovala. Byly zachyceny prameny na Ondřejníku, byly také prozkoumány na pozemcích občanů Pituchy a Magdoně a jejich měřením se zjistilo, že v normálním roce jsou dostatečně silné, aby zásobily celou obec, popřípadě i sousední Lhotku, dobrou pitnou vodou. Tato práce byla však velmi nákladná. Velmi špatný přístup, obtížný přísun materiálu a jiné těžkosti způsobily, že MNV upustil od těchto pramenů a zaměřil se více na Čupek. Po jednání s manžely Herotovými bylo dohodnuto, že budou zachyceny, prozkoumány a proměřeny prameny na jejich pozemku. I tyto prameny ukázaly se dosti silné. Vždyť v době sucha vykazovaly v průměru 0,9-1,1 litrů za vteřinu. Zásobily však jen část obce-střed. MNV se však rozhodl, aby se v zachycování pramenů na Čupku dále pokračovalo. Vedoucím těchto prací byl jmenován Lubomír Bílek. Z iniciativy Josefa Kříže, techn.úřed.z Frýdku byla pro tuto stavbu získána subvence ve výši 500 000Kčs. Tato částka však nebyla rovněž vyčerpána. MNV měl totiž velmi značné potíže se získáním firmy, která by zaručila plynulou dodávku materiálu. Právě pro tuto těžkost nebylo možno tuto částku ekonomicky využít. Celkový náklad na zachycení pramenů a první přípravné práce si vyžádal v letošním roce nákladu 166 608,60Kčs.

Zřízení místního rozhlasu
Zástupci MNV chtěli by stále rychleji a spolehlivěji informovati všechny občany o celém dění v obci. Bylo by proto záhodno vyměniti zastaralý buben a oběžníky, které se konečně dosti ztrácely za moderní místní rozhlas. Právě v tomto roce byl položen základ k jeho zřízení. Zastupitelstvo obce se zprvu rozhodlo vybírati u výdaje potravinových lístků částku 5Kčs pro tento účel. Později však sami občané přistoupili na zvýšení této částky na 10Kčs. O dobrém pochopení pro tuto věc u našich občanů svědčí i to, že občan Rudolf Bílek čp.316, vulkanizér ve Frenštátě a Novém Jičíně, nabídl bezúročnou půjčku na zakoupení ústředny. Tento obnos bude mu splácen podle výběru peněz z potravinových lístků.

Oprava střechy školy
Střecha školy vyžadovala již také nutnou opravu. Na popud ředitelky školy Lidmily Műllerové, přikročil MNV v letošním roce k této důležité opravě. Dle rozhodnutí MNV změní se dosavadní břidlicová krytina na plechovou. Zjistilo se také, že je zapotřebí vyměnit i některé trámy krovu. Všechny tyto práce provedli a materiál obstarali sami občané. Zinkový plech obstarali hutníci zaměstnaní v Lískovci u Frýdku jako „deputát“ – ze svého přídělu. Dřevo na krov dodali majitelé zdejších lesů. Po opravě se změnil i tvar střechy. Zmizely štíty školy a místo nich se objevila skosená střecha, která značně vzhled školy zlepšila. Že si tato oprava vyžádala poměrně nízkého nákladu: 52 188,10Kčs, jest přičiněním zdejších občanů, kteří odpracovali zdarma přes 1450 hod. Velkou práci zde vykonal předseda školní rady Antonín Konečný – klempíř, který provedl zdarma celou klempířskou práci. V rámci „Národních směn“ pomáhaly i školní děti – zvláště při odklizovacích pracích. Bylo také dohodnuto přistoupit v dalších létech k adaptaci škol.budovy, tj. výměna oken, oprava omítky aj.
Aby bylo možno všechny tyto práce zvládnout, vypsal MNV pracovní povinnost pro všechny muže v naší obci ve věku od 18.do 55.let. Měli za povinnost odpracovati 14 hod. Kdo je nemohl odpracovati, mohl si je proplatiti částkou 20Kčs za 1hod.zemních prací a 70Kčs za povozy. Většina občanů však svou povinnost odpracovala, o čemž svědčí číslo 3960hodin odpracovaných zdarma. Toto představuje částku 157 923Kčs, kterou ušetřili svému národnímu výboru.

Různé
MNV schválil žádost Františku Halatovi z čís.74 o zavedení nepravidelné autobusové dopravy. Jedná se o dopravu osob osobním automobilem.
Na paměť všem umučeným a padlým občanům v létech světové války r.1914-1918 a nynější německé okupace byl dne 4.května 1947 odhalen pomník padlým u zdejšího kostela. Z iniciativy Frant. Šimka byl dovezen vhodný kámen z Ondřejníka. Návrh na plaketu provedl prof.Josef Luňáček. Proslov a odhalení provedl předseda okresní osvětové rady Skřivánek.
Zatím co u nás řádilo značné sucho, v Čechách natropily hodně škod povodně. V naší obci uspořádána sbírka pro postižené touto povodní.
Naše obec čítá ke konci roku 1549 obyvatel.

Rok 1948 byl na vnitřní politické události velmi bouřlivý. Došlo totiž ve vládě ke krizi, které chtěli využít kapitalistické elementy ke zvratu v socialistickém vývoji v našem státě ve svůj prospěch. Příčinu k tomu zavdalo odvolání 4 důstojníků, kteří prý mezi vojskem a policií šířili komunistickou propagandu. Tohoto případu využili ministři stran lidové, nár.soc. a někteří soc.demokraté a podali demisi. Domnívali se totiž, že komunistická strana není natolik silná, aby zvratu zamezila. V čele vlády a Komunistické strany však stal člověk, který měl oporu u všech pracujících. Byl to Klement Gottwald. Ten také byl předsedou vlády. Za podpory všech dělníků přiměl presidenta Dr.Edvarda Beneše, aby demisi ministrů přijal. Bylo to v únoru od 24.do 26. Dr.E.Beneš po určitém zdráhání – nevida jiného východiska – demisi přijal. Klement Gottwald vytvořil novou vládu, ve které nebyly zastoupeny ty elementy, které chtěly strhnout vývoj našeho státu z cesty socialistické zpět na kapitalistickou. Jím se právě nelíbilo, že byl znárodněn těžký průmysl a banky, jelikož tím jim unikal veliký zisk. Nechtěli také přistoupit na pozemkovou reformu, jelikož sami vlastnili velkostatky. Zatím co Komunistická strana bojovala za rovnost všech, jím právě šlo jedině o jejich osobu, o jejich peníze. Pracující lid však pochopil, kde je jeho místo, na které straně je právo. Tím bylo umožněno naší vládě vydat další zákony, které daly všechny velké závody a velkostatky nad 50ha do rukou státu, tentokrát poprvé v našich dějinách – státu dělnického. Naše vlast tím vykročila mílovými kroky kupředu, k budování socialismu.

Únorové události u nás
I v naší obci většina občanů pochopila, kde je jejich místo. U nás únorové události proběhly klidně. Naše komunistická strana dovedla přesvědčit ostatní občany o své správné politice pro dobro pracujícího lidu. Proto se také v těchto dnech mnoho občanů přihlásilo za členy Komunistické strany.

AVNF:
Aby bylo umožněno přesné posouzení činnosti jak MNV, tak i jednotlivých stran a funkcionářů, byl u nás vytvořen také jako jinde – Akční výbor národní fronty. Jeho členy byli:
Šigut Bohumil čp.112
Dominik Bílek čp.346
Ed.Bílek čp.233
Bohumír Tomek čp.281
Frant.Trčka čp.248
Josef Křístek čp.254
Leopold Šigut čp.301
Ondřej Biely čp.76
Mojmír Židek čp.46
Miroslav Tomek čp.281
Klement Merta čp.218
Bohumír Karas čp.158
Jan Hajdušek čp.138
Frant. Źidek čp.60
Josef Židek čp.267
Antonín Konečný čp.100
Prvním předsedou byl Bohumil Šigut. AVNF sdružoval všechny korporace a přenášel na ně směrnice k dalšímu vývoji. Byly také vyzvány všechny politické strany, aby své výbory očistily od členů, kteří by nesouhlasili s tímto vývojem a aby oznámili nové složení výborů AVNF. Výbory ostatních stran se však rozešly, takže prakticky přestaly fungovat. Strana sociálně demokratická, jako strana marxistická, se sloučila se stranou komunistickou. Někteří členové soc.dem.však do sloučené strany nevstoupili. Také zástupci ostatních stran – Lidové a nár.soc. byli vyzváni, aby utvořily své nové výbory, oproštěné od reakčních živlů. Jednotlivé výbory se však v obci neustavily.

Místní národní výbor:
Také MNV po únorových dnech doznal značné změny. Při tvoření národního výboru byly pozvány i ostatní dosavadní strany, aby se účastnily na řízení obce. Ustavující schůze se konala 27.března 1948. Do schůze se dostavili pouze zástupci lidové strany, kteří však požadovali takové zastoupení v MNV, jak měli dosud. To jim však nemohlo býti přiznáno. Proto tito zástupci odmítli účastnit se řízení obce. Jejich další výbor už ustaven nebyl a strana lidová v obci se rozpadla. Řízení obce se chopila Komunistická strana Československa a spolehliví bezpartijní občané.
Na schůzi dne 27.3.1948 byl ustaven nový místní národní výbor a byly také stanoveny jednotlivé komise – členové MNV byli:
Předseda: František Šimek
I.místopředs: Jan Hajdušek, č.138
II:místopředs: Jan Bílek, č.2
Členové rady: Valentin Halata, č.289
František Kuhejda, č.60
František Židek, č.60
Edmund Vyplel, č.300
Bohumír Karas, č.158

Finanční komise pracovala v tomto složení:
Předseda: Mojmír Židek, č.46
Členové: Bohumír Tomek, č.281
Bílek Eduard ml., č.344
Alois Keller, č.46
Domin.Mališ, č.181
Jaroslav Menšík, č.346
František Trčka, č.248
Jan Merta, č.183
Adolf Bílek, č.351 – později odvolán
Richard Babinec, č.277 – později odvolán
František Macura, č.25 – později odvolán
Za ně: František Pečinka, č.9
Vilém Hrabec, č.353
František Mužný, č.44
Bohumír Svoboda, č.238

Sociální komise:
Josef Křístek, č.254 – předseda
Frant.Kuhejda, č.273
Vilém Hrabec, č.353
Vojtěška Bílková, č.346
Josef Čupa, č.284
Josef Loschke, č.24
Vilém Princ, č.282

Místní školní rada:
Stanislav Štěpanda, č.37-předseda
Antonín Konečný, č.100
Bohumír Karas, č.158
Karel Pečínka, č.109
František Milata, č.261
Sylvestr Bílek, č.79
Oldřich Bílek, č.166

Dne 5.dubna 1948 předal funkci předsedy MNV Ondřej Lepík Františku Šimkovi. Ondřej Lepík byl starým a zkušeným obecním funkcionářem. Funkci tajemníka zastával již za první čs.republiky. Na obecním úřadě byl i za protektorátu. Díky jemu nepřihodilo se v obci nic vážnějšího, přišla-li do obce německá kontrola. Spolu se Zdeňkem Bílkem dovedli nalézt vždy cestu, jak uvědomit občany, že je u nás kontrola. To stačilo k tomu, aby se nikde nic závažného nestalo. Onřej Lepík odchází z MNV se štítem čistým a oblíben všemi občany. Zůstává však i nadále ve funkci tajemníka MNV.
Dne 30.září 1948 byli odvoláni ti členové MNV, kteří byli členy soc.dem.strany a po sloučení nevstoupili do KSČ. Byli to: Josef Židek čp.267, Rudolf Čupa č.11, Antonín Konečný č.100, Adolf Bílek č.351, Edmund Vyplel č.300, Frant.Židek č.60, Ludvík Šimek č.163. Místo nich pak byli do MNV zvoleni: Bohusl.Šigut č.112, Boh.Tomek č.281, Eduard Bílek st.č.243, Domin.Bílek č.346, Klement Merta č.218, Frant.Trčka č.248, Josef Křístek č.254. Tento národní výbor pak pracoval do konce funkčního období.

Volby
V květnu 1948 byly vypsány volby do všech stupňů národních výborů. Tyto volby nebyly prováděny tak, že každá strana si postavila svou kandidátku. Byly pouze dva druhy kandidátek: Kandidátka s kandidáty Národní fronty – to byl hlas pro republiku a pak prázdný lístek, který vyjadřoval nesouhlas s kandidátkou.
Je pochopitelné, že občané byli dosud neklidní po únorových událostech. Komunistická strana Československa jako vůdčí a nejsilnější strana ve státě si byla plně vědoma této situace, která by někde mohla narušit hladký průběh voleb. Proto se se vší zodpovědností připravovala na předvolební kampaň. Pořádala veřejné občanské schůze, na kterých promlouvali místní řečníci i řečníci z okresu o nutnosti odevzdání hlasu pro novou vládu – pro republiku. Ještě den před volbami svolala strana KSČ schůzku všech řemeslníků – řemenářů, kteří byli v té době považování za představitele opozice v obci, která by mohla volby ovlivnit. Na této schůzi promluvil okresní tajemník komunistické strany s.Ploskanka. Ve své řeči vysvětlil znovu nutnost únorových událostí pro hladký průběh dalšího budování socialismu v naší vlasti. Vyzýval všechny shromážděné živnostníky, aby nejen svůj hlas a své rodiny odevzdali pro novou vládu, ale aby sami působili na své okolí, kde jistě mají veliký vliv, aby i oni volili novou vládu, aby odevzdali hlasy pro republiku, čímž se urychlí přechod k budování socialismu v naší vlasti. Večer téhož dne svolala strana veřejnou občanskou schůzi v host.na Čihadle, které se zúčastnilo hodně našich občanů. Na této schůzi vystoupili představitelé všech stran – zástupci okresních výborů, kteří se plně postavili za novou vládu národní fronty a pro úzkou spolupráci s Komunistickou stranou Československa. Na závěr pak vyzvali své členy – i bývalé, aby odevzdávali hlasy pro republiku.
K volbám, které byly na Národním výboru, dostavilo se celkem 1028 občanů, kteří odevzdali platné hlasy. Z toho bylo 478 mužů a 550 žen. Z těchto odevzdaných hlasů bylo odevzdáno:
Pro republiku 580 hlasů
Bílých lístků 418
Prázdných lístků 30
Což činí pro republiku 56,55%, proti 43,45%. Většina tedy – i když malá – vyslovila se pro novou vládu, vládu socialistickou.
S tímto stavem však nebyl spokojen Krajský výbor Národní fronty, který vyzval MNV, aby podal a vylíčil do jednoho týdne příčiny tak velikého procenta hlasů, které odevzdali naši občané a tím se postavili proti vládě Klementa Gottwalda, proti vládě obrozené Národní fronty. MNV tuto zprávu odeslal.

Práce MNV
Nový Místní národní výbor se s plnou vervou pustil do veřejně prospěšné práce pro naši obec. Chtěl tak dokázat, že do čela obce byli zvoleni zodpovědní občané, kteří jsou si vědomi své práce pro obec, pro lepší život našich občanů. Tak začal plnit plán, který před naše občany postavil Ústřední výbor Národní fronty. Byly provedeny tyto práce.

1.Rozšíření veřejného osvětlení
Toto osvětlení bylo rozšířeno podle přání našich občanů takto: do Pasek byla instalována 2 světla, u sv.Anny 1 světlo, při Rudolfu Bílkovi na Vrchovině 1 světlo, u Richarda Babince 1světlo, na Pajurkovicích 1 světlo, stejně tak na Čupovicích. U domku č.73 také 1 světlo. Dvě světla pak byla instalována na dolním konci a v ulici na Bděnovice. Celkem bylo instalováno 10 světel. Tím se vyšlo občanům vstříc pro jejich bezpečnost ve večerních hodinách.

2.Vodovod
Aby bylo zlepšeno zásobování pitnou vodou, rozhodl MNV již v r.1947, aby byla zahájen výstavba vodovodu v naší obci. Byly znovu přeměřeny prameny na louce nad Herotovým statkem. Prameny jsou stálé a množství vody se pohybuje od 0,9 do 1,1l za vteřinu. Tato síla pramenů zajišťuje, že část obce – střed – může být na ně zapojena. Bylo rozhodnuto postavit vodojem přímo nad těmito prameny na Herotově louce. MNV také rozhodl, aby za tím účelem byla uzavřena u Státní spořitelny v Místku půjčka ve výši 400 000Kčs. Tato půjčka však nebyla realizována. Přesto se začalo s přípravnými pracemi. Vedoucím této stavby je Lubomír Bílek, zvaný Volner. Pod jeho vedením byly zachyceny tyto prameny a začalo se s výstavbou vodojemu na místě, jak již bylo výše uvedeno. Pro stavbu vodovodu rozšířil MNV pracovní povinnost na 15 hodin. Na každého dospělého občana. Kdo nemohl tyto hodiny odpracovat, musel je proplatit. Účetní evidenci vedl obecní účetní Jan Bílek z čís.2. Pro tento rok skončily tyto práce pro příští vodovod.

3.Hřbitov
Jak je zapsáno, bylo provedeno odvodnění na stavbě obecního hřbitova již v loňském roce. V letošním roce se provedla úprava plochy, její srovnání a zorání s úpravou celé plochy. Prozatím byli mrtví ještě pochováváni na starém hřbitově. Počítá se, že na novém hřbitově se bude pohřbívat za 2 až 3 roky. Náklady na úpravu hřbitovní plochy si vyžádají 84 000Kčs. Naši občané opět odpracovali hodně hodin zdarma.

4.Místní rozhlas
V letošním roce byla zakoupena aparatura místního rozhlasu, na kterou zapůjčil potřebný obnos již v loňském roce občan Rudolf Bílek z č.316, vulkanizér ve Frenštátě a Novém Jičíně. Letos bylo dokončeno také venkovní vedení, montáž tlampačů a jiného nutného příslušenství. Po nutných zkouškách bylo uskutečněno první hlášení dne 1.7.1948. Hlasatelem byl Rudolf Konečný, který nejen hlásil úřední zprávy, ale také vyhrával k svátkům našich občanů. Tímto zařízením definitivně zmizel z naší obce bubínek, který byl uložen do archivu. Ústředna byla objednána z Tesly Brno za 95 720Kčs.

5.Oprava školy
Zprvu se opět uvažovalo o stavbě nové školní budovy. Za tím účelem bal v začátku roku ustavena zvláštní komise, kterou tvořili zástupci z každé strany. V pozdějších dnech však tento návrh padl a MNV přikročil k celkové generální opravě stávající budovy. V loňském roce byla důkladně opravena střecha budovy. U firmy Rund v Místku byla objednána nová, široká okna, která stála 109 359Kčs. K opravě školní budovy však nedošlo pro nedostatek finančních prostředků. Je třeba zasadit nová okna, celou budovu omítnout, upravit schodiště, chodby a vyměnit podlahy ve třídách. Náklad na tyto opravy je rozpočítán na částku 300 000Kčs. O tuto částku byl požádán Krajský národní výbor, ale žádosti nebylo vyhověno. Oprava budovy je proto odsunuta na další léta.

Živnosti
Naše obec je široko-daleko známa jako dědina kožařů. Téměř v každé chalupě byly kožařské dílny, kde se kůže vydělávaly /činily/ a dále zpracovávaly. Nejrozšířenější byla výroba bičů. Snad právě proto naší obci předzdívali „Koňské nebe“. Vyráběly se však i jiné výrobky, jako pásky ke kalhotám, kabelky, rukavice, míče apod. Největšími firmami u nás byli: Vavřín Bílek, Silvestr Bílek a Viktor Liberda, kteří obchodovali se zahraničím. Ale do zahraničí dodávaly své výrobky i menší firmy. V prosinci tohoto roku byli Okresním národním výborem vyzváni všichni tito řemeslníci, aby nahlásili stavy zásob kůží i hotových výrobků. Kožaři tuto povinnost splnili, avšak značné zásoby zatajili. Mezi vánocemi a Novým rokem přijela do naší obce početní skupina zaměstnanců z Válcoven plechů, které se tenkrát jmenovaly Stalingrad. Ti provedli u všech živnostníků důkladné kontroly, při níž se našlo hodně zatajených kůží i hotových výrobků, které někteří ukryli na velmi tajných místech. Nejvíce těchto surovin i hotových výrobků bylo právě nalezeno u těch největších firem, jak je shora uvedeno. Kůží i výrobků bylo značné množství, které bylo zabaveno a odvezeno větším počtem nákladních aut do Místku, kde byly vystaveny v restauraci Český dům. Majitelé těchto koží byli zajištěni a později odsouzeni k nepodmínečným trestům. Tímto zásahem končila jedna éra obce Metylovice, kde kožařství trvalo hodně dlouho, ale nyní již začalo stagnovat. Nutno říci, že i u menších kožařů se našly tu a tam zatajené zásoby, ale ty nespadaly na váhu toho, co v obci bylo zabaveno. Ti vyvázli s menšími peněžitými pokutami. Tím tedy přestalo kožařství u nás téměř existovat.

Slet
Na letošní rok připadlo opět konání všesokolského sletu v Praze. Slet se konal v červnu a začátkem července. Také v našem Sokole se pilně připravovali na tuto celostátní událost. Mnoho členů připravovalo se na vystoupení. Nácviky probíhaly podle plánu. Nakonec k veřejnému vystoupení v Praze bylo vybráno početné družstvo mužů i žen, která měla reprezentovat vesnické sokolské jednoty. Vlastní cvičení proběhlo velmi dobře z všeobecného nadšení. Naši zacvičili společně s ostatními velmi dobře a pro svou ukázněnost byli vybráni také do průvodu, který prošel téměř celou Prahou. Během průvodu však byla vyvolávána hesla proti našemu novému zřízení a proti vládě. I naši cvičenci se nechali k této akci strhnout. Škoda, že tento velkolepý svátek celé naší tělovýchovy byl ve svém závěru dost narušen, zvláště, když se sletu zúčastnily četné zahraniční delegace.

Školství
O stavu budovy bylo již psáno výše. V naší škole bylo zapsáno celkem 132 žáků, z toho 63 děvčat, kteří se učili v pěti třídách. Zpočátku však tyto třídy vyučovali pouze 4 učitelé. Druhou třídu suplovali v odpoledních hodinách /střídavě/. Od začátku školního roku na škole působili: ředitelka Lidmila Műllerová, učitelé: Štěpánka Bílková, Ludmila Kašná a Květoslav Horák. Od 1.4.1948 nastoupil na školu Čestmír Dvořáček, který na školu přešel z Lhotky. Prospěch žáků byl dobrý. V tomto roce se rozšířila v obci epidemie různých nemocí, jako např. spalničky, chřipka /zvlášť.druh/, příušnice a jiné. Proto absence ve škole byla značná. Učitelé pak museli chybějící žáky doučovat, aby mezery v učivu nebyly velké.

Povaha roku
Po loňském suchém roce, kdy se u nás urodilo velmi málo obilí a brambor, kdy nám nezištně pomohl s těmito surovinami Sovětský svaz, byl letošní rok pro zemědělce dobrý. Vláhy i teplých dnů byl dostatek. Obilí, zvláště chlebové bylo velmi pěkné. Bylo také sklizeno dost kvalitního sena. Většina zemědělců se s přidělenými dodávkami vypořádalo beze zbytku.

Závěr
Situace v obci se dokonce roku uklidnila. Zemědělci řádně obdělávali půdu, ostatní občané chodili pravidelně do práce. Občané byli pravidelně informování o celosvětovém dění i o situaci u nás, která se den ode dne zlepšovala. Nová vláda pod vedením Klementa Gottwalda si získávala důvěru všech občanů, zajišťovala ve znárodněných továrnách dostatek práce a tím i dostatek finančních prostředků pro všechny. Potravinové lístky byly kryty v plném množství zbožím. Vcelku nebylo nedostatku v žádném spotřebním druhu zboží.

Podle informací občanů, letopisecké komise a funkcionářů MNV zpracoval kronikář ….

Úvod : Zatímco ze západu neustále v jejich rozhlase padaly na naši vlast a náš lid jedovaté sliny, náš lid se pustil s plnou chutí a vervou do budování naší lidově-demokratické vlasti. Náš stát hodně přispíval finančně na různé stavební akce, které byly plánovány a které zlepšovaly nejen vzhled našich obcí, ale hlavně ulehčoval i život našich občanů. Také v naší obci se začalo více stavět. Zásobování naší obce bylo plynulé. Na lístky bylo dostatek všech potravin a také v průmyslových prodejnách bylo dostatek zboží. V Kunčicích u Ostravy se začalo s budováním velkých železáren, které se budou jmenovat Nová huť Klementa Gottwalda. Patronát nad touto stavbou gigantických rozměrů si vzal Československý svaz mládeže. Na této stavbě pracovala mládež nejen z celé naší republiky, ale i z mnohých cizích – i kapitalistických států. Toto velké budování bylo umožněno znárodněním těžkého průmyslu. Také naši občané sami na sobě poznali růst životní úrovně. Sami se přesvědčovali o výhodách nového řádu, kdy sám lid převzal otěže vlády do svých rukou, do nichž převzal také veškerou vládu i rozhodování o věcech nám prospěšných.
Školství
V roce 1948-49 byla naše škola pětitřídní s plným obsazením učitelů. Navštěvovalo ji celkem 130 dětí – 66 chlapců a 64 děvčat. V tomto školním roce působilo na škole 5 učitelů, kteří vyučovali v těchto třídách.
I.tř.: Josef Karlický, učitel
II.tř.: Lidmila Műllerová, ředitelka školy
III.tř.: Štěpánka Bílková, učitelka
IV.tř.: Frant.Ryšávka, učitel
V.tř.: Květoslav Horák, učitel
V letošním roce se začalo také jednat o generální opravě celé školní budovy. Ta je totiž zastaralá, vždyť svému účelu slouží již 90 let. Omítka je obyčejná a hodně oprýskaná. Úzká okna propouští do tříd jen málo světla. Podlahy na chodbách, stejně jako schodiště je dřevěné a hodně prošlapané. Žáci se převlékají ve třídách, což hlavně v deštivém období na hygieně nepřidá. Stejně tak i záchody, které nejsou splachovací a žumpa je pod nimi, na estetice, na čichovém dojmu hned při vstupu do budovy jsou zarážející.
Místní národní výbor projednal tento stav na svých zasedáních a také rozhodl o provádění celkové opravy školní budovy. Vytvořil pro tuto práci zvláštní komisi, která se vydala k jednání na Okresní národní výbor v Místku, aby tuto záležitost projednala na vyšší úrovni. Výsledek jednání byl, že se v letošním roce s přestavbou již nezačne. Není ji totiž možné ani dodatečně zařadit do plánu a tudíž není na ni také finanční úhrada. Zařazení do plánů a tím i potřebné finance byly přislíbeny pro příští rok.
Do I.třídy byla zakoupena z rozpočtu MNV listová moderní tabule, která značně ulehčí práci učitelů, hlavně při samostatných pracích žáků. Celková práce se ve škole dařila. Učitelé vyučovali podle nových vyučovacích osnov, které předpokládají větší spojení školy se životem, kdy spojení teorie s praxí. Školní děti spolu se svými učiteli nacvičily četné kulturní vložky k oslavám státních státků a k jiným slavnostním příležitostem. Nacvičily a sehrály také jedno divadlo pod vedením učitelky Štěpánky Bílkové.

Práce MNV:
Předsedou Místního národního výboru byl s.František Šimek. Je to neobyčejně obětavý funkcionář, který tuto funkci vykonává při svém zaměstnání. Je zaměstnán jako horník. Tajemníkem je také osvědčený dlouholetý funkcionář Ondřej Lepík. Pokladníkem je zkušený Jan Bílek, čp.2. Jako pracovní administrativní síla pro zásobování občanů je Ludmila Míčková, která také vydává potravinové lístky a odběrní poukazy. Na MNV tedy pracují poctiví a osvědčení funkcionáři.
Před MNV stály dvě důležité práce. Byla to práce na novém hřbitově a druhá stavba: obecní vodovod. Obě tyto práce už hodně pokročily. Mohlo se tak stát díky pochopení občanů, kteří v rámci pracovní povinnosti a na výzvy místní organizace Komunistické strany Československa a Místního národního výboru, chodili pravidelně pomáhat na těchto důležitých pracích, většinou brigádnicky a zdarma. Hřbitov již dostává svou budoucí podobu. Půda byla zorána a pečlivě připravena k osetí zahradní trávou. Kolem hřbitova vyrůstá kamenná podezdívka a sloupy pro příští plot. Na této práci hodně pracovali zedníci Karel Rohel a Václav Busek. Karel Rohel je vedoucím pohostinství v Sokolovně a Václav Busek je zaměstnanec Stolářství ve Frýdlantě n.Ostr. Oba tuto práci konají mimo své zaměstnání. Provádějí ji dobře a zodpovědně. Také okolo hřbitova byly vysázeny okrasné stromy – stříbrné smrčky a tisy. Pro hřbitov byl vybrán opravdu pěkný pozemek, velmi vhodný a přístupný. Leží se středu obce a bude skutečnou okrasou celé naší obce. Zatím se pohřbívá stále na starém hřbitově.
Také stavba celoobecního vodovodu zdárně pokračuje. Na Herotově louce se buduje vodojem, do kterého jsou zachycovány prameny z Čupku. Tyto prameny mají příkon přes 1litr za vteřinu. Nevysýchají ani za parného léta, ani za sucha, jaké bylo například v r. 1947. Jsou to prameny stálé a zaručují dostatečné zásobování dobrou pitnou vodou do domácností v naší obci. Nestačí sice zásobit celou obec, ale větší část obce postačí. Hlavní potrubí je již z největší části hotovo. Práci na tomto potrubí vedli zdejší občané Albín Fojtík a Jan Liberda, zvaný Mohelníček. Opět zde velkou práci odvedli naši občané, kteří uposlechli častých výzev v místním rozhlase a ochotně se zapojovali do práce. Byli si vědomi, že brzké dokončení vodovodu značně ulehčí jejich práci i celkový život. Odpracovali hodně hodin, z nichž většinou bezplatně. Přípojky ke svým domácnostem si kopali sami majitelé rodinných domků. Počítá se s tím, že voda do domků bude připojena a poteče již koncem r. 1950 nebo začátkem roku 1951.
Přes veškeré starosti, které měl MNV s těmito stavbami, to je se školou, hřbitovem a vodovodem, nezapomínal ani na opravu obecních cest. Veškeré cesty byly ještě prašné a tak potřebovaly stálou údržbu. Nejdůležitější opravy byly provedeny na obecní cestě v Pasekách, kde si občané vyčistili odpadní příkopy a vyspravili výtluky. Národní výbor jim k tomu poskytl materiál. Pracovní síly si obstarali občané sami. Stejně tak byla opravena obecní cesta na dolním konci a na Baděnovice. Také příjezdové cesty na Pajurkovice a Čupovice prodělaly podobnou reparaturu. Velmi pěkně byla také opravena cesta k novému hřbitovu. Ve výhledu je také obstarat na všechny cesty i obecní asfaltový povrch.
Je třeba také podotknout, že svou důležitou roli zde sehrál i místní rozhlas. Nejen, že upozorňoval občany na důležité zprávy z Místního národního výrobu, ale také oznamoval, v kterém úseku a na které práci je zapotřebí pracovní síly. Občané rozhlas bedlivě poslouchali a na jeho výzvy se jich vždy sešlo dostatečné množství, aby práce byly zdolány. Hlasatelem byl Rudolf Konečný, pokladním místní kampeličky, který veškeré zprávy ohlašoval přesně a srozumitelně. Z dosavadní praxe lze předpokládat, že plán, který si stanovil obnovený Národní výbor pro zlepšení vzhledu obce a pro příjemnější život občanů, bude splněn.

Kožařství
Naše lidově-demokratická republika usiluje o omezení soukromo-kapitalistického živlu. Proto také byl vydán zákon, kterým se znárodňují všechny podniky, které zaměstnávají více než 50 zaměstnanců. Usiluje rovněž o to, aby podniky do 50.zaměstnanců se sdružovaly do širších kolektivů se společným vedením, do družstevní výroby a družstevního hospodářství. Obdobně je tomu i v zemědělství, kde zemědělci, kteří vlastní více než 50ha zemědělské půdy, nadbytečná půda přechází buď ke státním statkům, nebo je rozdělena mezi bezzemky nebo mezi jednotná zemědělská družstva, která se v nynější době zakládají.
U nás v Metylovicích tyto případy nebyly. Bylo tu však mnoho kožařských rodinných živností, kde pracovali většinou rodinní příslušníci. Jen tři podniky byly větší, které zaměstnávaly i menší počet námezdních dělníků /do 10.dělníků/. Jednotliví živnostníci jednak vydělávali kůže a jednak z přídělů kůže vyráběli hotové výrobky, převážně biče. Ale také i pásky ke kalhotám, kabelky, rukavice, míče a jiné kožené výrobky. Můžeme říci, že metylovští řemenáři obchodovali s těmito výrobky s celým světem /Čína, Itálie atd./.
Kožaři, jak se těmto našim živnostníkům říkalo, dostali v červnu roku 1949 poslední příděl kůží. Do 1.listopadu 1949 mohli volně pracovat ze svých zásob. V červnu 1949 byla u nás založena pobočka kožařského družstva Gala, které mělo vedení v Palkovicích a ředitelství mělo sídlo v Šumperku. Centrum našeho družstva Galy bylo u Silvestra Bílka, kde byly největší dílny a který byl v r. 1948 znárodněn pro zatajení většího množství surovin. Do tohoto družstva vstoupili téměř všichni zdejší kožaři, kteří zde také pracovali. Zde, u Silvestra, jak se všeobecně říkalo, bylo zaměstnáno hodně zdejších občanů, i ženy. Jako poslední vstoupili do družstva Václav a Vojtěch Šigutovi. Šéfem dílen byl jmenován cizí občan, jménem Raus, zahraniční voják. Brzo však byly zjištěny značné nesrovnalosti finančního rázu. Raus byl zajištěn a ve vazbě spáchal sebevraždu. Po něm se stal vedoucím Kindl, který byl také vedoucím Galy v Palkovicích. Ten však kožařské práci nerozuměl a také obchodně nebyl na výši. Tím tedy kožařské družstvo začalo u nás upadat. V Gale se již kůže nevydělávaly. Z přídělu kůží, které docházely velmi nepravidelně se dělaly již hotové výrobky, které šly už přímo na trh. V říjnu 1949 museli všichni kožaři a bývalí živnostníci předložit výuční listy ke společné kontrole. Všichni však cítili, že vedení družstva není dobré. Vlivem špatného vedení nebylo dostatek odbytu pro zdejší kožené výrobky a práce stálo ubývalo. Také výdělky byly nízké a v družstvu vládla nespokojenost. Z tohoto důvodu mnoha kožařů z družstva vystoupilo a hledalo si práci jinde, v jiných profesích. A byli to dobrí odborníci a zodpovědní pracovníci, jako například: Mojmír Šigut, který přešel jako řidič autobusu k ČSAD Frýdlant n.Ostr. nebo Lubin Halata, který odešel dělat skladníka do n.p.Norma ve Frýdlantě n.O., kam ještě odešel Antonín Liberda z pod školy nebo Václav Šigut z pavlače a mnozí jiní. Družstvo však jako takové pracovalo ještě dále. Pracovaly zde již povětšině ženy. Jak už bylo řečeno, vlivem špatného vedení nebylo dosti odbytu pro hotové výrobky a práce ubývalo. To vedlo k celkovému úpadku družstva, k značnému rozkladu, ale také k velké pracovní nekázni samotných družstevníků. Družstvo se u nás stále ještě drželo, ale bylo vidět a v letošním roce zvláště cítit, že nedojde-li ke změně ve vedení družstva a to radikálnímu, že spěje k zániku. Byl by to nedobrý konec živnosti, která naši obec proslavila nejen u nás v celém státě, ale můžeme říci i v celém světě.

Spolkový život
Ve spolkovém životě došlo k jakémusi útlumu. V Hasičském sboru stejně jako v Sokolu se scházel jen výbor a to ještě nepravidelně. V obou složkách se necvičilo. V Hasičském sboru byla utvořena takzvaná nouzová četa, složená z místních občanů /ved.pohostinství a růz.podniků-Masna apod./, kteří prodělávali cvičení, aby bylo tak alespoň částečně zajištěna požární bezpečnost v obci. Velitelem této čety byl obětavý hasič František Michalec st. V čele výboru stál Ondřej Lepík, tajemník na MNV, pokladníkem Jan Bílek, čp.2, účetní na MNV. Tito tři drželi jakž takž hasičský sbor při životě. Chyběli zde mladí, kteří by dali sboru život a počáteční činnost.
Poněkud jiná situace byla v tělovýchově. V naší obci byly dříve čtyři tělovýchovné organizace. Byly to: Jednota proletářské tělovýchovy /JPT/, která inklinovala ke Komunistické straně, pak Dělnická tělovýchovná jednota /DTJ/ – sociální demokracie, Orel – lidovci a Sokol – povětšině národně socialistická strana. V dřívějších dobách každá tato složka vyvíjela aktivní činnost. JPT cvičilo v obecním spolu s DTJ, Orel na Čihadle a Sokol ve svém vlastním stánku. Tělovýchova byla tak roztříštěná. Ve snaze dát jí jednotný ráz, byla utvořena společná organizace pod názvem: Jednotná tělovýchovná organizace /JTO/. V čele stála Komunistická strana Československa. Náčelníkem byl Karel Pečinka st. Byl to již starší člověk, ale velmi obětavý a pro tělovýchovu neobyčejně zapálený člověk. Měl značně ztíženou práci v tom, že po roce 1948 – jak již bylo napsáno minule – neobnovily svou práci politické strany a tím zůstala spát i tělovýchova. Ale přesto se mu podařilo dáti dohromady družstvo, které zatím sice nepravidelně, ale přesto se scházelo k cvičením. Kádr tvořili členové Československého svazu mládeže- ČSM, který se stal v obci velmi čilou složkou. Členové se scházeli pravidelně, nacvičovali kromě jiné své práce kulturní pořady, s kterými pak vystupovali i veřejně. Nad touto složkou měla patronát také naše Komunistická strana. Tento svaz si získal značnou oblibu. V jeho středu byla organizována většina mládeže v naší obci. Měla také dobrý zvuk v celém okrese. Jako organizátoři pracovali ve svazu také zdejší učitelé. I po této stránce se tedy- i když pomalu – začala naše obec konsolidovat.

Povaha roku
Rok 1949 byl vcelku hospodářský příznivý. Zima byla celkem mírná. Nebylo hodně sněhu, ale ani silné mrazy. Pouze v únoru klesla teplota na -15°C, celkem dvakrát. Jinak se pohybovala v rozmezí 0°C až -10°C. Konec února byl deštivý. Stejně tak březen. V dubnu bylo teplo, +15°C, také padlo dost deště. Seno, i když červen byl deštivý, se sklidilo dobré. I žně se vydařily. Úroda byla dobrá, u pšenice výnos okolo 20q z hektaru. Podzimní práce však pronásledovalo deštivé a studené počasí. To platí o otavách a bramborách. Podzimní orby a setí obilovin bylo dobré. První sníh napadl v polovině listopadu. Prosinec byl nepřívětivý, vánoce byly na blátě.

Úvod : Hospodářské výsledky se nadále nejen v celém státě, ale v každé obci a městě, tedy i u nás, neustále zlepšovaly. Bylo to poznat v celkovém životě i na životní úrovni každého občana. Životní úroveň se stále zvyšovala. Výdělky dělníků v závodech byly pěkné a potraviny na lístky, stejně jako šatstvo i boty na šatenky – či zvláštní poukazy byly levné. Zboží na lístky bylo dostatek a byly plně kryty. Vedoucí úlohu ve státě má Komunistická strana Československa, jako strana dělníků a rolníků a pracující inteligence. I u nás je iniciátorkou všech prací, které zlepšují a usnadňují našim občanům práci. Také prestiž naší vlasti v cizině velmi vzrostla. Z cizího rozhlasu se sice ozývají štvavé řeči utečenců, ale naši občané nejlépe na své vlastní oči vidí, jak všechna ta zlepšení, která nastala od roku 1948, kdy se vlády v naši vlasti uchopila dělnická třída. Je to teprve druhý rok, ale je už vidět značný rozdíl mezi životem dříve a nyní. Je zde více občanského klidu, ubylo hašteření ve vedení obce, usnesení jsou jednomyslná a přijímána po důkladných projednáních a diskuzích, aby pro naše občany byla skutečně prospěšná. To se pak odráží v celkové práci a myšlení občanů a naše obec dostává neustále lepší a lepší vzhled.

Školství
V naší obci je jedině národní škola. Místní národní výbor usiluje o zřízení mateřské školy. Jednání o zřízení je na dobré cestě. Na naši národní škole došlo v letošním roce k podstatným změnám v učitelském sboru. Dlouholetá zdejší učitelka a později dobrá ředitelka zdejší školy Lidmila Műllerová přešla jako ředitelka do školy, která je u Státní dělnické ozdravovny /na Vrchovině/. L Műllerová byla velmi dobrou učitelkou a žáci – dnes už dospělí, dědečkové a babičky, na ni neustále vzpomínají a neobyčejně si jí váží. To je také ta největší odměna, které se učitel může dočkat. Byla přísná, ale neobyčejně spravedlivá.
Dále odešli z naší školy učitelé Josef Karlický, odešel na své nové působiště do Žabně. Učitelé Jelínek a Tihoun přešli na národní školu do Morávky-Lúčky.
Místo ředitelky Lidm.Műllerové přišel na zdejší školu s.Emil Najzar. Předtím působil jako ředitel školy v Nošovicích u Dobré. Je to velmi dobrý hudebník a dobrý tenorista. Zpívá jako tenorista ve Sboru moravských učitelů. S.Najzar je dobrým organizátorem i dobrým učitelem. Ihned po příchodu do obce se zapojil do veřejné práce a stal se dobrým pomocníkem Místnímu národnímu výboru. Jako hudebník se zapojil do místní hudby, kterou vede František Tauchman. Dále tu přišli učitelé: Josef Kunčický, Jiřina Vrájová a Josef Anděl.
Ze starého učitelského sboru zůstala na škole pouze Štěpánka Bílková.
Národní škola zůstává pětitřídní, to znamená, že každý ročník se vyučuje samostatně. Je v ní zaspáno celkem 138 žáků, z toho 67 chlapců a 71děvčat.
Třídy a třídní učitelé jsou rozděleni takto:
I.tř. Emil Najzar, ředitel
II.tř. Josef Kunčický, uč.
III.tř.Štěpánka Bílková, uč.
IV.tř.Jiřina Vrajová, uč.
V.tř. Josef Anděl, uč.

Pionýrská organizace
V letošním roce byla na škole založena Pionýrská organizace. Do této organizace se přihlásilo 24 žáků a žákyň ze 4.a 5.postupného ročníku /IV.a V.třída/. Prvními pionýrskými vedoucími byli učitelé s.Jiř.Vrájová a Jos.Anděl. Pomocnými vedoucími byli členové místní skupiny Československého svazu mládeže. Pionýři se scházeli ve škole pravidelně každé úterý. Nacvičovali různé básně a písně, zaměstnávali se různými hrami a hlavně chodili hodně do přírody na vycházky, kde se učili přírodu poznávat a chránit ji. O založení pionýrské organizace se zasloužil nejvíce ředitel školy s.Emil Najzar ve spolupráci s KSČ a ČSM.

Práce MNV:
Školní budova
Také v letošním roce vykonal Místní národní výbor hodně pro zlepšení vzhledu obce a pro lepší život občanů. Pokračoval jednak v dokončování započatých prací a pak i v budování nového díla. Mezi staro-nové práce patřila generální oprava školní budovy. Tato dostala jak ze vnitřku, tak z venku úplně jiný vzhled. Profesor Josef Luňáček spolu s ředitelem školy E.Najsarem získali potřebný finanční obnos na Okresním národním výboru v Místku. Při opravě školní budovy se právě projevily organizační schopnosti ředitele školy a jeho obětavost. Dovedl zorganizovat občany, kteří se hned s chutí pustili do práce. Bylo přikročeno k výměně oken. Stará, úzká dvoukřídlová okna byla vyměněna za široká třídílná s větračkami. Tyto okna byla zhotovena firmou Rundt v Místku již v r.1947. Ve třídách byly vyměněny všechny podlahy. Tuto práci provedli Jan Liberda /Mohelníček/, Valent. Halata a jim pomáhali Teofil Liberda a Mojmír Šigut. Do hlavního vchodu zazdili nové široké dvoukřídlové dveře. Na chodbu bylo položeno teraso, místo dřívější už značně prošlapané prkenné podlahy. Úplně byl také přestavěn služební byt ředitele školy. Upraven byl na byt třípokojový, v předsíni byl vestavěn splachovací záchod a koupelna s elektrickým bojlerem na teplou vodu. Při kuchyni byl zbudována spížka. Škoda, že nezbyl čas pro vystavění několika komorového septiku, takže při škole byla zbudována jen žumpa /provizorní/ z níž voda odtékala do hlavní žumpy umístěné pod školními záchody, tedy pod budovou. Do školy byl také zaveden vodovod, prozatím jen do bytu. V plánu však je zavedení vodovodu do všech tříd a dalších místností, stejně jako vybudování splachovacích záchodů a pisoáru. Ze staré budovy, které svému účelu slouží již přes 90 let se stala škola moderní, která odpovídá všem požadavkům moderní výstavby. Do přestavby školy se zapojilo hodně občanů, kteří pracovali povětšině zdarma. Proplaceny byly jen odborné a řemeslnické práce. Opravená budova přispěla tak k lepšímu vzhledu naší obce.

Hřbitov
Také tato stavba spěje již ke svému zdárnému zakončení. Kolem celého hřbitova je již hotova kamenná podezdívka se sloupy. V přední části hřbitova je již také zapraven rámový plot s drátěným pletivem. Mezi sloupy uprostřed plotu je zabudována dvoukřídlová veliká brána. Malá postranní vrátka jsou zabudována v pravém dolním rohu. Byly také vyměřeny cestičky do všech částí hřbitova. Počítá se s tím, že při opravě hlavní cesty budou tyto cestičky vyasfaltovány. Tráva na hřbitově se již zelená. Přímo na hřbitově, ale i kolem něj vysadili občané okrasné stromy a stříbrné, kanadské smrčky. Také příjezdná cesta z hlavní silnice ke hřbitovu byla částečně opravena. Začalo se také s další prací, se stavbou márnice, která musí být u každého hřbitova. V letošním roce byly vykopány a zabetonovány základy a také vystavěno hrubé zdivo. Márnice bude dvoudílná. V jedné místnosti bude pitevna a v druhé pak bude uskladněno hrobnické nářadí. Do celkové úpravy hřbitova se zapojovala většina občanů, jak je bylo zapotřebí a jak je k této práci vyzýval místní rozhlas. Občané si na této úpravě odpracovávali své závazky z občanské pracovní povinnosti. Ale do práce přicházeli i ti, kteří již své povinnosti splnili. Občané zde odpracovali hodně hodin zdarma.

Vodovod
I této velmi důležité a prospěšné práce je už vidět. Většina domů ve středu vesnice – zvláště veřejné budovy- jsou již na vodovod zapojeny. Z veřejných budov je to Místní národní výbor, fara, školní budova, obchod u Čihadla atd. Kolem těchto budov jsou již také zapojeny i některé soukromé domy. Je samozřejmé, že v rodinných domcích se stále zlepšuje občanská vybavenost těchto domků. Budují se koupelny, montují se splachovací záchody. Zlepšuje se celková hygiena bydlení. Počítá se s tím, že již začátkem r.1951 budou zapojeny všechny domky ve středu obce. Všude u shluků budov a na příhodných místech jsou montovány podzemní i nadzemní hydranty. Je tedy také postaráno o bezpečnost proti ohni. Voda ze zachycených pramenů je velice dobrá i když poněkud tvrdá. Tím tedy končí jedna z prací, která je velmi záslužná a byla velmi nutná pro zdraví občanů. Díky pochopení občanů, iniciativě veřejných činitelů, funkcionářů Národního výboru i nadřízených složek, netrvala tato práce zvlášť dlouho. Byla zvládnuta v opravdu nejkratším možném čase. Zásluhu o to mají vedoucí pracovníci, občané Albín Fojtík a Jan Liberda /Mohelníček/. Tato a ostatní, byť i drobné práce, velmi pomáhají při konsolidaci celého veřejného života v naší obci.

Hlavní cesta
Přes celou naší obec od Frýdlantu nad Ostravicí až do Palkovic vedla prašná silnice, na které jsou značné díry. V době dešťů je značně blátivá a v době sucha zase se z ní neobyčejně práší. Bydlení blízko cesty bývá proto utrpením zvláště, když se stále zvětšuje provoz automobily jak osobními, tak nákladními. A naše cesta je značně frekventována v obou směrech. Proto opět místní národní výbor se plně zasadil o to, aby byl povrch cesty co nejdříve bezprašný. Opět se zapojili osvědčení pracovníci MNV a jejich pomocníci: řed.školy Emil Najzar a prof.Josef Luňáček. Z pověření Národního výboru jednali na Okresní správě silnic, již tato cesta patří, aby co nejdříve zahájila přípravu k celkové opravě této cesty. Již v září toho roku začala se od Palkovic klást vrstva asfaltové drtě, která byla ihned válcovaná. Práce byla prováděna velmi rychle, takže už během dvou měsíců dospěla až na vrchovinu. U kostela bylo vyasfaltováno pěkné prostranství – náves, kde budou mít stanoviště autobusy. Práce bude pokračovat v příštím roce, kdy na povrch bude položen ještě zpevňující polštář. Tak se stává v bydlení naše obec stále hygieničtější. Za tuto práci patří poděkování všech občanů těm funkcionářům, kteří nelitovali svého osobního volna při zařizování této práce.

Ostatní práce
I když všechny tyto práce zaměstnávaly všechny členy a funkcionáře beze zbytku, přece nezapomínali na jiné drobnější práce, které rovněž byly nutné pro zlepšení životního prostředí a zkrášlení obce. Tak například bylo rozšířeno veřejné osvětlení na dolním konci na místech ke se cesty rozdvojují. Podobně tomu bylo i na ostatních cestách, na Čupovice, Pajurkovice i v Pasekách. Také kolem hlavní cesty bylo zmnoženo veřejné osvětlení.
Stejně se také udržovaly i obecní cesty. Opravena byla cesta vedoucí do polí na dolním konci. Funkcionáři dbali o nejnutnější opravy všech polních cest. Občané sami udržovali příkopy kolem těchto cest. Čistili je, aby voda mohla dobře odtékat. Větší opravu si provedli občané v Pasekách, kde si důkladně vyspravili výtluky i odvodnění. Veškerý materiál, štěrk, a škváru dodával Místní národní výbor. Také nejtěžší práce a práce odborné z části finančně hradil. Občané na tyto práce ochotně chodili a na všech těchto drobných pracích odpracovali mnoho hodin zdarma.
Při jarním úklidu, který organizoval Československý svaz mládeže, byl proveden celoobecní sběr železného šrotu. Při tomto sběru mládež vyčistila potok vedoucí naší obci, dále potok Olešnou na dolním konci. Sběr vozili dvěma nákladními auty do Palkovic. Celkem odvezli 15 plných nákladních aut železného šrotu pro naše hutě, hlavně pro Novou huť Klementa Gottwalda v Ostravě-Kunčicích. Této práce se zúčastnilo 32 svazáků.
Školní děti zase sbíraly starý papír. Byly vypsány sběrové dny, kdy se děti rozešly po domech, kde už měli občané připraveny balíky starého papíru, které děti odvážely na vozících ke škole. Tyto akce splnily dva účely. Občané se jednak zbavili nepotřebného materiálu, který všude překáží a obyčejně skončí někde v potoku /což jistě na kráse obci nepřidá/ a za druhé velmi pomohli našemu průmyslu, který tyto druhotné suroviny velmi potřeboval.

Kožařství
Družstvo Gala ještě nadále pracovalo. Dílnu mělo u Silvestra Bílka, kde byly největší dílny. Pracovaly zde již většinou ženy a starší muži. Mladší muži i některé ženy odešly během minulého a pak i během tohoto roku do průmyslu – do Ostroje nebo do Normy ve Frýdlantě n.Ostr. nebo do Slezanu do Frýdku. Práce stálo ubývalo. Vyráběly se zde hotové výrobky, jako kabelky, rukavice, pásky k šatům a podobně. Dělalo se jedině ručně a tím se také výroba prodražovala. Vydělávání kůží syrových se dělo tak zvaně „načerno“ a bylo stále více omezováno. Hlavní vedení mělo sídlo v Palkovicích. Vedení však bylo v Šumperku. Vedoucím u nás byl s.Kindl, který měl u dělníků malou autoritu. Práci, kterou měl vést, dobře nerozuměl a odtud pramenila nekázeň jak pracovní, tak i docházková a družstvo stále upadalo. Bylo v rozkladu a nebylo zde nikoho, kdo by je pevnou rukou upevnil a získal také více objednávek na odbyt hotových výrobků. Tento stav trval až do konce roku.

Povaha roku
Letošní rok nebyl tak příznivý jako minulý. Zima v lednu až březnu byla velmi mírná. Zdálo se, že jarní práce proběhnou dobře. Avšak nepříjemné a studené počasí však přetrvávalo až do května – i přes květen. Práce na poli se musela dělat po chvilkách. Také seno, které narostlo v dostatečném množství, nebylo sklizeno v dobré kvalitě. I žně se dosti protáhly, ale zrno bylo dobré a bylo ho dost. U nás se pracovalo ještě postaru. Ve vsi byl jeden koňský samovaz na obilí /Josef Kubala/. Ten se připravil za traktor, který také byl v dědině jediný. Většinou se pracovalo kosami, zvlášť, když bylo zboží polehlé. Léto bylo studené, jen několik dní se dalo nazvat letními. Toto klima snad tvoří náš pobeskydský ráz, kde se zdržuje hodně srážek. I podzim nebyl pro zemědělce hodně příznivý. Již v polovině října poletoval sníh. Brambory se vybíraly v mokru a v chladnu. Sníh začal padat v polovině listopadu, ale ležel jen několik dní a opět tál. Vánoce byly zelené, teplota se pohybovala slabě nad nulo. Jen několik dní klesla po bod mrazu.
Celkově je možno říci, že se zemědělcům letošní rok nevydařil. Bylo to také vidět na odevzdávkách povinných kontingentů. V naší obci nebyly dodrženy stanovené limity jak v obilovinách, tak v bramborech. V okolních okresech však úroda byla dobrá, takže jistě vynahradí nedostatky z naší obce.

Popis roku : R.1951 byl rokem dobrým. Jarní deštíky hodně pole zavlažily. Slunné počasí dalo možnost dobře sklidit kvalitní seno i dobrou úrodu obilovin. Také podzim byl pěkný. Urodilo se hodně ovoce, brambory byly velmi pěkné a co hlavního: bylo jich hodně, takže si jich mohl nakoupit i mimo příděl kolik kdo chtěl. Zimní orby byly provedeny včas. Zima byla mírná.

Složení MNV
Předseda: Frant.Šimek
Tajemník: Ondřej Lepík
Účetní: Jan Bílek, čp.2
Řed.školy: Emil Najsar
Během roku však MNV doznal určitých změn. Ze zdravot. Důvodů se vzdal funkce předsedy Frant.Šimek. Jednomyslně za něj byl zvolen místopř.MNV s.Bohumír Tomek, horník – důchodce. I mezi členy MNV došlo ke změnám: Do MNV byli doplněni: Jan Vyvial, Vilém Hrabec a Robert Židek, který byl zvolen místopředsedou a zem.referentem. MNV byl dále doplněn o Ed.Bílka, který k nám repatrioval z Argentiny. Pro svůj rozhled byl vybrán jako místní politický tajemník a vyslán do školy pro tyto tajemníky. Ke konci roku vzdal se ještě členství v MNV dlouholetý pracovník Frant.Kupča pro svůj nevalný zdravotní stav. Místo něj byla povolána Jenovefa Míčková.

Práce v obci
Po svém vítězství v únoru r.1948 stala v čele veškerého dění u nás v Metylovicích Komunistická strana Československa. Její vedoucí byli iniciátory všech veřejně prospěšných prací, které se v obci dělaly. Všichni členové KSČ šli vždy příkladem všem občanům.
Z dřívějších prací byl dokončen obecní hřbitov. Dokončeno bylo oplocení i konečná úprava. Dostavěna byla márnice a přímo na hřbitově vyseta zahradní tráva a vysazeny okrasné stromy. Ještě však chybí drobné úpravy – hlavice sloupů apod. – úprava příjezdné cesty a pak cestičky přímo na hřbitově.
Další velikou a záslužnou prací byla oprava cesty vedoucí naší obcí. U této práce projevili velikou iniciativu prof.Josef Luňáček a řed.školy Emil Najsar. V naší obci zmizí prašný povrch vozovky, který nahradí pěkná asfaltová silnice. Přičiněním těchto dvou iniciátorů dostane naše obec daleko pěknější vzhled a hlavně pak přestane naše občany sužovati stálý prach a bláto.
Při opravě této cesty byl také nově postaven most na dolním konci obce, který byl válkou zničen. Při asfaltování povrchu vozovky počítá se také s tím, že firma Pózista, která tuto práci provádí, uválcuje také příjezdnou cestu ke hřbitovu a rovněž vyasfaltuje chodníky na hřbitově.
Další velkou akcí, ve které se pokračovalo, byla přestavba a generální oprava naší školy. Již v minulém roce snažila se ředitelka školy Lidmila Műllerová zlepšit její vzhled. Byl vyměněn krov, střecha dostala jehlanovitý tvar a byla pokryta plechem. V letošním roce, za velké iniciativy ředitele školy Emila Najsara, který nejen sháněl veškerý materiál, ale byl i dobrým organizátorem i pracovníkem. Je samozřejmé, že bez velké pomoci občanů by sám nic nezmohl. Hutníci, kteří pracovali v železárnách Stalingrad v Lískovci, věnovali plech na pokrytí školy. Střechu zase pokryl obětavý Antonín Konečný, který byl tehdy předsedou Sdružení rodičů a přátel školy. Byla vyměněna všechna okna i dvéře v celé budově. I vnitřek doznal značných změn: Spodní chodba byla zvýšena a prkna vyměněna ze teraso. Také zřízeno nové terasové schodiště. Staré záchody byly vyměněny za nové – splachovací a pisoáry. Do všech tříd byl zaveden vodovod s umyvadly. Kolem školy zbourán starý tyčkový plot a postaven nový – rámový. Tak naše škola dostala opravdu velmi pěkný vzhled a stala se chloubou celé naší obce. Bylo by zapotřebí, aby občané ke každé takovéto záslužné práci přistupovali tak jednotně, jak tomu bylo při této akci. A je nutno říci, naši občané jsou si vědomi toho, že společnou prací zkrášlí naši obec.

Úmrtí
Dne 21.června 1951 tragicky zahynul bývalý předseda Místního národního výboru František Šimek. Jako horník sfáral do dolu, ale při důlním neštěstí nahoru již živý nevyjel. Byl zakládajícím členem Místní organizace KSČ. Byl to člověk čestný, nebojácný a neobyčejně pravdomluvný. V obci byl velmi oblíben pro svou přímou povahu, která nesnesla záludnosti. Jako předseda MNV byl iniciátorem i organizátorem mnohých prací, které zkrášlily obec. Sám také vždy přiložil ruku k dílu. Byl také přímým dokončovatelem prací na zdejším hřbitově. Shodou okolnosti byl však také prvním, kdo na něm byl pochován. Ve Frant.Šimkovi ztrácí nejen KSČ svého dobrého a řádného člena, ale i obec vzorného občana.

Popis roku : Letošní rok byl opět dosti příznivý pro celkovou úrodu. Rolníci dobře sklidili všechnu svou úrodu. Zima byla velmi mírná. Léto bylo pěkné a teplé. I podzim se svým počasím vyznamenal. Přesto však naši zemědělci splnili svou povinnou dodávku státu pouze na 93%.
Místní národní výbor a KSČ i sami zemědělci v závěru roku hodnotí celkový postup zemědělských prací. Zatím co průmysl pracuje již velmi hospodárně a spojuje malé podniky ve větší celky, naše zemědělství, zvláště u nás, pracuje stále na drobných pozemcích, kde není možno uplatnit žádné stroje. Naše strana a pracovníci MNV po celý rok vysvětlují zemědělcům výhody společného hospodaření skloubeného v Jednotném zemědělském družstvu. Naši zemědělci však stále tyto výhody neuznávají. Tedy ani letos přes veškeré vypětí sil funkcionářů pracuje se „po starém“ a zbývají jenom vyhlídky do dalších let.
I v letošním roce přispěli naši občané dobrovolnou prací – bezplatnou – na zlepšení vzhledu naší obce. Patří jim za to dík – dík i funkcionářům KSČ a MNV, kteří nezištně pracovali pro lepší vzhled naší obce – pro větší blahobyt našich občanů.

Složení MNV
Vedení obce v tomto roce zůstává nezměněno.
Předseda: Bohumír Tomek
Místopř.: Robert Židek
Škol.ref. Valentin Halata
Polit.taj.: Eduard Bílek st. /Američan/
Obec.zaměst. Jan Bílek č.2, Ludmila Míčková, zásobování a Ondřej Lepík, běžná agenda
Změny však nastaly v celkovém složení MNV. Z MNV odešli: Frant.Kupča, Albín Fojtík, Vladimír Šigut /studium/, Vilma Halamová /nemoc/ a Ed.Bílek, který je jmenován pol.tajemníkem. Za ně jsou povoláni: Vavřín Šigut č.358 a Vojtěch Čupa čis.241. Takto složený národní výbor pracoval beze změn po celý rok.

Změny ve vedení školy
Dosavadní ředitel školy byl 1.ledna 1952 odvolán z učitel.povolání a povolán k aktivní vojenské službě jako důstojník. S.Emil Najsar za svůj dvouletý pobyt ve zdejší obci učinil pro ni hodně. Jeho přičiněním byla adaptována škola a cesta přes naši obec dostala bezprašný povrch. Občané želí jeho odchodu a také se s nim upřímně rozloučili. Pro zbývající půlrok přebírá správu školy s.Sylvie Fajkošová, dosud učitelka v místní ozdravovně. Jelikož se však vdává a odchází za svým manželem /Jar.Grygarem/, zprošťuje se místa ředitele dnem 31.července 1952. Ředitelem od 1.srpna 1952 je jmenován s.Jaroslav Ščerba, působící dosud jako ředitel v Prostředních Bludovicích.

Práce v obci
Tento rok se zdál poměrně klidný po stránce všeobecně prospěšné práce. Vždyť za minulá léta – hlavně od r.1948 – bylo toho vystavěno v naší obci opravdu hodně: hřbitov, vodovod, škola, oprava cesty hlavní i obecních. Proto také MNV zrušil pracovní povinnost při těchto pracích. Samozřejmě, že vede v patrnosti i závazky nesplněné. Tento rok ovšem je jen zdánlivě klidným. MNV připravuje další plány pro zlepšení vzhledu naší obce. Tyto plány zahrnují následující výstavbu:
1.adaptace kina
2.zřízení obecní prádelny
3.výstavba kůlny u místní školy
4.adaptace požární zbrojnice
K realizaci tohoto plánu také ihned náš národní výbor přikročil.
Obecní prádelna byla zřízena v garážích bývalé továrničky na zpracování kůží u Silvestra Bílka. Tyto garáže byly přizpůsobeny novému účelu. MNV zakoupil velkou pračku se ždímačkou, provedl dokonalou kanalizaci a v tomto roku je uvedl do chodu. Vedením této prádelny byla pověřena s.Aloisie Bílková. Tato se opravdu dobře o ní starala i nadále stará. Občané si opravdu nové zařízení pochvalují.
V poslední době v naší obci polevila divadelní činnost. Naše kino, které promítá v místní sokolovně své filmy, dopřává našim občanům často jediné rozptýlení po práci. Má však dosud nevyhovující přístroje i kabinu, která byla na severní straně sokolovny. Místní národní výbor doporučil vestavět promítací kabinu do stávajícího jeviště. K této práci bylo také ihned přikročeno. Do nové kabiny byly instalovány nové promítací přístroje, byla zavedena voda a nové elekt. Vedení. U té příležitosti bylo zavedeno elektr. Vedení i na stávající jeviště – i když zmenšené – v sokolovně. Filmy mohou nyní technici – Mojm.Židek a Lum.Blažej – promítati bez přestávky a to jistě naši diváci přivítají s povděkem.
U adaptované škol.budovy stojí ještě stará dřevěná kůlna, která škole kazí její pěkný vzhled. Proto MNV schválil návrh ředitele školy a pro příští rok naplánoval výstavbu nové kůlny.
Požární sbor po období určitého přerušení práce se znovu hlásí ke svým povinnostem. Jeho stánek však již nevyhovuje. Proto MNV se zabývá celkovou přestavbou místní zbrojnice. Povolil vypracování dokumentace a počáteční zajišťování materiálu. Prací s tímto spojených ujal se účetní MNV a pokladník pož.sboru s.Jan Bílek čp.2.
V letošním roce byl také zhruba opraven zdejší kostel. Dostal novou omítku i nástřik venkovní. Ve vnitřku se prováděla obnova maleb i nové malby. Sjednaní malíři – „kostelní umělci“ však byli v práci značně liknaví. Uměleckých prací se pak ujal prof.Jos.Luňáček, který svou důsledností dovedl strhnouti tyto pracovníky a práci v termínu dokončit.

Spolkový život
V naší obci je značný spolkový život. Celkovou činnost řídí vedoucí složka v našem státě, tj.KSČ. Zajímá se o všechny obory činnosti a radí i pomáhá tam, kde je toho zapotřebí.
Jejím hlavním pomocníkem je Místní výbor Národní fronty, který pravidelně svolává předsedy jedntol.složek, aby si zkoordinovali své plány i podniky. Tento výbor také dával politickou směrnici k další činnosti složek.
Dalším pomocníkem je i Osvětová beseda, která zase sdružuje kulturní referenty. Tato opět dává kulturní náplň a řídí po této stránce život v jednotl. složkách .
Z dalších organizací vyvíjí velmi dobrou činnost Československý svaz mládeže, který dobře spolupracuje s místním Sokolem. ČSK se stará o politický a uvědomělý postoj naší mládeže k dalšímu vývoji naší společnosti. Sokol se opět stará o upevnění tělesného zdraví.
Po nedlouhé stagnaci hlásí se také k životu i Dobrovolný hasičský sbor. Tento spolek má dalekosáhlou činnost. Výboru se podařilo oživit jak cvičení, tak i pravidelné schůzky. Do svých řad získali nové členy a jsou zde všechny předpoklady k další práci.
Do osvětové práce se zapojily i děti místní školy. Provedly několik zdařilých besídek, z nichž hlavně nutno jmenovati oslav Velké říjnové socialistické republiky.
Z ostatních si dobře vedou: Svaz protifašistických bojovníků, Lidová myslivecká společnost a Sdružení rodičů a přátel školy.

Popis roku – sněhová kalamita : Letošní rok měl letos rozličné počasí. Na začátku roku i na konci byla vcelku mírná zima, napadalo málo sněhu, ale často fičel ostrý severák. Léto pak bylo mokré a mělo značný vliv na celkové výnosy jak u obilovin tak i okopanin.
Dne 8.5. sehráli u nás k oslavě 8.výročí osvobození ochotníci z Myslíku drama J.V.Svobody. Z večera drobně poprchávalo, ale přesto byla dosti pěkná účast. Jak však ale byli návštěvníci překvapeni, když opouštěli ve 22 hodin sál sokolovny, když se museli broditi 40.cm vrstvou sněhu. Tento sníh způsobil nesmírné škody. Vždyť ovocné stromy byly obalené listím a velká většina v plném květu. Občané ihned sice střepávali sníh ze stromů, ale přesto jich hodně polámalo. Také v lesích bylo velmi mnoho polomů. Tento sníh měl veliký vliv na malou úrodu ovoce, kterého letos byl veliký nedostatek.

Složení MNV
Ve vedení obce nedošlo k podstatným změnám. Funkci předsedy zastává nadále Bohumír Tomek. Politický tajemník s.Eduard Bílek se své funkce vzdává. Jeho povinnosti přebírají stávající zaměstnanci: Jan Bílek č.2, Ondřej Lepík a Ludmila Míčková.
KSČ odvolává z pléna a rady MNV s.Viléma Hrabce, který zastával funkci zásobovacího referenta. Jmenovaný v některých věcech rozhodoval sám, takže porušoval vnitrostranickou demokracii. Na jeho místo je navržen a schválen s.Karel Rohel, vedoucí pohostinství v místní sokolovně. Dále do pléna MNV byl povolán Emil Bílek čp.338, vyučen cukrář, nyní dělník ve Stalingradu.
U místního národního výboru byl utvořen Sbor pro občanské záležitosti. Celou matriku, která převzala i matriku církevní vede ředitelka školy při místní ozdravovně s.Lidmila Műllerová. Vede ji velmi pečlivě a bezplatně. Tento sbor má za úkol uzavírati občanské sňatky, pohřby i vítání novorozeňat do života. Sňatková obřadní místnost je umístěna ve škole. Slouží jako sborovna.

Úmrtí státníků
Den 5.březen 1953 přijal celý svět s velkým smutkem. Tohoto dne zemřel totiž generalissimus Sovětského svazu, vrchní velitel Rudé armády, která porazila fašistická vojska Josef Vissarionovič Stalin. Jeho odchod je želen celým všesvětovým proletariátem, jemuž spolu s V.I.Leninem ukázal cestu ke svobodě a odstranění vykořisťování. Byl pohřben po boku svého učitele v Mausoleu. Jeho pohřbu se zúčastnili zástupci dělníků všech zemí světa. K uctění jeho památky byla uspořádána ve zdejší škole tryzna, které se zúčastnilo 86 zdejších občanů kromě škol.dětí.
Dne 14.března postihla náš národ další ztráta. Tohoto dne zemřel totiž president ČSR, předseda UV KSČ, přední bojovník za práva pracujícího lidu, Klement Gottwald. Byl dlouholetým předsedou KSČ. Jako člen Národního shromáždění hájil po dlouhá léta práva drobného lidu proti vykořisťovatelům. V únoru r.1948 projevil velkou rozhodnost při řešení vládní krize. Byl hlavní oporou tehdejší revoluce, která pod jeho vedením smetla vykořisťovatele – továrníky i majitele bank.
Místní organizace KSČ vyložila ve své místnosti, kterou smutečně připravila, kondolenční listiny, které podepsalo celkem 827 našich občanů. V den pohřbu dne 19.března stáli čestnou stráž u symbolického katafalku krojovaní členové místních organizací. Celý průběh pohřbu byl vysílán rozhlasem. U nás občané poslouchali rozhlas v obec.hostinci – kult.místnosti hromadně. V tento den se přišlo poklonit památce Kl.Gottwalda 320 našich občanů.
Dne 21.března 1953 byla v Národním shromáždění provedena volba nového presidenta ČSR. Byl jím zvolen dlouholetý spolubojovník zemřelého K.Gottwalda – s.Antonín Zápotocký. Před volbou byl předsedou vlády. Ještě předtím byl předsedou Ústřední rady odboru. Svoláním celostátního sjezdu závodních rad velmi přispěl k únorové vítězné revoluci.

Výměna peněz
Dne 1.června přistoupila naše vláda k výměně dosud stávajících bankovek. První výměna peněz byla provedena v listopadu 1945, kdy velká část peněz byla uložena na tzv. vázaný vklad, z něhož bylo možno vybírat jen za určitých podmínek. /Novomanželé na nábytek, kočárek, důchodci na nutnou výživu a podobně/. Přesto objevilo se u nás neúnosné množství oběživa. Vláda proto přistoupila k redukci oběživa. I v naší obci bylo zřízeno výměnné středisko na zdejší poště. Jelikož poštmistr s.Bohumír Karas nemohl sám zvládnout tuto výměnu, vypomohli mu všichni zdejší učitelé. Výměna trvala po celý týden. První dva dny jezdili naši občané do Palkovic. Jelikož i tam práci nemohli stačit, zřídilo se středisko i u nás.
Jak bylo vyměňováno: každý občan – kromě živnostníků, kteří zaměstnávali více dělníků – tedy i děti, dostali vyměnit 300Kčs starých za 60Kčs nových v poměru 5:1. Ostatní peníze vyměňovaly se v poměru 50:1. Toto se týkalo těch peněz, které občané měli doma. Pokud občané měli peníze na vkladních knížkách, vyměňovaly se následovně: vklady do 5000Kčs v poměru 5:1, od 5000 do 10000Kčs 6,25:1 atd.
Současně s výměnou peněz zrušila naše vláda i lískový – tj.přídělový systém. Na našem trhu totiž byly zavedeny dvojí ceny – na lístky – přídělové a tzv.volné. Cena zboží byla provedena v poměru 5:1 s přihlédnutím na volné ceny, které byly hodně vyšší. Tímto zásahem bylo konečně skoncováno s okupačním systémem hospodářství, který zanechal po sobě hodně zmatků.

Práce MNV
Místní národní výbor s hrdostí přihlíží práci, kterou vykonal od r.1948. Velmi se změnil vzhled naší obce k svému lepšímu. Avšak stále je nutno tento vzhled zlepšovat. V letošním roce hodně zlepšil obecní cesty, příjezdy k domům i samotám. Dobře byla opraven cesta pod „Dvořáčkem“ v Pasekách. Vylepšeny byly cesty na Pajurkovice a Čupovice.
V letošním roce bylo také přikročeno ke zbourání zdi kolem starého hřbitova. Tuto zeď nahradí v budoucnu drátěný plot. Kámen ze zdi používá se na opravu cest, které spravuje obec.
Aby MNV získal více místností, přikročil k adaptaci sálu v obecním hostinci. Část sálu byla přepažena dřevěnou konstrukcí pobitou z obou stran heraklitem. Tuto práci vedl škol.ref.MNV s.Valentin Halata. Práci prováděli s.Karel Rohel a Václav Busek. Získaly se kromě trochu zmenšeného sálu, který je zárodkem kulturní jizby ještě další tři místnosti, které jsou určeny pro knihovnu, klubovnu ČSM a místnost pro KSČ.
V letošním roce také MNV dokončil adaptaci mateřské školky. Ve stávající bývalé koželužské dílně Silvestra Bílka byly vybudovány dvě místnosti – jedna jako herna, druhá jako ložnice, jelikož se počítá se zřízením celodenní mateřské školky.
V tomto roce přistoupil MNV k další velké akci, která bude okrasou naší obce. Přikročil totiž k velké přestavbě požární zbrojnice. Stará zbrojnice totiž již moderním požadavkům nevyhovuje. Zdejší dobrovolný hasičský sbor po přechodné stagnaci a vyrovnání nedostatků se opět plně aktivizoval. Proto vznesl také na MNV tento požadavek. Hlavním vedením stavby byl pověřen člen MNV a pokladník Jan Bílek č.2. Tento se ujal své funkce s bezpříkladnou obětavostí. Byl rozpracován přesný harmonogram prací, který přesně dodržovali nejen požárníci, ale i ostatní občané. Stavbu prováděl Okresní stavební podnik ve Frýdku Místku, který dodával také veškerý materiál. Tento materiál dováželi si sami požárníci svým starým vozidlem Tatra 57. Stavba rychle pokračovala, ale v letošním roce nebylo dokončena. Za zmínku stojí, že podle nařízení musela se postaviti věž vysoká 22,5m, ač podle místních názorů by úplně stačila poloviční. Jen na její výstavbu spotřebovalo se přes 35 000ks cihel, tj. jako na pěkný rodinný domek.
Stará kůlna u pěkné školy – to opravdu nešlo nijak dohromady. Již v min.roce schválil MNV stavbu nové kůlny přímo za školou. V letošním roce se k této stavbě přikročilo. Stará kůlna byla zbourána a za školou vykopány základy pro novou. Kůlna je řešena tak, že přízemí slouží jako skladiště pro uhlí a hořejší část tvoří tribunku obrácenou směrem na hřiště. Práci prováděli odborníci – zedníci Karel Rohel a Václav Busek, tesaři: Kvirin Halata, Jan Liberda, Mojmír Šigut a Teofil Liberda. Pokrývačské práce provedl Albín Fojtík. Je samozřejmé, že hodně bezplatných brigád odpracovali naši rodičové i ostatní občané. Ani tato práce nebyla letos dokončena.
Dle vládního nařízení o hospodaření dřevem a lesním majetkem, přebírají Správu státních lesů a statků i lesy, které měla až dosud v držení naše obec. Lesy soukromníků nejsou zatím tímto nařízením dotčeny, i když těžba dříví musí býti jimi schválena a MNV doporučena.

Osvětová činnost
V naší obci se dobře rozjela i osvětová činnost. Větší péče byla věnována přednáškám. Za celý rok jich bylo celkem 15 s průměrnou účastí 21 osob.
Po delší stagnaci obnovil opět svou činnost divadelní odbor TJ Sokola. Jeho vedením byl pověřen řed.školy, který byl současně i režisérem. Představil se po dlouhé době sehráním životopisu Jos.Kaj.Tyla od Frant.Ferd.Šamberka. Druhou hrou na vánoční svátky byla hra Klicperova.
Divadelnictví a recitátorství zapustilo kořeny i mezi dětmi naší školy. Sehrály velmi pěknou pohádku V.Vaňátka: Jak květinky přezimovaly. Mimo to hodně recitovaly u všech slavnost.příležitostech.

Různé
Naše strana KSČ, která se stává opravdovou vůdkyní všeho pracujícího lidu, pracuje s naší vládou pro to, aby stále zvyšovala blahobyt všeho obyvatelstva. Jest již zařízena bezplatná lékařská péče pro všechny zaměstnance v socialist.podnicích a u důchodců. Také pro mládež do 15.let ordinují lékaři zdarma. V letošním roce přijela k naší škole pojízdná zubní ambulance, aby zdarma prohlédli a opravili lékaři všem dětem zuby. Občané toto zařízení kvitují s povděkem. Je samozřejmé, že i k ostatním prohlídkám a očkováním dojíždějí k nám lékaři, kteří děti prohlížejí bezplatně. Tuto péči hradí stát z výtěžku znárodněného průmyslu. Toto jsou tedy první výsledky znárodnění.
Pro dospělé soukromníky tato péče však neplatí. Naší rolníci si dosud neuvědomují veškeré výhody, které jim plynou ze společného hospodaření. Nejsou to jen sociální výhody, ale na spojených lánech se přece za pomocí strojů daleko lépe hospodaří.
Místní organizace KSČ přistoupila proto v zimních měsících k rozsáhlé přesvědčovací kampani. Zajistila pro ni agitační dvojice, které chodily na besedy k jednotlivým rolníkům a hovořili s nimi o všech výhodách společného hospodaření. Tato akce trvala hodně dlouho a jednotlivé dvojice se střídaly. Nutno však říci, že do konce roku neměla tato akce žádoucí výsledech.
MO KSČ znovu promyslí způsob, jak působiti na naše zemědělce, aby vytvořili Jednotné zemědělské družstvo. Vždyť ve všech okolních obcích je již mají a družstevníci si nikterak nestěžují – ba právě naopak. Nutno věřit, že nastávající rok 1954 přinese lepší výsledky.