23. Říjen 2020     dnes má svátek: Teodor

METYLOVICE
oficiální stránky obce

Povaha roku : Rok 1924 byl v celku neúrodný. Hodně vlhký. Urodilo se hodně sena, zato zemáků velmi málo a obilí taktéž. Ceny životních potřeb stoupaly.

Starostou byl p.František Svoboda
Duchovní správcem p.Mikuláš Maršálek
Správcem školy p.Kuneš Odstrčil
Správcem poštovního úřadu p.
Předsedou místního školního výboru
Předsedou finanční komise
Předsedou komise osvětové p.Josef Műller, učitel
Předsedou komise pro sociální péči

Dne 6.ledna 1924 konalo obecní zastupitelstvo schůzi, v níž zrušeno bylo usnesení zastupitelstva o odprodeji pozemků p.Janu Bílkovi, obecnímu tajemníku a p.Josefu Kubalovi zvýšena odměna na 1200kč ročně, p.Josefu Židkovi za roznášení volebních legitimací a listina dána odměna 100kč, panu Josefu Němcovi odprodána část parcely p.č.127/3 ve výměře 15m2 za 15k a naproti tomu od něho odkoupeno za tutéž cenu část parcely čí.128, ve výměře 22m2 a konečně panu Lubomíru Bílkovi odprodána část parcely čís.127/3 ve výměře 161 m2 po 1kč za 1m2.

Dne 17.ledna 1924 nařídila vláda Českosloven.rep. vydání nových pětisetkorunových bankovek, na nichž podepsáni jsou Bečka jako ministr financí, pak Dr.Vilém Pospíšil a Dr.Emil Roos jako členové Bankovního výboru.

Dne 19.ledna 1924 vyhlášena byla dohoda mezi Itálií a naší republikou o provozu přístavem terstským, uzavřena v Terstu 21.prosince 22.

Dne 29.ledna 1924 vyhlášena dohoda o svobodě transitu mezi naší republikou a královstvím Španělským a jinými státy, sjednána dne 20.dubna 1921 v Barceloně.

Dne 3.února 1924 na přípis okresního soudu v Místku ohledně knihovního záznamu veřejného statku Albíně a Janu Mužnému vysláni byli k roku ve schůzi obecního zastupitelství pánové Jan Kuhejda, rolník čís.22 a Jan Závodný, č.211.
V téže schůzi usneseno přenésti IV.státní půjčku na místní Reifeisenku, schváliti obecní rozpočet, přitom ale zvýšiti výlohy nemocniční ze 12 000kč na 13 000kč, schodek v hospodaření hraditi 114% přirážkou k dani činžovní a 200% přirážkou k daním ostatním, vybírat dávku z karet: 1kč za hráče a den, zvýšiti hodnotu pojištěných budov obecních proti požáru a vyslati komisi složenou z pp.Jana Kuhejdy, Jana Závodného č.150, Josefa Chasáka a Frant.Svobodu, starostu, ku ohledání pozemku obecního, vedle p.Uhláře, kterýžto pozemek zakoupiti chce pan Karel Čupa ku postavení rodinného domku.

Dne 18.února 1924 vykonal inspekci zdejší školy okresní inspektor p.Frant.Knězek.

Dne 2.března 1924 konalo schůzi obecní zastupitelstvo, při níž pověřeni pp.Jan Kuhejda a Rudolf Halata zakoupiti pro obec býky, nařízeno panu Josefu Halatovi, rolníku, aby opatřil nového býka, přijat do obce p.Jan Chlapčík /až na jeho plnoleté děti/, konečně usneseno, by honebné z obecních pozemků rozděleno bylo ostatním podílníkům.

Dne 7.března 1924 oslaveny byly narozeniny pana presidenta v sokolovně za účasti školních dítek i obecenstva. Slavností proslov měl správce školy pan Kuneš Odstrčil. Děti přednášely básně a zpívaly písně.

Dne 13.března 1924 nařídila vláda vydávati nové a první československé dvouhaléře. Tyto peníze jsou vyrobeny z čistého zinku. Mají na jedné straně obraz lva a nápis: Republika Československá, na druhé straně obraz kamenného mostu Karlova v Praze a číslici 2.

1.květen 1924 oslaven byl jako obvykle. Konal se ráno o 9.hodině průvod s hudbou do Frýdlantu.

Dne 4.května 1924 konala se schůze obecního zastupitelství. K žádosti p.Vojtěcha Chrobáka o nájem obec.pozemku odpověděno, že není více volných pozemků ku pronájmu, ale ať se pokusí některého nájemníka požádat o propůjčení části. Obec pak by věc projednala. Již podruhé byla žádost okresního soudu o zřízení úředního dne ve Frýdlantě zamítnuta. K žádosti p.Matěje Pustky vyslána komise /p.Jan Kuhejda, Josef Chasák, Jan Závodný č.150 a p.starosta/, která měla žadateli najíti shodné místo ku stavbě domku. Panu Ondřeji Kubánkovi prodán obecní pozemek vedle p.Vašendy za 50hal. Za 1m2 a konečně p.Karlu Čupovi a Medardu Pituchovi z ceny 1,50k za 1m2 sleveno na 1kč za 1m2 pozemku ku stavbě domku.

22.května 1924 vydány nové padesátikoruny.

Dne 8.června 1924 obecní zastupitelstvo schválilo účty za rok 1923, usneslo se vymáhati dluh vzniklý za aprovisaci /vymáhati/ na dlužnících. Stanoveno výživné na býka obnosem 2400k na 1 rok. Marii Onderkové prodán obecní pozemek 1 m2 za 50 haléřů.
Schválena kapitalisace renty p.Němce Frant., č.164. P.Matěji Pustkovi prodán obecní pozemek za 1300kč. Na živelné pohromy v okrese prostějovském věnováno 50kč. Na výpůjčku 9750kč ku proplacení dluhu u bankov.úřadu u filiálky v Mor.Ostravě stanoveno 6% zúrokování a 500kč na splátky.
Na ohledání cesty ku Hodoňovicům určené ku opravě posláni pp.Jan Kuhejda, Petr Herot, Frant.Kupča, Frant.Seibert.
Obecními hospodáři jmenováni pánové Jan Závodný, kovář č.211 a Petr Bílek č.163.

15.června 1924 konalo se před sokolovnou okrskové cvičení sokolské.

Dne 18.června 1í24 vydán byl zákon č. 144 o inkompatibilitě, t.jest neslučitelnosti, dle kterého člen národního shromáždění nesmí míti účast ani na majetku ani na vedení takového výdělečného podniku, který je v poměru ku státu buď dodavatelem, odběratelem, pachtýřem nebo propachtovatelem. Předsedové sněmoven pak nesmějí býti členy představenstva, dozorčích rad, ani zástupci akciových společností, pokud se zabývají činností výdělkovou.

18.června 1924 vykonal prohlídku zdejší obecné školy pan inspektor Frant.Knězek.

25.června 1924 navštívil náš okres pan president republiky Dr.F.G.Masaryk. Projel Paskovem, Lipinou, delší zastávka byla v Místku na peroně, kde ho vítali zástupcové úřadů a korporací. Špalír kolem prostředního peronu tvořily krojované spolky. Z Frýdku pak jel bez přestávky až do Frenštátu, kde byl vítán zástupci města. Z Frenštátu pak jel do Valaš.Meziříčí. Všechna nádraží, kudy dvorní vlak presidentův jel, byla krásně ozdobena kvítím a prapory. Ale i ze soukromých a veřejných budov těch obcí, kudy projížděl vlak, vlály prapory na pozdrav prvnímu občanu Československé republiky.
Žactvo zdejší obecné školy šlo i se svými učiteli do Frýdlantu na nádraží uvítati pana presidenta. Dvorní vlak přijel od Místku a přes nádraží zmírnil rychlost. Pan president stoje u okna kynul rukou dětem, které bouřlivě jej pozdravovaly, volajíce „Na zdar!“ a „Sláva!“. Vlak nezastavil, ale jel dle programu dále.

Dne 24.června 1924 vydáno bylo nařízení presidenta zemské politické správy v Brně, jímž se zavádí všeobecný výpovědní a stěhovací řád pro Moravu.

Dne 27.červa 1924 vydáno bylo 2.nařízení vlády:
1.o soupisu pohledávek a závazků vzniklých v bývalých korunách rakouských a uherských mezi věřiteli a dlužníky československými a maďarskými, zákazu jejich soukromého vyrovnání a přerušení sporů.
2.o přerušení sporů pro peněžité závazky znějící na rakousko-uherské koruny z pojišťovacích smluv z říšskoněmeckými soukromými pojišťovnami.

2.července 1924 toho dne vydán byl zákon, kterým se chov domácího zvířectva – koní, skotu, vepřů a ovcí svěřuje zvláštní hospodářské komisi.
Druhý zákon toho dne vydaný má číslo 176 a stanoví se jím, že mírový počet československého vojska v době od 1.října 1924 do 30.září 1927 vždy pro období od 1.října do 31.března má býti 150 000 vojenských osob a pro období od 1.dubna do 30.září 90 000 vojenských osob.

5.července 1924 konala se v sokolovně oslava Husova, večer o 8.hodině. O Husovi přednášeli 3 řečníci. Pan řídící Kuneš Odstrčil mluvil o předchůdcích Husových, pisatel těchto řádků přednášel o životě a působení M.Jana Husa a nakonec pan odborný učitel Josef Trnka přednesl o odsouzení a smrti Husově. Písní „Hranice vzplála“ oslava ukončena.

3.července 1924 vydány byly 4 zákony čís.168 o výkupu místní dráhy Holič-Hodonín, čís.170 o hornických soudech rozhodčích, čís.171 o částečném zákazu námezdného kojení, čís.178 o úplatkářství a proti porušování úředního tajemství.

27.července 1924 konalo schůzi obecní zastupitelstvo. Ve schůzi té usnešeno bylo, že poplatky z místa o pouti od kramářů vybírati budou pp.Sylvestr Onderka a Petr Herot. Panu Janu Bílkovi, poštovnímu zřízenci, prodloužena doba splátky do 1.října 1924. Panu Miloslavu Dvořáčkovi paušalována daň z hudebního automatu na 40kč měsíčně. K přípisu moravského zemského výboru čís.V.1382 ze dne 9.ledna 1924 usneseno ponechati dosavadního pokladníka. P.Kaděrovi Frant. byl dán 1m3 dříví z obec.lesa.

1.září 1924 tímto dnem začal na zdejší obecné škole nový školní rok 1924-25. Jelikož pan učitel Metoděj Syřínek byl ustanoven na škole v Lubně se Slezsku a pan učitel Josef Busek odešel na vojnu, byli ustanoveni u nás slečna uč.Štěpánka Talpová a pan Stanislav Polášek.
Slečna Štěpánka Talpová pochází z Příbora, kdež také studovala učitelský ústav, k nám přišla ze Zelinkovic, kde učila na jednotřídce. Pan Stanislav Polášek je rodem z Frenštátu, učitelský ústav studoval v Příboře. Metylovice jsou jeho prvním působištěm.
Celkem působilo na škole 9 osob. První třídu vyučoval Kuneš Odstrčil, správce školy. Druhou třídu vyučoval p. Kuneš Odstrčil, správce školy. Třetí třídu pan Miloslav Dvořáček, IV.třídu slečna Štěpánka Talpová, V.třídu paní Lidmila Műllerová, VI.třídu pan Stanislav Polášek a VII. třídu pan Bohuslav Kolčava.
Ručním pracím ženským vyučovala slečna Františka Jakubková. Náboženství vyučoval pan farář Mikuláš Maršálek.
Toho roku zapsáno bylo na škole celkem 227 žáků, z toho 112 chlapců a 115 děvčat.

14.září 1924 ve schůzi obec.zastupitelstva zvolen byl pokladníkem pan Frant.Mužný, obchodník čís.44. Panu Pinkovi prodán pozemek obecní na stavbu rodinného domku 1m2 za 80hal. K ohledání místa zvoleni pánové Jan Kuhejda, Josef Chasák, Frant.Závodný.
Určena komise, která ohlídla cestu do Hodoňovic.
Knihovna se umístí v obecním hostinci a pojistí se na obnos 6000kč.

25.září 1924 vydán byl zákon o ražbě pěti korun.

29.září 1924 zákonem ze dne 29.září 1924, čís.231 zrušena byla vojenská taxa.

9.října 1924 byl vydán důležitý zákon čís.221, kterým se má zabezpečit každému občanu republiky, který vykonává práce nebo služby na základě smluveného poměru pracovního, služebního neb učňovského a ne jako vedlejší zaměstnání, důchod ve stáří a v případu nemoci. Zákon ten má název: O pojištění zaměstnanců pro případ nemoci a stáří, obecně se mu říká zákon o starobním a invalidním pojištění. Bude-li zákon svědomitě prováděn, bude požehnáním, protože poskytne všem pracujícím lidem v době nemoci i ve stáří, tj. od 60.roků bezplatný důchod. Protože všichni pracující jsou povinni tímto pojištěním, nebudou tito muset v době nemoci a hlavně stáří spoléhati na milosrdenství obce.
Zákonem tímto změněny nemocenské pokladny v „Sociální pojišťovny“.

28.říjen 1924 byl oslaven jako jiná léta. V předvečer 27.října konán byl lampionový průvod od obecního hostince na horní a potom na dolní konec. Průvod skončen u obecního hostince, kde k přítomným promluvil řídící školy pan Kuneš Odstrčil o významu 28.října. Slavnost skončena hymnami. Při průvodu učinkovala zdarma místní hudba. Okna budov byla osvětlena a mnohde i pěkně praporky a obrazy presidenta ozdobena.

19.října 1924 konalo schůzi obecní zastupitelstvo. Rozpočet místní školní rady znějící na 60 415kč, zejména položka 50 000kč na opravu školy – zamítnut a odůvodňováno to bylo, že oprava kostela si vyžádala velkého nákladu.
Občan Midas Šimon přijat do svazku obce. Projednán prodej obecních pozemků p.Rud.Kovalovi, Uhlářovi, Pavlu Hradečnému a Pinkovi.
Na opravu cesty do Hodoňovic dáno bylo 400kč.
P.Tomáši Zátopkovi z Kozlovic prodáno proutí z bříz rostoucích na obecních pozemcích: 1 otýpka za 4.50kč.

6.listopadu 1924 vydáno bylo nařízení vlády, kterým se peníze : haléře, dvouhaléře a desetihaléře měny rakousko-uherské vzaly z oběhu. Do 20.listopadu byl je nucen každý ještě vzíti v neobmezené výši. Od 21.listopadu do 4.prosince 1924 byly přijímány ještě u poštovních úřadů. Dnem 5.prosince 1924 přestaly býti tyto mince na území republiky zákonným platidlem.
Téhož dne vydáno bylo vládní nařízení čís.247, kterým taktéž státovky 1korunové čsl. s datem 15.dubna 1919 a 50tikorunové státovky čsl. s datem 15.dubna 1919 dnem 31.prosince 1924 berou z oběhu, od 1.ledna 1925 se vyměňovaly jen u Bankovního úřadu v Praze a jeho filiálek do konce roku 1926.

7.prosince 1924 obecní zastupitelstvo se usneslo ponechati Jana Svrčinu a Marii Michalcovou v sirotčinci v Místku a důchod válečných poškozenců jim patřící poukázati jmenovanému ústavu. Paní Marii Řehákové odprodán pozemek obecní od meze p.Josefa Zlého 1m2 za 1kč.
Na opravu cesty obecní v pasekách dodán materiál, obstarati práci ponecháno nájemníkům. Pavlu Čupovi přidělen 1m3 dříví z obecního lesa. Nájem obecního hostince provede se 11.ledna 1925. Soutěž bude uveřejněna v Mor.slezském denníku jedenkrát.
Obec přihlásila se za odběratele časopisu Péče o mládež.

PAMĚTI
OBCE
METYLOVIC
ZALOŽIL
MŰLLER JOSEF, UČITEL

ZALOŽENO
V DEN ŠESTÉHO VÝROČÍ
TRVÁNÍ
REPUBLIKY ČESKOSLOVENSKÉ
DNE 28.ŘÍJNA 1924

JOSEF MŰLLER,
UČITEL V METYLOVICÍCH,

*dne 26.srpna 1888 v Příboře, † 14.března 1935 v Metylovicích,
starosta Sokola a Družstva pro postavení sokolovny, cvičitel sokolského
dorostu, člen vzdělávacího sboru sokolského, delegát do okrsku a župy,
vzdělavatel hasičů, předseda osvětové komise, předseda knihovní rady,
člen obecního zastupitelstva a místní školní rady, jednatel Vodního
družstva, důvěrník Okresní péče o mládež, kronikář obecní, sokolský
a hasičský.

Před šesti léty. – Jaký památný a slavný den jsme prožívali! V ten den nebylo nepřátelství, panovala jen láska, štěstí, radost, to bylo opravdu království boží na zemi. Jaké

pohádkové zámky malovali jsme si do budoucna. A nebylo také čemu se diviti. Po čtyři léta dusila nás příšera války a její rodné sestry hladu. Čtyři léta hrozné nejistoty o život

prchly – vše bylo hroznou minulostí, hrozným snem. Okovy, kterými spjati jsme byli na rukou i na nohou – praskly. Slunce svobody vyskočilo nad obzor, nastal „bílý den a plno růží

kolem“, jak pěje náš nesmrtelný Neruda.
Budiž proto věčná čest a sláva všem, kteří nám zlatou svobodu vydobyli, jsou to především náš sivý, stařičký tatíček, první a nynější president naší Republiky Československé

Doktor
Tomáš Garrigue Masaryk,

Pak československé vojsko zahraniční, čili jak byli nazváni u nás a proti jejich vůli,
legionáři.

Jména občanů
metylovických,
kteří zúčastnili se zahraničního odboje jsou:

a v Rusku:
1. Boháč Cyril

2. Boháč František

3. Němec Jan, řemenář
Narodil se 27.ledna 1886 v Metylovicích.

4. Kořený František

5. Kuhejda Jan, rolník v Metyl. čís. 22
Narodil se 20.října 1976.

6. Vachala Josef, stolař
Narodil se 30.listopadu 1886

7. Kubala Petr, rolník v Metylovicích
Narodil se 26.dubna 1879

Popis obce

U okresní silnice vedoucí z Frýdlantu nad Ostravicí, městýse, do vesnice Palkovic rozprostírá se dědina Metylovice. Silnice od Frýdlantu rychle stoupá a dosahuje „na

vrchovině“ u čísla 243 a u rozcestí vedoucí do vesnice Lhotky nejvyššího vrcholu. Odtud pak klesá a na „dolním konci“ u čísla 99 dosahuje nejnižšího bodu, pak romantickým údolíčkem

po rovině, po levém břehu Olešné, vine se k Palkovicům.
Jdeme-li do Metylovic z Frýdlantu, po levé ruce zvedají se zalesněné stráně „Stolarky“ – části turisty zvlášť z Ostravy a okolí navštěvovaného Ondřejníka. Nejpříjemnější

výstup na Ondřejník jest z Metylovic kolem „Svaté Anny.“ Cesta mírně stoupá a jde samým lesem. Chodníkem dostaneme se až k hájovně arcibiskupské a pak krásnou vozovou cestou až do

útulny vystavěné Klubem čsl. turistů.
Vrch, který se zvedá před Ondřejníkem nad hostincem „Pod Ondřejníkem“, jehož majitelem je pan učitel Miloslav Dvořáček, jmenuje se „Hrádek“ čili po našemu „Hrodek“. Původ

slova toho je neznám. Buď tam byla kdysi nějaká tvrz, anebo proto se tak jmenuje, že v usedlosti, kde bývá pana Bílek Jan, býval kdysi Hradečný. Jdeme-li dále po „horním konci“,

příjdeme k rozcestí, u něhož stojí továrnička bratří Mertových na plechové zboží. Vyrábějí: řezinová kamna, uhláky, vany obyčejné, koupací, police do kuchyně, drátěné ploty, mříže

atd.
Od rozcestí vedou dvě cesty, jedna stará, původní cesta vedoucí do Lhotky, druhá, v roce 1911 upravená, „na vrchovinu“. Jak šla původní cesta „na vrchovinu“, možno zcela dobře

pozorovati. Mnohé domky vystavěné původně u cesty octly se nad cestou, jiné hodně hluboko pod cestou. Na nejvyšším místě „vrchoviny“ upoutá nás skupina budov – staré fojtství.

Vrch, který se zvedá nad fojtstvím, jmenuje se Čupek, v mapách označovaný jako „Metylovská hůrka“. Na „vrchovině“ je opět rozcestí. Cesty dělí se jednak do Lhotky – nově upravená

a alejí kaštanů vysázená, jednak dolů do vesnice, jednak na zástavku Pržno.
„Z vrchoviny“ silnice klesá a zároveň objeví se nám plechem pobitá cibulovitá báň farního kostela. Před kostelem je fara a na prostranství před farou zasazeny jsou 4.dubna

r.1919 dvě „lípy svobody“.
Naproti kostelu v obecním domku – bývalé škole – umístěna je pošta.
Z „vrchoviny“ stéká potok Metylovka, který jako stříbrná nit proplétá se celými Metylovicemi a tu právě v těchto místech před poštou v době povodní vylévá se ze svého koryta a

teče celou šířkou silnice dolů a sbírá, co mu v cestu se namane.
Za poštou zříme jednopatrovou budou obecního hostince, kde mají sídlo své spolky kromě Sokola.
Kousek dále po pravé straně silnice je dřevěné hasičské skladiště, vystavěné r.1886.
Naproti skladišti je v jednopatrové budově umístěna sedmitřídní škola, za ní je rozsáhlé cvičiště Sokola.
50 kroků asi od školy spatříme rozsáhlou červenou budovu. Dle nadpisu na budově té snadno poznáme, že je to Sokolovna, kterou si členstvo svou pílí a obětavostí přestavělo z

bývalé továrny na zpracování koží, která patřila paní Bílkové Antonii. Před budovou je letní cvičiště.
Odtud vede nás cesta „dolním koncem“mezi chalupami dřevěnými i zděnými domky, z nichž mnohé značí se výstavností jako na příklad pí Baranové Antonie, p.Šiguta Karla, /majitel

je t.č.v Rumunsku/ v němž umístěna je prodejna „Budoucnosti“ /dělnického konsumu/ a naproti němuž je obdhod pí Čupové a kousek dále starobylý hostinec „Čihadlo“, pak domek p.Bílka

Lubomíra a p.Bílka Vavřína.
Na samém dolním konci u obchodu p.Mužného Františka dělí se cesty. Jedna jde do části obce, která se jmenuje „Badeňovice“, druhá k vesnici Palkovicům.
Poslední obytné stavení tímto směrem patří p.Bílku Metodějovi.
Na dolním konci, který počíná od kostela, je mnoho firem řemenářských, které rozvážejí své výrobky daleko do světa.
Domky, jak již bylo řečeno, jsou z části dřevěné, z části z části zděné, umístěny jsou podél cesty, nebo roztroušeny jsou po stráních přilehlých, což působí pěkným a

romantických dojmem. Střechy na domcích jsou z velké části papírové, některé jsou břidlicové, plechové a eternitové. Doposud je u nás 253 čísel, v nichž žije dle posledního sčítání

lidu r.1920 duší 1614, kterýžto počet není správný, protože dělníci, kteří pracují v Ostravě a jinde, nebyli u nás započítáni.
Obyvatelstvo jsou z největší části dělníci, kteří docházejí do továren v okolí: do železáren, patřících firmě „Ferrum“, akc.společnosti ve Frýdlantě, do textilních továren v

Místku a Frýdku, do železáren v Lipině, do dolů a železáren v Mor.Ostravě a okolí, mnozí z těchto dělníků docházejí nebo dojíždějí denně domů, jiní zůstávají přes týden v Ostravě a

přijíždějí jen na neděli a svátek domů. Skoro každý dělník má buď svůj nebo najatý kousek pozemku, který mu pomáhá uhájit si své skrovné živobytí.
Rolníků je ve vsi naší málo, protože půda polí našich je těžká, slínovitá, neúrodná, povrch půdy je nerovný, těžko se dává zpracovati. Prospěšnější by bylo pro náš kraj, vše

zalučnit a chovat tu hojně dobytka.
Z živnostníků nejvíce zastoupeni jsou u nás – jak již bylo řečeno, řemenáři, jichž je asi 30, kromě toho jsou tu čtyři obchodníci: p.Mužný Frant., p.Zátopek Bedřich, pí Čupová

Barbora a p.Mikš. Jsou tu také dva konsumní spolky: dělnický konsum „Budoucnost“ v domě p.Karla Šiguta, který je toho času v Rumunsku, a pak občanský konsum v domě čís.115, kde byl

obchod p.Halaty Tomáše. Taktéž 4 truhláři jsou u nás: p.Vachala Josef, Židek Josef, Bílek Štěpán, Juřica Ignác, 4 krejčí: pp.Židek Frant., Židek Metoděj, Němec Ondřej, Juřica Ig.,

dva kováři: p.Bílek Frant., Závodný Jan, jeden holič: p.Milata Roman. Jiných řemesel u nás není.
V místě je pouze sedmitřídní škola obecná pro chlapce i děvčata, jiných učilišť zde není. O zřízení živnostenské školy pokračovací se jedná.
Obyvatelé jsou národnosti české. Pouze jeden občan Poschle je rodem Němec, ale jeho děti jsou již Češi.
Většina obyvatelů je vyznání římsko-katolického, ostatní jsou československého, českobratrského, adventistského a bez vyznání.
Dne 27.května 1925

…Jak z předešlých záznamů patrno, byly vykonány tři akce o zařízení telefonu v místě. Poprvé zasadila se v roce 1913 Národní jednota v Metylovicích o získání telefonní stanice….

Starostou byl pan František Svoboda
Duchovním správcem pan Mikuláš Maršálek
Správcem školy p.Kuneš Odstrčil
Správcem poštovního úřadu
Předsedou míst.škol.výboru p.Sylvestr Onderka
Předsedou komise osvětové p.Josef Műller
Předsedou komise finanční
Předsedou komise pro soc.péči

Dne 11.ledna 1925 konalo obecní zastupitelstvo svou schůzi.
Obecní hostinec pronajat panu Josefu Svobodovi mladšímu za 8000kč ročního nájmu na dobu 3let.
P.Valentinu Šigutovi dovoleno odvézt si zdarma štěrku z místa, kde mu určilo zastupitelstvo.
Dávka z lihovin stanovena takto: z 1hl piva 8kč, z 1hl kořalky 40kč a 25% z daně na víno.

Volba místní školní rady
8.února 1925 ve schůzi obecního zastupitelstva konané toho dne zvoleni byli do místní školní rady tito pánové:
Za stanu soc.demokratickou: Josef Chasák a Silvestr Onderka
Za stranu lidovou a s ní spojenou stranu republikánskou: Valentin Bílek, Klement Němec a František Seibert.
Za stranu živnostenskou: Lubomír Bílek
Učitelský sbor zvolil ze sebe do místní školní rady pp.Kuneše Odstrčila, Bohuslava Kolčavu a Josefa Műllera
Sestávala tedy místní školní rada ze 6.zástupců občanstva a 3.zástupců učitelstva:
1.Josefa Chasáka 1.Kuneše Odstrčila
2.Sylv.Ondery 2.Bohusl.Kolčavy
3.Val.Bílka 3.Josefa Műllera
4.Klem.Němce
5.Frant.Seiberta
6.Lub.Bílka
Náhradníky byli za občany zvoleni: za soc.demokratickou stranu pan Bartoloměj Čupa,
Za stranu lidovou Jan Závodný, kovář, za stranu málorolníků a domkařů Jan Bílek, pošt.zřízenec.
V téže schůzi obecního zastupitelství prodal se pozemek p.Matěji Pustkovi na stavbu domku přes zamítnutí zemským výborem, protože úroky ze stržených peněz vynesou více než je nájemné z téhož pozemku.
Zvýšeny byly odměny a to: p.Janu Boháčovi, zpěvákovi za šlapání měchů u varhan ze 200kč na 280kč a p.Sylv.Bílkovi k jeho žádosti zvyšuje se měsíční odměna z 50kč na 75kč.
Vyhověno bylo žádosti Tělocvič.jednoty Sokol v Metylovicích, aby obec.zastupitelstvo převzalo protektorát nad oslavou narozenin pana presidenta pořádanou Sokolem dne 8.března 1925.
Sčitateli dobytka zvoleni byli pp.Jan Bílek, Frant.Mužný, Frant.Žídek a Chasák Josef.
Ohližitelem dobytka pan Jan Závodný, čís.150.

22.února 1925 vykonána byla schůze nové místní školní rady, v níž byl zvolen její předseda. Přítomni byli pánové: Frant.Seibert, Valentin Bílek, Klement Němec, Josef Chasák, Onderka Silvestr, Lubomír Bílek, Kuneš Odstrčil, Bohuslav Kolčava a Josef Műller.
Za okresní školní výbor v Místku přítomen byl člen pan Václav Volný, starosta obce Palkovic. Zástupce úřadů p.Volný přijal od přítomných slib věrnosti republice, načež přikročeno k volbám. Voleno bylo lístky a obdržel z devíti přítomných a odevzdaných hlasů všech devět pan Sylvestr Onderka, dělník. Místopředsedou zvolen byl pan Valentin Bílek

7.března 1925 narozeniny pana presidenta oslaveny byly toho dne školní slavností.
8.března 1925 pak konána oslava 75.narozenin pana presidenta pod protektorátem obecního zastupitelstva místní Tělocvičnou jednotou Sokol v Sokolovně s velmi pěkným programem. Slavností proslov o díle pana presidenta měl pan František Talpa, ředitel měšťanské školy v Místku. Místní hudba koncertovala zdarma při oslavě.
22.března 1925 schůze obecního zastupitelstva. Ve schůzi té usnešeno bylo, že obecní knihovna zůstane v Sokolovně, kde byla jí propůjčena místnost zdejším Sokolem úplně zdarma, tak dlouho, až se najde nová, vhodnější pro ni místnost.
Vysloven byl souhlas s přípisem okresní politické správy v Místku ze dne 4.března 1925 čís.875/1, aby obec Lhotka, která patřila dosud ku zdravotnímu obvodu na Hukvaldech, byla přičleněna ku zdravotnímu obvodu ve Frýdlantě n.Ostr.
Obecní mrchoviště ponechává se na dosavadním místě.
Cesta k pozemku pana Rud.Pinka upraví obec tak, že pošle 1.dělníka na své útraty ku opravě. Podílníci pak vykopají příkop. Materiál na opravu dodá obec.
Panu Antonínu Gureckému prodán obecní pozemek před jeho chalupou 1m2 za 1kč. Zároveň budou vyzváni občané, aby přihrazené pozemky od obce odkoupili.
Přijat návrh strany živnostenské, aby zastávka železniční v Pržna přemístila se před most směrem ku Frýdlantu do hlídacího domku, který obýval p.Mikoláš a aby zastávka byla pojmenována Pržno-Metylovice.

Otázka zřízení telefonu u zdejšího poštovního úřadu vzata na program a usnešeno, aby p.Frant.Mužný, obch., Vavřín Bílek čís.99 a Mikuláš Maršálek informovali se o záležitosti té na příslušných místech.
Panu Uhlářovi prodá se pozemek na stavbu rodinného domku vedle jeho bydliště, nebude-li si na něj činiti nárok pan Rud.Koval, žel.zřízenec.
Žádost pana poštmistra Em.Taška vyřízena kladně v ten smysl, že opraví se poštovní kancelář a skladiště. Pan Karel Čupa místnosti vymaluje, pan starosta obstará potřebný materiál ku opravě.
Acetylenový přístroj od pana Tajchmana, bývalého nájemce obec.hostince, se odkoupí za 700kč. Zároveň usnešeno, aby se nechala vymalovat šenkovna v obecním hostince a malá přilehlá místnost.
Na průmyslové museum v Ostravě nebylo ničeho poskytnuto.
Uznán účet za vápno ku opravě v obnose 2129kč.
K přípisu okresní politické správy v Místku ze dne 18.3.1925, který byl vydán na základě žádosti obce Mořkova, přijme se do svazku obce Marie Kučerová.
Na návrh pana Valentina Bílka pořídí se na schodiště obecního hostince osvětlení a zábradlí.

Je škoda, že návrh živnostenské strany se neuskutečnil, totiž, aby zastávka v obci Pržně byla přenesena do hlídacího domku před mostem a nazvána Pržno-Metylovice. Obec získala by na popularitě, prospělo by to zdejšímu průmyslu, protože dříve odváží se někdo do obce, která je položena u dráhy, nežli do obce, o které neví, má-li vůbec nějaké spojení se světem.
Přeložením zastávky by se cesta na dráhu zkrátila a co hlavní, stala by se bezpečnější. Nebylo by nutno choditi železničním mostem, kde vždy hrozí nebezpečí, že chodec bude přejet vlakem, protože most je úzký a stačí jen pro vlak. Pro chodce není místa na mostě vedle jedoucího vlaku. Nehledě ani k tomu, že přecházející je vydán vždy nebezpečí, že bude četníkem zadržen a stíhán pokutou pro nedovolený přechod mostem.

Dne 19.dubna 1925 obecní zastupitelstvo zamítlo žádost pí Žofie Bílkové na místo školnice ve škole a taktéž žádost pana Pinka na odprodej břehu jemu.
Dávka z lihovin paušalovaná byla obnosem 1500kč a rozvržena mezi živnostníky.

16.dubna 1925 vydáno bylo vládní nařízení , kterým se určují podmínky zřizování, udržování a provozu telegrafu.

24.května 1925 na stavbu měšťanské školy, která byla postavena ve Frýdlantě a do níž budou docházeti děti také z Metylovic, povolilo obecní zastupitelstvo obnos 12 500kč, které se budou splácet ročně po 2500kč.
V téže schůzi zastupitelstva usnešeno bylo odložiti koupi pozemku na chudobinec, odložiti zakoupení nové obecní mapy pro přemrštěnou cenu, opraviti u obecního domku /pošty/ plot a otevříti a vyčistiti kanál pod domkem.

Dne 28.května 1925 vydáno bylo nařízení ministra financí, ve kterém se sděluje, že v prvé polovici měsíce června 1925 dají se do prodeje průvodky s natištěnou kolkovou známkou za 50h.

Dne 9.června 1925 vyhláškou ministerstva financí vydány byly do prodeje nové kolky v hodnotě 100kč a 200kč.

10.června 1925 vydán byl zákon o pojištění a samost.hosp.pro příp.stáří.

Dne 26.června 1925 o 10.hodině zahájena byla v Sokolovně „Výstava prací členů tělocvičné jednoty Sokol“ v Metylovicích. Při zahájení byli přítomni: za politickou správu okresu pan hejtman Dr.Březský, za okresní školní výbor pan Frant.Knězek, okresní školní inspektor, za okresní osvětový sbor pan František Talpa, ředitel měšťanské školy v Místku, za Moravskoslezskou župu sokolskou její starosta pan Hugo Souček, vrchní rev.br.pokl. v Mor.Ostravě, za VI.okrsek sokolské župy Moravskoslezské pan Ladislav Kraus, chemik ve Frýdku a četné obecenstvo.
Přítomné zástupce úřadů a korporací jakož i návštěvníky výstavy uvítal předseda výstavního výboru pan Vavřín Bílek. Nato následovaly proslovy pisatele, jako zástupce zdejšího Sokola, pana Součka za župu sokolskou, pana okresního škol.inspektora za okresní školní výbor, pana Krause za VI.okrsek sokolské župy, pana Kuneše Odstrčila, řídícího za zdejší učitelský sbor. Nakonec promluvil pan Dr.Březský, okresní hejtman a výstavu zahájil.
Po zahájení prohlídli si návštěvníci výstavu, která byla uspořádána ve všech místnostech Sokolovny, ale také na nádvoří. V místnostech vkusně ozdobených a rozdělených na stánky byly vystaveny práce stolařské, řemenářské, klempířské, vycpávačské, knihy, výšivky, starožitnosti i obrazy.
Výstavy zúčastnili se nejen členové místní jednoty, ale i odjinud. Byly tu dokonce i firmy z Rájce u Brna a Prahy, z Místku, ze Starých Hamer, z Ostravice, z Čeladné.
Na nádvoří měla svou exposici firma Wichterle a Kovařík s hospodářskými stroji.
Ve škole pak současně uspořádána výstava prací žáků a pomůcek vyučovacích. Z místních korporací u zahájení přítomný byl zástupce dobrovolného hasičského sboru v Metylovicích pan Frant.Mužný a zástupce politické strany čsl.sociální demokracie. Za místní obec nebyl přítomen oficielně nikdo.
Výstava potrvala do 3.srpna 1925 a navštívilo ji přes 1000 osob, nečítaje v to návštěvy školních dítek okolních obcí. Návštěvníci byli z různých končin v republice až z Krkonoš v Čechách. Bylo by návštěvníků jistě víc, kdyby nebylo deštivé počasí pronásledovalo výstavu po celou dobu jejího trvání.
I finančního úspěchu bylo docíleno. Prodali vystavující zboží za 60 000kč.

Dne 6.července 1925 konala se oslava Husova.

Dne 17.července 1925 bylo vydáno vládní nařízení čís.168, dle něhož naraženo bylo a do oběhu dáno za 200 milionů kovových pětikorun o průměru 30 milimetrů.

23.srpna 1925 ve schůzi obecního zastupitelstva probrán a schválen obecní rozpočet, přičemž položka 50 000kč ze školního rozpočtu na správu školy určených škrtnuta. Rozpočtový schodek uhradí se 114% přirážkou k dani činžovní a 240% k daním ostatním.
Ku klasifikaci koní určeni byli pánové Jan Kuhejda a Jan Bílek.
Plot u obecního domku č.158 se opraví, otevře a pročistí kanál pod ním.

30.srpna 1925 konalo opět schůzi obecní zastupitelstvo, při níž usnešeno odkoupiti usedlost č.24 zvanou „Pajurkovice“ od p.Bílkové Barbory, choti p.Valentina Bílka jun. A od sleč.Anděly Bílkové, dcery p.Vavřína Bílka, za obnos 87 500kč.
Ku prohlídce budovy určeni pp.Jan Závodný, Josef Chasák, Bartoloměj Čupa, Jan Kuhejda a starosta.

Nutnost zakoupiti usedlost č.24, k níž kromě obytného stavení a hospodářských budov náleželo ještě několik měr polí, vyvolala potřeba zříditi v obci nemocnici a chudobinec.
Chudobinec i nemocnice byly, když se vystavěla obecní hospoda, umístěny v obecním domku č.185. Odtud pak přestěhovány byly na fojtství do č.1, jehož majitelem byl p.J.Larisch, spediter ve Frýdku, národnosti německé. Dotyčný pán ale v roce …rozparceloval celé fojtství a rozprodal mezi občany Metylovic.
O rozparcelování fojtství mezi občany staral se již v roce 1913 místní odbor Národní jednoty a byla již také s p.Larischem smluvena přejímací cena 80 000kč, ale nevhodným zakročením pana řídícího Petra Bőhma celá akce zamřena.
Když bylo fojtství rozparcelováno, nabídl pan Larisách, že na místě daně z přírůstku hodnoty v penězích dá obci zdarma budovy na fojtství. Vedoucím osobám na obci nezdála se nabídka pana Larische dosti vhodnou, zamítli ji, pan Larisách musel dávku splatit hotově a budovy na fojtství prodány. Obytné místnosti fojtství i se zahradou koupil pan učitel Miloslav Dvořáček a chlévy pan Jiří Merta, klempíř.
V roce vzalo za své fojtství metylovické, jedno z nejstarších v celém okolí a vícekrát se již nevskřísí.
Z chlévů postavil pan Jiří Merta byty a pan učitel Dvořáček, protože také měl v úmyslu fojtství přestavět, chudobinec i nemocnici vypověděl.
Tím ovšem obec byla nucena postarati se o nové místnosti pro nemocnici a chudobinec a proto zakoupila usedlost p.Vavřína Bílka a přeměnila ji na nemocnici a chudobinec.

Dne 1.září 1925 započal nový školní rok 1925-26 a s ním i účinek neblahého zákona, jímž nařízena byla úsporná opatření ve školství.
Dle zákona tohoto nařízeno bylo sloučiti ty třídy, které dohromady nedosáhly 61.žáků. Nařízení dovolovalo dokonce proti všem zásadám pedagogickým i psychologickým na vícetřídních školách sloučiti i první s osmým školním rokem a způsobilo nesmírných škod, které se nikdy neodčiní.
Také naše škola postižena byla tím nařízením. Musela být sloučena 2. a 3.třída, protože ve 2.třídě bylo 25 žáků a ve 3.třídě 20 žáků. Bylo ovšem zřejmé, že opatření bude jen dočasné, týkalo se to ročníků válečných, protože do 1.třídy letošního roku nastoupilo již 36 dětí a další ročníky byly již zase silné. Opatření tomu dalo by se vhodným zakročením místní školní rady předejíti, ale tato postavila se stroze proti zakročení a důsledek toho byl – sloučení dvou tříd a další, že se připravil učitel na okrese o chleba.
Pan učitel Stanislav Polášek musel Metylovice opustit.
Zůstalo v Metylovicích jen 6 učitelů, ale škola zůstala sedmitřídní a podle osnov sedmitřídky se dále vyučovalo.
Do školy nastoupilo 210 dětí, z toho 106 chlapců a 104 děvčata. První třídu vyučoval p.Boh.Kolčava, spojené 2.a 3.třídy p.Kuneš Odstrčil, 4.třídu p.Miloslav Dvořáček, 3.třídu pí Štěpánka Bílková /rozená Talpová, která se 23.prosince 1924 provdala za pana Metoděje Bílka jun., řemenáře v Metylovicích/, 6.třídu pí Lidmila Műllerová a 7.třídu pisatel Josef Műller. Náboženství vyučoval pan farář Mikuláš Maršálek. Ženským ručním pracím vyučovala slečna Frant.Jakubková. Vyučování žen.ručním pracím utrpělo také úsporným opatřením, tím způsobem, že dosavad rozděleny byly žačky na 4 skupiny, po opatření jen na 3 skupiny a počet vyučovacích hodin se zkrátil a slečně učitelce se ubralo na platě.

Dne 4.září 1925 vydáno vládní nařízení, jímž se předpisují poplatky poštovní: za psaní v místě 60 hal, mimo místo 1kč do 20g váhy, za každých dalších 20g příplatek 30hal, za dopisnici 50hal. Úplné tiskoviny za každých 50 gramů 10h, částečné tiskoviny za každých 50g 20h. Obchodní papíry za každých 50g 20h, nejméně však 1kč. Ukázky zboží za každých 50g 20h, nejméně 40h. Smíšené zásilky za každých 50g 20h, nejméně 1k. Za každou doporučenou zásilku kromě příslušného výplatného 2kč doplatku.
Za balíky od 1kg do 25kg do bližšího pásma 2 – 15kč, do dalšího pásma 2k – 20kč. Poštovní poukázky: základní poplatek 50h, za každých 200kč dalších 50h a tak dále. Další podrobné předpisy obsaženy jsou ve vládním nařízení ze dne 4.září 1925 čísl. 187.

Dne 11.října 1925 konalo schůzi obecní zastupitelstvo, v níž na žádost obce Raškovic přijat byl do svazku zdejší obce občan Met.Čerňák s dětmi až na dceru Marii, která je plnoletá. Frant.Pustkovi prodá se proutí.
Potřebný obnos na zakoupení usedlosti č.24 – 80 000kč půjčen bude u Zemědělské hypoteční banky v Brně na 190 půlletí na 41/2%. Z usedlosti č.24 prodáno p.Jos.Kubalovi 3 míry polí á 1500kč a p.Sylvestru Onderkovi najaty 3 míry polí za stodolou za roční nájemné 180kč.
Na žádost sociální péče v Mor.Ostravě ze dne 26.září 1925 čís.13/23, pošle se jí 50kč na zakoupení botků a pláštíku pro nezletilého Josefa Kořeného, nemanželského syna Josefy Kořené.
Vzat na vědomí přípis okresní politické správy v Místku týkající se státního svátku 28.října.
Frant.Kaděrovi a Anežce Čupové přiděleno po 1m3 dříví z obecního lesa.
Obecní účty za rok 1925 schváleny.

28.října 1925 výročí našeho osvobození oslaveno bylo takto: v předvečer národního svátku konán byl lampionový průvod s hudbou po vesnici od obecního hostince o ½ 8 večer. 28.října konána slavnost na nádvoří sokolovny. Napřed přednášely básně žáci obecné školy zdejší. Pak promluvil o významu dne p.Kuneš Odstrčil, řídící školy. Po něm mluvil pisatel o významu naší státní vlajky, po tomto proslově za přednesu jednoho žáka o vlajce naší tato vztyčena. Hymnami státními slavnost ukončena.

25.listopadu 1925 vykonány byly volby do poslanecké sněmovny i do senátu. Volby konaly se v neděli v obecním hostinci.
Zástupcem dohledacího úřadu – okresní politické správy – byl jmenován pisatel. Protože se volilo v týž den do poslanecké sněmovny i do senátu, byly zřízeny dvě komise volební a dvě místnosti, protože hlas pro senát hozený do urny pro poslaneckou sněmovnu nebo naopak byl považován za neplatný. Komise pro volbu poslanců do sněmovny měla své místnosti v sále obecního hostince. Komise pro volbu senátorů úřadovala v místnostech „Besedy“.
Voličové odvolili tedy nejdříve v sále do poslanecké sněmovny a pak starší 26.let šli odvolit ještě do místnosti „Besedy“ senátory, mladší pak šli domů.
K volbě dostavilo se celkem 803 voličů. Nedostavilo se jednak pro stáří, nemoc nebo nepřítomnost 40 voličů. Z 803 hlasů uznáno bylo neplatnými 10 hlasů. Buď byly v obálkách po dvou různých hlasech, nebo všechny hlasovací lístky dány do obálky. Z následujícího přehledáme vidět, že dostaly u nás hlasy i strana židovská a strana německého svazu zemědělského, což se stalo nedopatřením tím, že si spletl dotyčný volič čísla.

Č.kand.l. jméno strany sněmovna senát
1. Strana občanská 20 –
2. Republikánská strana 79 59
3. Strana agrární a konser.Prášek – 3
5. Čsl.strana sociál.demokratická 202 176
6. Německá strana nacionální – 1
8. Čsl.strana živnostenská středmost. 89 83
12. Národní strana práce 9 11
15. Čsl.strana komunistická 45 34
20. Čsl.národní demokracie 1 –
21. Čsl. strana socialistická – 11
23. Nezávislá strana komunistická 1 –
26. Čsl.strana lidová 274 254
27. Německý svaz zeměd. 1 1
28. Strana židovská 2 –

6.prosince 1925 o 10.hodinách dopoledne sloužil v Sokolovně v Metylovicích poprvé mši českobratrský farář p.Winkler z Frýdku za účasti 96 osob.
Toho dne odpoledne konalo obecní zastupitelstvo v obecním hostinci schůzi, při níž se usneslo,že obec převezme náklad na zřízení telefonu v obnose 5 700kč, který splatí ve 4.částkách. Hovorna zřídí se na pošt.úřadě. Panu Antonínu Lepíkovi pronajme se v obecním domě č.24 světnice s kuchyní za 80k ročního nájmu. Za roznášení legitimací a kandidátních listin poukázána odměna 140kč. Panu Valent.Mužnému za úpravu cesty vedoucí přes najatý pozemek sníží se nájemné o 10kč za rok 1925 a 1926. Chlebkové z čís.204 a Němcové z čís.175 dá se po 1m3 dříví. Dávka z lihovin vybere se dle dosavadního způsobu. Dotaz pana Herota ohledně nedoplatků za aprovisaci odkládá se ku projednání do příští schůze.

Zřízení telefonu
Jak z předešlých záznamů patrno, byly vykonány tři akce o zařízení telefonu v místě. Poprvé zasadila se v roce 1913 Národní jednota v Metylovicích o získání telefonní stanice. Pokus ten slibně započatý přerušen byl světovou válkou. Druhý pokus učiněn stranou živnostenskou, leč i ten vzal za své pro přílišný finanční náklad. Teprve třetí akce podniknutá v tomto roce panem poštmistrem Emiliánem Taškem byla korunována zdarem.
Pan poštmistr Tašek byl dosazen k nám, byl ženat. Jeho paní si otevřela 1.listopadu 1925 na poště obchod zbytky suken. Pan poštmistr dobře věděl, jakou důležitost má pro obec telefon a zejména pro tak průmyslovou, jako jsou Metylovice a proto ujal se akce se zájmem a vtipně. Navrhl ředitelství pošt v Opavě zřízení linky Místek – Frýdlant, která by ulehčila stále obsazené telefonní lince Místek-Frýdlant, jdoucí Prknem. Když se připojila obec Palkovice k akci té a obec Metylovice uvolila se obnosem 7500kč přispěti na postavení části linky z Frýdlantu do Metylovic, ředitelství linku tu schválilo. Veřejná telefonní hovorna zřízena na poště a jako majiteli soukromých telefonních stanic přihlásili se pánové:
1. František Mužný, obchodník
2.
3.
4.
Se stavbou sítě telefonní bylo započato později.

Povaha roku : Celkem rok tento byl příznivý pro naše kraje, zejména vesnici naši. Měsíc leden zpočátku studený, ku konci teplý, taktéž únor byl teplý. 22.února přiletěli špačci i skřivani, kvetly sněženky, petrklíče, fialky i lísky. 1.března lýkovec, 9.března podběl. Trvalo tedy příznivé počasí až do začátku jara. 21.březen, tedy první jarní den, byl ve znamení sněhu a mrazu. Pak studené počasí se sněhem a ledem přerušené občas slunnými dny potrvalo do půl května. Ještě 8.května 1926 padal sníh a zničil mnoho květů. Pak následovalo krátké léto bohaté na živelné katastrofy, které naši obec – jako zázrakem minuly, ale v jiných krajích nadělaly obrovských škod. Tak postiženo bylo v Pošumaví zejména město Sušice, kde prudkými lijáky celé údolí zatopeno, že voda sahala až po pelesti postelí, na Moravě bylo to Konicko, kde zatopeny byly obce Repecky, Protivanov, Lipová a Šustová na Drahanské vysočině.
Leč také cizina postižena byla průtrží mračen a povodněmi. V celé severní Itálii průtrže mračen, povodně, dokonce místy napadl – 9.července sníh. V Americe Mexico postiženo povodněmi, při nichž mnoho lidí zahynulo. Podobně i Německo a Polsko byly postiženy zátopami. Vše se dělo okolo 9.července.
Bouřlivé léto ale brzy vzalo za své, takže již koncem srpna bylo cítiti blížící se podzim. Podzim byl krásný, barevný a dlouhý, ještě koncem listopadu bylo teplo jako na jaře. Kvetly květiny, fialky, petrklíče, sedmikrásky a dokonce i houby rostly. Zima počala teprve až v prosinci.
1.ledna 1926 sehráli v Metylovicích v Sokolovně herci z Národního divadla v Olomouci hru „Galantní noc“. Návštěva byla veliká, divadlo bylo vyprodáno, herci hráli pěkně, ale kus se pro naše obecenstvo nehodil.

29.ledna 1926 toho roku naplnilo se přísloví: Na hromnice musí skřivánek vrznout, kdyby měl zmrznout. 29.ledna 1926 přiletěli k nám skřivánci, přilákáni byvše teplým počasím.

Dne 1.února 1926 na základě restrigčního zákona dán do pense správce školy zdejší pan Kuneš Odstrčil. Učil 42 léta. Odstěhoval se na svůj statek do Drahanovic. Náhrada za něho nebyl dána žádná, třídu jeho vyučoval pan učitel Dvořáček. Správu školy po něm převzal pan Bohuslav Kolčava.

17.února 1926 otevřela v dřevěné boudě vedle pošty, kde dříve sekal maso pan Fr.Mátl, řezník, obchod se zeleninou slečna Marie Bílková /z Hrádku/. Bouda patří obci a nájemnice platila z ní obci 50kč ročního nájemného.

20.února 1926 jednali zástupcové obcí Kozlovic, Lhotky, Pržna a Metylovic na nádraží o zřízení lávky přes Ostravici k nádraží v Pržně. Celkový náklad na zřízení lávky byl rozpočten na 20 000kč. Z obnosu toho polovici měla poskytnout obec Metylovice a polovici druhou měly dáti ostatní obce. Protože se zástupcové obcí na rozdělení úhrady na zřízení lávky nedohodli, celý podnik padl. Naši obec zastupovali pánové: František Mužný a Jan Bílek.

28.února 1926 konala se schůze obecního zastupitelstva. Schválen obecní rozpočet. Potřeba činila 89 313kč, úhrada 54 615kč. Schodek v obnosu 34 728kč uhradí se 114% přirážkou k dani činžovní, která vynese 1128kč a 670% přirážkou k ostatním daním a to vynese 33 600kč. Z krávy, která se pásti bude na obecním pastvisku, platiti se bude poplatek 25kč, kterýžto je nutno složiti hned s přihláškou. Na zřízení chudobince odprodá se les obecní, jehož hranici určí pánové: Jan Kuhejda, Jan Závodný č.150, Rud.Halata a Josef Chasák a starosta. Panu Karlu Kubalovi pronajat byl v chudobinci za obnos 70kč a bude si platiti také činžovní daň. Panu Rudolfu Juřicovi, pošt.zřízenci, pronajata dřevěná bouda u obecního hostince za obnos 50kč předem splatných na rok 1926. Panu poštmistru Taškovi dovoluje se k jeho žádosti zříditi ze skladiště kuchyni svým nákladem. Zamítnut požadavek přispěti na lávku přes Ostravici ku nádraží do Pržna 50% nákladu, ale bude se dále vyjednávati. Sčitateli dobytka jmenováni pp.Chasák Josef, Halata Valent., Mužný F. a Kubala.

Dne 7.března 1926 narozeniny pana presidenta oslaveny u nás takto: školní oslava konala se v sobotu dopoledne ve škole. Děti přednášely básně, o panu presidentovi přednášeli pan řídící B.Kolčava a pisatel, pro dospělé konala se slavnost v neděli večer v sokolovně. Slavností proslov měl pisatel.

21.března 1926 ač jsme zvykli říkati, že 21.březen je 1.jarní den, letos se to nevyplnilo. Letošní 21.březen byl ve znamení mrazu a sněhu. Všude bílo na zemi a mráz chroupá vesele pod nohami. Toho dne – byla to právě neděle – slouženy ve zdejší sokolovně podruhé bohoslužby českobratrské panem farářem Vinklerem z Frýdku, již za slabší účasti než poprvé.

5.dubna 1926 konala se schůze obecního zastupitelstva, v níž usnešeno zamítnouti žádost místní Tělocvičné jednoty Orel, odprodej židlí z obecního hostince, protože budou ponechány pro vlastní potřebu, taktéž zamítnuta žádost pana Ondřeje Kořeného o odprodej části školní zahrady, protože o tentýž pozemek žádá zdejší Dobrovolný hasičský sbor na stavbu nového skladiště. Žádost hasičského sboru o jmenovaný pozemek vyřídí se po dobrozdání komise, která se vyšle ku ohlédnutí místa. Do komise zvoleni pánové: Jan Kuhejda, Vavřín Bílek, Josef Chasák, Jan Závodný.
Zamítnuta také žádost p.Josefa Židka, o prodej obecního pozemku „na Maleniskách“ za p.Josefem Vachalou. Dřevo z obecního lesa se prodá veřejnou dražbou 11.dubna 1926 o 3.hod.odpol.

Dne 4. a 5. dubna 1926 připadaly právě svátky velikonoční, sehrán byl místním Sokolem s úspěchem výpravný kus Pražský žid.
Na Čihadle, kde měla své místnosti od konce října 1925 Tělocvičná jednota Orel, zřídila tato nákladem …kč přijímací stanici radiovou.
První stanici radiovou vůbec v naší obci měl pan Ryška, strojník na pile pana Jana Gřunděla. Byla to malá stanice přijímací na krystal. Tím tento div moderní techniky dostal se také k nám. Je to opravdu div. Kus měděného drátu asi 15-20 metrů dlouhý zavěšený leckde na stromě nebo na vysoké tyči nebo dokonce stačí i měděný drát stočený ve drátěné vložce v posteli pod matracemi, trochu opředeného drátu elektrického krystalu, sluchátka a možno naslouchat vzdálený zpěv, hudbu, řeči. Každý bude mít možnost poslechnouti si Národní divadlo doma. Jaká výhoda pro všechny, zejména obce a samoty daleko od světa odříznuté. Jaká perspektiva se to otevírá do budoucna – a až se podaří zdokonalit vidění do dálky pak teprve.

1.května 1926 při schůzi obecního zastupitelstva sestaveno terno ze žadatelů o místo řídícího u zdejší sedmitřídní školy takto:
Na 1.místo byl dán Augustin Hrnčířek
Na 2.místo František Havránek
Na 3.místo Bohuslav Kolčava
V téže schůzi usneseno vyslati k projednání stížnosti pana Pinka o přiorání mezí komisi složenou z pánů Jana Kuhejdy, Josefa Chasáka, Jana Závodného čís.150, prodati p.Janu Závodnému, kováři, obecní pozemek sousedící s jeho pozemkem 1m2 za 1kč, p.Jakubu Liberdovi totéž, p.Milatu Romanovi odprodati 1m2 za 1kč obec.pozemku na stavbu domku vedle hasičské zbrojnice, musí ale ponechati od zbrojnice volný průchod, konečně dáti opraviti obecní bryčku panu Janu Závodnému, kováři.

2.května 1926 sestavila m.šk.rada terno ze žadatelů o místo řídícího.
3.května započato s pracemi na nové hasičské zbrojnici, zúčastnilo se jich 35 členů.
8.května 1926 padal sníh a zničil mnoho květů na stromech. Když pak roztál, vypadaly květy jako spálené.
28.května 1926 na květnou neděli konala se v obecním hostinci v sále nahoře o 10.hodině dopoledne slavnost: Prohlášení míru.
Slavnost zahájil starosta obce pan Frant.Svoboda. Nato zazpívaly školní děti 4. a 5.třídy sbor: Červený kříž.
Pak pan řídící Boh.Kolčava přečetl poselství „Červeného kříže“, žák Liberda z VI.třídy přednesl báseň. Pisatel promluvil o významu dne a vyzval přítomné ku peněžité sbírce, která vynesla 105,70Kč a byla odevzdána Červenému kříži. Účast byla pěkná, sál v obecním hostinci byl plný.
Dne 20.června 1926 slavil dobr.sb.hasičů 40.leté trvání a položil základní kámen ku nové zbrojnici.
V červenci 1926 konal se v Praze slet všesokolský, jehož zúčastnili se z Metylovic.

18.července 1926 konalo schůzi obecní zastupitelstvo, v níž Jakubu Liberdovi prodán již přihrazený pozemek 1m2 za 1Kč, vzat na vědomí přípis zemského výboru čís.V.1382-10/3 ze dne 17.června 1926 o správném vedení účtů obecních, Josefu Svobodovi, nájemci obecního hostince sleveno z 8000Kč ročního nájmu na 6000Kč na rok 1927-29, informovali se u slezské zem.správní komise o rozpočtu na železnou lávku přes Ostravici k nádraží v Pržně, prodati p.Gřundělovi J. dřevo z obecního lesa, přijati Filipa Pajdu a Jana Lanču do svazku obce a zbylé cihly od Tomáše Juřice odkoupiti pro přestavbu stodoly u čís.24 na Pajurkovicích.

Toho dne otevřena byla v Místku Jubilejní výstava moravsko-slezského Pobeskydí – slavnostním způsobem. Byla pořádána pod protektorátem p.ministra veřejných prací Inž.Václ.Roubíka, ministra zemědělství Juraje Slavíka, ministra školství Dr.Jana Krčmáře, ministra obchodu JUDr.Frant.Peroutky a Moravského zemského výboru.
Podávala obraz o stavu našeho kraje v průmyslu, řemeslech, vědě, umění v posledních letech. Zabírala hlavně městský park, všechny školy ani hospodářskou nevyjímaje. Počasí jí přálo a proto byla hojně navštívena.
Hlavní vchod činila brána ve slohu národním, postavena na nároží mezi národním domem a domem pana JUDra Chrastního, advokáta.
Z Metylovic vystavovali firmy řemenářské, spojené své výrobky, pan zvlášť M.Bílek, B.Kolčava, řídící, Josef Vachala, stolař a pak bratři Mertové výrobky klempířské, škola obecná výkresy, sešity a ruční práce žáků, pisatel obrazy.

Prázdniny školní letošního roku trvaly od 26.června, aby totiž školní mládež mohla se zúčastnit sletu sokolského v Praze a trvaly do 31.srpna 1926.
Školní rok počal 1.září 1926. Zapsáno bylo celkem 201 žáků, z toho 96 chlapců a 105 děvčat.
Letošního roku spojeny byly 3. a 4.třída.
Pro nedostatek místností vyučována byla 1.a 2.třída polodenně, ostatní třídy celodenně.
První třídu vyučovala Lidmila Műllerová, druhou vyučoval Bohuslav Kolčava, třetí třídu se 4. vyučovala Vlasta Matějová, pátou třídu Miloslav Dvořáček, 6.Štěpánka Bílková a sedmou pisatel.
Změnu v osobách učitelských, kromě uvedeného již dříve řídícího učitele p.Kuneše Odstrčila byla, že učitelka Jaromíra Vaváková, která byla sem přidělena 1.dubna 1926 z Ostravice, učila při zdejší škole pouze do prázdnin a byla ustanovena na škole v Ostravici. Na její místo do Metylovic přidělena slečna Vlasta Matějová, jež předtím vyučovala na soukromé dívčí klášterní škole ve Frýdlantě.
Všechny děti byly pojištěny proti možným úrazům ve škole. Aby pojišťovací poplatky nemusely býti placeny ze školní pokladny, vyzvala místní školní rada učitelský sbor, aby ve prospěch pojištění žáků sehrály dětské divadlo.
Práce ujaly se p.učitelky L. Műllerová a Štěp.Bílková a Jar.Vaváková a pečlivě nacvičily kus „Zlatá husa“, který 30.května 1926 s úspěchem zahrály. Úspěch byl jen morální, finanční byl hrozně slabý – zůstalo v pokladně jen 3Kč čistého zisku. Z toho se ovšem prémie nezaplatila.
20.června 1926 zúčastnily se děti školní položení základního kamene ku nové zbrojnici hasičské, kterou usnesl se místní hasičský sbor postaviti na paměť 40.výročí svého trvání.
Náboženství vyučoval pan farář Mikuláš Maršálek, ženským ručním pracím slečna Františka Jakubková.

3.září 1926 konalo schůzi obecní zastupitelstvo, usneseno pronajmout obecní pozemky na horním konci na dobu 1.roku: 1 míru za 80Kč nájemného. Do komise ku pronajímání pozemků posláni pp.Sylvestr Onderka, Jan Kuhejda, Josef Chasák, Jan Závodný.
Na návrh pana Vavřína Bílka, řemenáře č.99, usneslo se zastupitelstvo zasaditi prázdné stráně obecních pozemků /posaditi/ ovocným stromovím. Čin tentuje chvályhodný, protože přinese vesnici pěknější vzhled a obecní pokladně peníze.
Chudí obce Frant.Kaděra, Josef Kubala, Anežka Chlebová, Jan Čupa a Marie Hulínová byli poděleni dřeven z obecního lesa. Každý dostal 1m3.

16.října 1926 obecní zastupitelstvo, které toho dne zasedalo usneslo se prodati Aloisi Nyklovi, Ludvíku Šimkovi a Antonínu Lepíkovi obecní pozemky na stavbu rodinných domků 1m3 za 1,50Kč. Obecní cestu musí si kupitelé sami opraviti, také p.Josefu Chasákovi se prodá z parcely 732 část za 1m2 3Kč. Žádost p.Ant.Šiguta se odložila až po prozkoumání pány Kuhejdou Janem, Závodným Janem, kovářem a Závodným Janem čís.150. Ostatní žádosti zamítnuty. Žádost p.Vozniaka o prodej pozemků byla zamítnuta, taktéž žádost místní tělocvičné jednoty Sokol o povolení licence kinematografické i přípis okresní politické správy v Místku čís.4550, konečně i druhý přípis okres.politické správy v Místku č.20157, jednající o lékařské službě ve škole.

28.října 1926 státní svátek oslaven jako jiná léta. V předvečer 27.října 1926 konán lampiónový průvod přes vesnici s hudbou. Před průvodem byla přednáška pisatele. Po ukončení průvodu zahrány hymny. Na druhý den, tedy 28.října 1926 konala se školní slavnost v sokolovně, na níž pozvány úřady a korporace. Na všech veřejných budovách vlály státní prapory nebo vlajky.

Z událostí, jež se odehrály mimo hranici naši obce možno zaznamenati:
10.června 1926 zemřel známý i čtenářům obecní knihovny v Metylovicích spisovatel K.V.Rais.
Ve dnech 17.července a dalších navštívil pan president severovýchodní Čechy.
Ve dnech 3.-6. slet všesokolský v Praze, k němuž dráha vypravila přes 100 zvláštních vlaků mimo pravidelné osobní vlaky i rychlíky bez jediné nehody.
Dne 11.července 1926 zasazena byla na Hukvaldech na škole pamětní deska světoznámého hudebního skladatele Leoše Janáčka, rodáka hukvaldského.
29.července 1926 uplynulo 70 let od smrti Karla Havlíčka Borovského.
10.září 1926 zvolen náš ministr zahraničí Dr.Ed.Beneš předsedou Rady společností národů.
22.srpna 1926 dožil se národní spisovatel Al.Jirásek 75.let.
Od počátku roku působilo ministerstvo toto:
Švehla jako ministerský předseda
Dr.Beneš Ed. Jako ministr zahraničí
Dr.Engliš jako ministr financí
Dr.Viškovský jako ministr
Bechyně jako ministr
Dr.Hodža jako ministr
Dr.Winter jako ministr
Šrámek jako ministr
Dr.Nošek jako ministr vnitra
Dr.Srdínko jako ministr školství a nár.osvěty
Dvořáček jako ministr průmyslu
Mlčoch jako ministr obchodu
Tučný jako ministr
Dr.Dolanský jako ministr
Dr.Kállay
Dr.Dérer

Ministerstvo shora jmenované bylo v měsíci březnu narazeno kabinetem úřednickým, v němž byli:
Černý jako ministerský předseda
Dr.Beneš jako ministr zahraničí
Dr.Hausmann jako ministr spravedlnosti
Ing.Roubík jako ministr
Dr.Schieszl jako ministr
Dr.Engliš jako ministr financí
Dr.Engliš jako ministr financí
Dr.Peroutka jako ministr
Dr.Slavík jako ministr
Dr.Fatka jako ministr
Dr.Krčmář jako ministr
Dr.Říha jako ministr
Syrový jako ministr národní obrany
Dr.Kallay
A konečně do třetice v měsíci říjnu 1926 utvořeno nové ministerstvo parlamentní, v němž poprvé zasedají ministři národnosti německé.
Byli v něm:
Švehla jako ministerský předseda
Dr.Engliš jako ministr financí
Dr.Beneš jako ministr zahraničí
Dr.Hodža jako ministr
Udržal jako ministr národní obrany
Dr.Mayr-Harting jako ministr spravedlnosti
Dr.Peroutka jako ministr
Najman jako ministr
Dr.Nosek jako ministr
Dr.Srdínko jako ministr
Dr.Spina jako ministr
Šrámek jako ministr sociální péče
Dr.Kallay jako ministr

Povaha roku : Leden zpočátku byl tak teplý, že kvetly fialky. Teplota znenáhla klesala a ku konci ledna hodně přituhlo a sněhu napadlo. Zima potrvala i přes první polovinu února. 14.února 1927 se na nějaký čas oteplilo, že pro pěkné počasí přiletěli špačci. Leč dlouho se z pohody netěšili, naopak vrátil se mráz, který dosáhl 21.února 1927 -20°C a mnoho ptactva zničil. Ku konci se opět počasí oteplilo, takže 1.březen 1927 byl krásný a způsobil, že mnoho petrklíčů rozkvetlo. Pak podnebí se měnilo. Po celý duben je většinou chladno. Ještě 11.května 1927 sníh. Letošní „zmrzlí“ se vůbec „vydařili“, mrzlo a napadlo tolik sněhu, že 13.května 1927 vypadalo to jako o vánocích. Stromy lámaly se pod tíhou sněhu. Dlouho sníh sice nepotrval, ale květy byly zničeny.

Starostou byl pan
Duchovním správcem p.Mikuláš Maršálek
Správcem školy p.Bohuslav Kolčava
Správcem poštovního úřadu
Předsedou místní školní rady
Předsedou komise osvětové pisatel
Předsedou komise finanční
Předsedou komise pro sociální péči

Leden začal letos teplým počasím. Tak teplým, že kvetly fialky a sníh zmizel. Divné jsou cesty přírody a na velikonoce bude snad mrznout.
Leden 1927 obecní zastupitelstvo schválilo rozpočet, kmenové jmění přivedlo na půjčku na zakoupení pozemku čís.24, na hrazení dluhu prodala obec pozemky zvané „hlubočí“. Josefu Svobodovi nebylo povoleno vzdáti se rukojemství za syna, až najde jiného za sebe. Josefu Loškemu najat byl v čís.24 za 60Kč měsíčně. Přijata výpověď dosavadního hajného a hned ustanoven nový, p.Pustka Matěj. Zpěvákovi p.boháčovi zlepšena renumerace o 50Kč. P.Janu Bílkovi schválena kapitalisace renty. P.Bílkovi Františkovi č.4 dovoleno bráti štěrk z obecního na opravu obecní cesty. Zamítnuta byla žádost sboru dobrovolných hasičů o přispění na stavbu zbrojnice, ježto není položky pro to v rozpočtu. Konečně usnešeno podati urgenci ohledně aprovizace a ve věci zřízení lávky přes Ostravici vyslati dva členy obec.zastupitelstva na obecní úřad do Pržna.

Masopust probíhal vesele. 6.pořádána na Čihadle „mládenecká“, v obecním dělnický ples, 12.února v sokolovně šibřinky rázu „V krakonošově zahradě“, 13.února v obecním hasičský ples. Všechny se dobře vydařily.

13.února 1927 ve schůzi obecního zastupitelstva pověřen pan starosta a pan Jan Závodný, čís.150 koupí obecního býka, zamítnuta žádost Havlákové o umístění v místním chudobinci a též žádost, aby Mojmír Juřica dán byl do ústavu hluchoněmých na útraty obce, jelikož rodiče jsou schopni platit sami, vysloven souhlas se zřízením nového vymetacího obvodu v Paskově, požádáti zemský výbor o urychlení aprovizačních záležitostí a konečně obec stala se členem Masarykovy ligy letecké.

16.února 1927 provedena inspekce zdejší školy panem okresním inspektorem školním Františkem Knězkem.

7.března 1927 oslava narozenin pana presidenta provedena toho dne školou v sokolovně, k níž pozváni zástupcové úřadu. Místní Sokol oslavil narozeniny akademií tělocvičnou dne 20.března 1927

9.března 1927 dány do oběhu nové dvacetikoruny s datem 1.října 1926. Podepsáni na ni jsou Dr.Pospíšil, guvernér Nár.banky, Dr.Vlad.Brdlík, člen bankovní rady a Novák, vrchní ředitel.

3.dubna 1927 konala se schůze obecního zastupitelstva, na níž přijata výpověď dosavadního nájemce ob.host. p.Jos.Svobody, juniora, ku dni 1.dubna 1927 a hned novým nájemcem ustanoven p.Emil Závodný za roční nájemné 7000kč na dobu do konce

Roku 1930. Veškeré opravy v místnostech provede nájemce za své útraty. Pí Šigutová Marie přijata do obce. Obecní pozemek po Šimkové pronajat Barboře Juřicové č.109. Vyhověno bylo žádostem pp.Frant.Kubaly, Frant.Němce, Bílka o přidělení obecních pozemků na stavbu rodinných domků, ale po dobrozdání ohledací komise, do níž zvoleni pp.Jan Kuhejda, Josef Chasák, Rudolf Halata, Vavřín Bílek. Hasičskému sboru přislíbena pomoc při stavbě zbrojnice dřevem i penězi.

8.dubna 1927vydán zákon o volebním právu příslušníků branné moci a četnictva.

23.května 1927 konala se školní slavnost „Den Matek“ v Sokolovně. Děti přednášely básně, zazpívaly za vedení pí učitelky Št.Bílkové trojhlasné písně. K matkám, které se v hojném počtu k slavnosti dostavily, promluvil p.řídící B.Kolčava a pisatel. Slavnost se zdařila.

30.května 1927 započali se stavbou hasičského skladiště členové sboru dobrovolných hasičů v Metylovicích.

1.květen 1927 slaven jako léta minulá.

25.května 1927 presidentem republiky zvolen T.G.Masaryk.

Dne 1.května 1927 stala se pro naši obec důležitá událost: počala pravidelná autobusová doprava osob mezi Metylovicemi a nádražím ve Frýdku. Nedostatečné spojení se světem pociťovali všichni občané v Metylovicích. Cesta do Místku na nádraží trvá 11/2 hodiny, blíže jsou stanice ve Frýdlantě n.Ostr. ¾ hod. a Pržno 20minut až ½ hodiny, leč cesty do Frýdlantu přes „Cihelny“ a do Pržna kolem pily p.Gřunděla jsou v takovém stavu, že jen v nejkrásnějším počasí jsou schůdné. Za deštivého počasí je pravým utrpením chodit po cestách těch, když se nohy rozjíždějí, noří do bláta po kotníky. K tomu přichází ještě okolnost, že chodník do Pržna vede železničním mostem pro pěší chodce zakázaným. Jaká je to „radost“ pro pasažera, když v poslední chvíli „chytá“ vlak a před mostem zjeví se mu postava četníka. Nezbývá, než buď vlak nechat ujet, anebo vodou se přebrodit.
První, který doporučoval zavedení spojení autobusového do Místku byl pisatel těchto řádků. Leč nenašel porozumění u těch občanů, kterým zřízení toto doporučoval. Musel přijít člověk cizí a přišel. Byl to pan Josef Jirásek, pocházející z Čech, z obce u Litoměřic. Posledně byl zaměstnán u společnosti Moravskoslezských elektráren. Býval posledně ve Frýdlantě. Opustil své zaměstnání, zakoupil si autobus, zažádal o licenci ku provozování dopravy osob a začal jezdit. Protože by mu ředitelství drah nepovolilo linku Metylovice-Místek, žádal jenom za linku Palkovice-Frýdek nádraží a tu dostal. Garáž si zřídil u pana Bílka Metoděje na dolním konci. Spojil tak i Metylovice. Jezdil velice opatrně a tak jízda se vžila.Jako každá nová vymoženost narazí na odpor veřejnosti, tak stalo se i u nás. Jak už to na venkově bývá zvykem, chová se drůbež – na cestě. Dá se jí potravy a pak se vyžene za vrátka. A tak se stalo, že autobus p.Jiráska při vší opatrnosti přejel několika chovatelům husy a slepice. Byl z toho křik a v zápětí stížnost na okresní hejtmanství podepsána čtyřicíti občany. Naštěstí hejtmanství na stížnost nic nedalo a tak autobus jezdí vesele dále.Spoje jsou zařízeny, že možno skoro každou hodinu do Místku: ráno před šestou, před sedmou, po osmé, před dvanáctou, odpoledne o čtyřech, o pěti a poslední po sedmé večer.
Jízdné bylo stanoveno přiměřeně 3Kč do Místku a 3,50 až na nádraží. Pro občany je to vymoženost velice dobrá, protože doveze se každý až do středu města, vyřídí si své a může se ihned vrátit.

6.června 1927 konalo schůzi obecní zastupitelstvo. V ní usnešeno prodati p.Frant.Bílkovi, Václavu Magdoňovi, Josefu Halatovi na stavbu rodinných domků pozemky za stodolou na čís.24 1m2 za 2K, p.Frant.Šigutovi v pasekách 1m2 také 2Kč. Panu Frant.Mužnému odprodá se pozemek mezi domkem a zahradou. Za to p.Mužný odstoupí roh zahrady proti Fr.Závodnému a roh u okresní silnice pro snadnější otáčení povozu z ulice k Palkovicům a ponechá získaným pozemkem průchod pro pěší. P.Janu Halatovi žádost o pronájem pastvin obecních zamítla, ale povolila se p.Jos.Loškemu sleva z nájmu v domku čís.24 zato, že si opravil svým nákladem byt.

2.července 1927 konalo schůzi obecní zastupitelstvo, v níž projednána otázka úpravy silnice okresní, vedoucí Metylovicemi, p.Frant.Kořenému odprodán roh školní zahrady 1m2 za 4Kč. Pozemku potřeboval žadatel na stavbu rodinného domku. Na žádost obce Palkovic přijat za občana Metylovic p.Rudolf Lanča.

Zvony
Jako jiné obce tak i naše ochuzena byla válkou o zvony. Přijeli vojáci, odmontovali rozbili zvony a odvezli je buď na děla nebo na výrobu skalice. Vesnice ohluchla na deset let. Až teprve v tomto roce vznikla myšlenka opatřiti obci zvony nové. Původci myšlenky té pánové Mikuláš Maršálek, farář, Vavřín Bílek č.99, Jiří Merta, Jan Závodný, kostelní hospodář a starosta obce Frant.Svoboda utvořili volné sdružení, sestavili upisovací archy a s těmi pak chodili po domech, aby lidé upisovali za zvony. Akce setkala se zdarem a tak v několika dnech upsán byl potřebný obnos na zakoupení tří zvonů. Zvony objednány byly u firmy Oktáv Winter v Broumově.
V srpnu 1927 přivezeny byly z nádraží ve Frýdlantě hospodáři pp.Čupou, Klementem Němcem na fojtství k panu Jiřímu Mertovi, kde byly až do neděle a byly předmětem pozorování a obdivu. Byly tři.
Na nejmenším označeným číslem 2668 byl reliéf /vypouklý obraz/ sv.Barborky a nápis „Sv.Barborko, sv.Vavřinče a všichni svatí orodujte za nás.“ Na prostředním zvonu, který má číslo 2667 je reliéf Sv.Vavřince a nápis: „Vděčné památce chrabrých vojínu naší farnosti padlých za svobodu vlasti ve světové válce 1914 – 1918.
Největší zvon nese reliéf ukřižovaného, má číslo 2666 a tento nápis: „Válka vzala – láska dala. Z milodarů farníků ku cti a chvále boží a všech svatých jako patronů farního chrámu Páně v Metylovicích zbudováno v roce 1100 narození sv.Cyrilla.
Dole na okraji pak je poznamenáno toto: „za starosty obce Františka Svobody, kostelních hospodářů Jana Závodného a Vavřince Bílka a faráře Mikuláše Maršálka.
V neděli odpoledne hned po jedné hodině zavezeny byly na květinami ozdobených vozech a v průvodu za účasti četného obecenstva na nádvoří kostela a tam vysvěceny.
Při slavnosti účinkoval pěvecký sbor, žačka Vlasta Bílková a žák přednesli vhodné básně. Zvony pak byly pomocí zřízenců továrny a za přispění dobrovolného hasičského sboru vytaženy kladkostrojem na věž. Celý pořad vykonal se bez nehody, pouze pro ten největší zvon muselo věžní se probourat, aby jej bylo možno vsunouti dovnitř věže.
V sobotu pak večer před poutí rozhalasily se opět zvony na pozdrav obci – po desíti letech.
Zvony byly pořízeny za 37 000Kč.

1.září 1927 započat nový školní rok se 192.dětmi, z toho bylo 92 chlapců a 100 děvčat. Spojeny byly třídy 4. a 5. V první a druhé třídě učí se polodenně a v ostatních po celém dni. V první třídě učí Lidmila Műllerová, 2.třídu Boh.Kolčava, 3.třídu Štěp.Bílková, 5.a6.třídu p.učitel Tiahan, sedmou pisatel.
Slečna Vlasta Matějová, která u nás působila do prázdnin byla přeložena do Staříče a na její místo ustanoven abiturient učitelského ústavu v Příboře Alois Tiahan pocházející z blízké vesnice Kozlovic.
Ručním pracím vyučuje sl.Frant.Jakubková. Náboženství katol.učí a učil p.Mikuláš Maršálek, farář.

11.září 1927 konalo se otevření nového skladiště místního hasičského sboru. Počalo veřejným cvičením na dolním konci. Po cvičení odebral se průvod k nové zbrojnici ku slavnosti, kterou zahájil starosta sboru, Tomáš Němec. Za sbor pak mluvil pisatel a za župu hasičskou čís.33, její vzdělavatel p.Jindřich Dohnal, řídící uč. na Hukvaldech. Po proslovech odevzdal klíče stavitel zbrojnice pan Gajovský zbrojíři p.Janu Liberdovi se slovy: opatruj majetek jako svůj. Po slavnosti byla veselice na cvičišti za školou.

4.září 1927v neděli konalo schůzi obecní zastupitelstvo, na níž se usneslo poříditi si novou mapu obecní v barvách a v ceně 1400Kč a parc.protokol asi za 1195Kč, zavolati do příštího sezení p.inženýra z Moravskoslezských elektráren k podání informací o elektrisaci obce. Vyzvati p.Karla Čupu, aby pozemky dále obdělával, odprodati pozemky obecní Pavlu Hradečnému 1m2 za 150hal s podmínkou, aby při stavbě domku vodu ze sklepa a od stavení Rud.Pinka pustil přes břeh do potoka, poděliti chudé obce dřívím a zúčastniti se otevření hasičského skladiště, o němž již zmínka byla dříve uvedena.

10.září 1927 cesta na Pržno na zástavku železniční vede pilou pana Jana Gřunděla. Pan Gřunděl vykázal pěším chodník vedle pily a průjezd vozům zakázal. Proti tomu vůbec nikdo nenamítal ničeho. Až se na skladišti p.Gřunděla u chodníku přes pilu objevila tabule, na níž bylo napsáno, že průchod až do odvolání povolen. Protože to byl první krok ku zákazu průchodu přes pilu a tím by byl jediný chodník ku nádraží zrušen, vyvolalo to mezi občany, zvláště těmi, kteří chodníku denně potřebují neklid a potřebu svolati obecní zastupitelstvo, které by věc vyřešilo.
Svoláno bylo na den 10.září 1927 a to usneslo se zrušiti usnesení zastupitelstva ze dne 3.prosince 1899, kterým obecní cesty k pile byly bez náhrady přiřknuty p.Larischovi a Gřundělovi. Naštěstí usnesení to nebylo úředně provedeno a tak cesta přes fojtství i přes pilu patří obci.

28.říjen 1927 státní svátek oslaven jako obvykle. V předvečer svátku, 27.října 1927 o 7.hod.večer, sešlo se obecenstvo před obecním hostincem. Smíšený sbor Sokola zdejšího zazpíval sbor „Sláva Tobě“ pod vedením pana učitele Tiahana. Pak školní dítky přednesly básně: Chcem svobodu a 28.říjen. Nato následoval proslov pisatele. Po proslovu konán lampionový průvod s hudbou po vesnici.

Volby do obecního zastupitelstva
Dne 20.listopadu 1927 konány volby zastupitelstva obecního. Konány byly v neděli v obec.hostinci v sále.
Předsedou volební komise zvolen pan Svoboda.
Členové komise byli:
Svoboda za stranu komunistickou
Baran Frant. za stranu soc.dem.
Boháč Ladislav za stranu rolnickou
Bílek Valentin za stranu lidovou
Onderka Jan za stranu živnostenskou
¨Důvěrníci byli tito:
Za stranu soc.dem
Za stranu republikánskou Jan Bílek
Za stranu lidovou
Za stranu živnostenskou Frant.Mužný
Za stranu komunistickou Vojkovský
Nejdříve odvolila komise, pak byli voláni voliči dle čísel domovních. Volby uplynuly v klidu a skončeny byly v poledne. Voličů v celé obci bylo 881. Z tohoto počtu odevzdalo 397 mužů a 419 žen 808 platných hlasů, 8 hlasů uznala komise za neplatné. Z odevzdaných a platných hlasů připadl
1.straně soc.demokratické 272 hl.
2.straně lidové 197 hl.
3.straně republikánské 130 hl.
4.straně republikánské 113 hl.
5.straně komunistické 96 hl.
Volební číslo stanoveno na 33.
Obdržela tedy:
Strana soc.dem. 8 mandátů
Strana lidová 6 mandátů
Strana živnostenská 4 mandáty
Strana republikánská 3 mandáty
Strana komunistická 2 mandáty
Do zastupitelstva byli dle kandidátních listin zvoleni:
I.za stranu soc.demokratickou
II.za stranu živnostenskou
1.
2.
3.
4.
III.Za stranu republikánskou
1.
2.
3.
IV.Za stranu komunistickou
1.
2.
Celkem tedy 24 členů.
Zástupcem dohledacího úřadu byl pisatel.

Dne 24.listopadu 1927 staly se tři neštěstí v Metylovicích. V noci ze dne 23. na 24.listopadu vloupali se lupiči do místností zdejší Reifeisenky a uloupili z pokladny hotovost, která byla připravena k výplatě. Protože místnosti zdejší Reifeisenky jsou v prvém poschodí, musili použiti žebře a vloupati se oknem.
O třech hodinách ráno toho dne jelo Metylovicemi osobní auto řízené panem…, majitelem povozu. Ve voze kromě majitele vozu byl šofér a pan Slavíček, revírník na Samčance. Jeli z Palkovic z honu. Když sjížděli z vrchoviny dolů směrem k Frýdlantu, řidič asi z neznalosti cesty vrazil v rychlosti na zatáčce do zábradlí, přičemž revírník p.Slavíček byl z vozu vymrštěn a pádem do potoka, který pod cestou teče se zabil. Zůstala po něm vdova. Nalezen byl po 2.hodinovém hledání.
Majitel odnesl katastrofu zlomením ruky, kdežto šofér vyvázl bez pohromy. Auto, které zůstalo viset nad potokem na kaštanu bylo poškozeno. Mělo utrženo pravé zadní kolo a porouchán pravý přední blatník.
Třetí neštěstí – aby se zákon série 3. dodržel – stalo se na kopci u pana Židka Frant., starosty na dolním konci. Auto vrazilo do povozu pana Frant.Seiberta, rolníka a zlámalo mu voj.

16.listopadu 1927 konalo schůzi obecní zastupitelstvo, kde usneseno: přijati na vědomí zprávu místní finanční komise, že zvýšila dávku z lihovin ze 1200Kč na 2000Kč, odprodati válečné půjčky obě po 9750Kč na uplacení dluhu ve Frýdlantě n.Ostr., schválen rozpočet na rok 1928 /potřeba činí 79 931Kč, úhrada 53 626Kč, schodek 26 305Kč uhradí se 114% přirážkou k dani činžovní ve výši 1186,97Kč, jež vynese 1263Kč a 54% přirážky k ostatním daním ve výši 4446,09Kč, jež vynese 24 992Kč. Mimořádná potřeba činí 17 734 Kč bez úhrady a uhradí se 400% přirážkou k ostatním daním/, zvýšiti panu Josefu Kubalovi, tajemníku, pro rok 1928 roční odměnu na 2000Kč, zamítnouti žádost Kupčové o snížení nájmu a odložiti žádost p.Frant.Němce o odprodej pozemku, ale zato prodati p.Josefu Židkovi pozemek na stavbu domku 1m2 po 1Kč.

Volba nového starosty
4.prosince 1927 proti obecním volbám nebyl podán žádný protest a proto 4.prosince konala se volba starosty obce za přítomnosti samého okresního hejtmana p.Dra Břeského. Přítomní byli všichni členové nově zvoleného zastupitelstva.
Jako předseda voleb byl zvolen nejstarší člen obec.zastupitelstva p.Jan Závodný z čís.150. Z přítomných 24.členů odevzdalo 12 hlasů pro bývalého starostu p.Frant.Svobodu a 12 hlasů pro nového kandidáta p.Frant. Židka. Jelikož žádný z volených nedosáhl nadpoloviční většiny, volba se opakovala. Výsledek byl zase týž. Muselo tedy být rozhodnuto losem. Los táhl sám předseda voleb p.Jan Závodný a vytáhl los pro nového kandidáta Františka Židka. Byl tedy právoplatně zvolen.
Nově zvolený starosta nemohl se ujati svého úřadu, protože proti volbám byl podán rekurs a to z toho důvodu, že nový starosta nebyl osobně u volby starosty přítomen. Úřadovalo tedy dále staré obecní zastupitelstvo.

20.prosince 1927 konalo schůzi obecní zastupitelstvo, které projednalo úpravu okresní silnice na dolním konci. Usneslo se poskytnouti potřebné pozemky na rekonstrukci silnice, třetinu nákladu s tím spojeného a zakoupiti objekty na pozemcích ležící do výše 6000Kč.
V téže schůzi zamítnuta byla žádost dráhy o přispění na rozšíření zastávky v Pržně.
Tím, že zastupitelstvo se usneslo přispěti a umožniti opravu cesty na dolním konci, vykonalo důležitý čin, protože odstraněna tak jedna překážka, která vadila volnému a bezpečnému průjezdu obcí. Silnice v těch místech úzká přerušená krátkým sice, ale ostrým kopečkem, byla příčinou často nelidského trýznění koňů, kteří z těžkým nákladem nemohli kopečku zdolati, zejména v době zimní a místo to mělo se státi svědkem neštěstí, kdy v listopadu t.r. autobus p.Jiráska, řízený šoferem Josefem Mužným a osazený devíti osobami, vyhýbal se povozu p.Lepíka jen stromům osázeným okolo kraje silnice dlužno děkovati, že zůstal zavěšený na nich a nezřítil se do prohlubně a nepohřbil všech 9 pasažerů.
Rekonstrukce silnice zadána byla firmě v Místku, která vypracovala projekt.
Důležitou událostí obecní bylo vystavění telefonu v obci. Jak už bylo dříve řečeno, akce pana poštmistra Taška korunována byla zdarem. Telefonní stanice byla povolena. Obec Metylovice financovala zřízení linky z Frýdlantu do Metylovic a stát z Metylovic do Místku. Vznikla tak druhá linka Frýdlant-Místek, která značně vypomohla již stávající lince Frýdlant-Místek přes Pržno neustále obsazené. Metylovice byly připojeny na hlavní vedení do Frýdlantu n.Ostr. a to tak, že z poštovního úřadu jde vedení podél trati až ku chodníku, který spojuje válcovnu s Metylovicemi. Jde pak podél zmíněného chodníku až ku okresní silnici a potom podél silnice až do poštovního úřadu v Metylovicích. Odtud pak podél téže silnice až do Místku.
Bylo to cosi nezvyklého pro obec a zejména pro mladší část dětí, když hospodář vozil celé fůry karbolinem napouštěných sloupů, které v hromadách skládali podél silnice. Pak přišli zřízenci od poštovního úřadu, kteří kopali díry, stavěli sloupy, natahovali dráty a tak v krátké době bylo vedení hotovo.
Zpočátku lidé se telefonu, řekl bych, báli. Byl jsem právě na poště, když zřízenec, který montoval soukromé stanice, chtěl se u jedné přesvědčit, jestli aparát je v pořádku a proto na zkoušku volal pana majitele ku telefonu, ale dlouho nikdo nepřicházel – nebyl totiž dotyčný doma a ženy, které doma byly, nechtěly k aparátu, z něhož zaznívaly hlasy a jedna druhou posílala k přístroji. Vše ale se překoná, i ten strach již zmizel a telefonu se hojně používá.
Soukromé stanice telefonní mají zřízeni pánové Fratinšek Mužný, obchodník /čís.1/….

Událostí, která týkala se celé naší republiky byla volba jejího presidenta. Dne 27.května 1927 sešli poslanci i senátoři ve sněmovní budově, kde v 11.hodin dopoledne za předsednictví Malypetra vykonali volbu nového presidenta. Každý poslanec i senátor obdržel tři obálky, pro první volbu bílou, pro druhou volbu růžovou s růžovým lístkem a pro třetí volbu modrou s modrým hlasovacím lístkem. Po vykonané volbě odevzdali voliči své hlasovací lístky 8.sněmovním zapisovatelům. Po sečítání hlasů zjištěno, že ze všech 432 platných hlasů obdržel dosavadní president 376 hlasy, komunistický poslanec Václav Šturc 54 hlasy a 2 hlasy prohlášeny za neplatné. Zvolen byl tedy opět presidentem T.G.Masaryk, protože obdržel více hlasů, než je třípětinová většina všech voličů, která činila 261 hlas. Odpadla tedy volba druhá a třetí.
Po vykonané volbě odebral se pak předseda poslanecké sněmovny na Hrad, aby sdělil panu presidentovi výsledek hlasování a přivedl jej do sněmovny k vykonání slibu.
Po vykonaném slibu přihlédl president před parlamentem postavenou čestnou rotu. Pak se vrátil na hrad.

Dne 17.dubna 1927 došlo na brněnském nádraží k velké železniční katastrofě, při níž bylo 3 mrtví, 15 těžce a 42 lehce zraněných.
V 6 hod.ráno střetl se osobní vlak č.731 při svém přejezdu na kolej č.4 osobního nádraží v Brně s přijíždějícím osobním vlakem z druhé strany č.1532 na koleji č.5. Náraz vlaku přijíždějícího od Vlarského průsmyku do vlaku přijíždějícího od Střelic byl tak prudký, že čtyři vozy tohoto vlaku vyraženy z kolejí, překoceny a po levé straně ve směru nárazu úplně demolovány. Pod troskami vagónu nalezl smrt jeden průvodčí a dva dělníci. Kromě toho zraněno bylo 15 osob těžce a 42 osob lehce.
Příčinou katastrofy byla okolnost, že strojvůdce Hudeček špatně odhadl rychlost svého vlaku, přejel mezník a nemoha na vlhkých kolejích na pravém místě vlak zastaviti, zachytil tak protijedoucí vlak a zavinil největší neštěstí na této dráze.

Světovou událostí bylo dobytí Atlantického oceánu letadlem. 20.května 1927 podařilo se Lindberghovi, kapitánu amerického letectva, přeletěti z letiště v New Yorku Atlantický oceán na svém jednoplošníku za 33 hodiny 37 minut do města Le Bourget u Paříže. Spojené státy byly hrdy tímto vítězstvím a proto poslaly do Evropy pro Lindbergha zvláštní loď, která ho dovezla zpět do vlasti. V New Yorku pak po přistání vožen byl po městě v triumfálním průvodu hlavnímu ulicemi.

…byl podán protest proti volbě starosty…

Starostou byl p.Frant.Svoboda od února Frant.Žídek
Správcem školy pan Bohuslav Kolčava
Duchovním správcem Mikoláš Maršálek
Správcem poštovního úřadu
Předsedou místní školní rady
Předsedou komise osvětové
Předsedou komise finanční
Předsedou komise pro soc.péči

Protože – jak již dříve bylo řečeno, byl podán proti volbě starosty protest, vedlo správu obce ještě staré obecní zastupitelstvo.

25.ledna 1928 konalo schůzi, v níž schváleno a vzato na vědomí, že pozemkovou daň vybírati nedále bude berní úřad a nikoliv, jak se dosud dělo – jeden občan pověřený tímto úkolem. A schválena také žádost p.Rudolfa Kuly o kapitalisaci invalidní renty z Vítkovických železáren úrazovou pojišťovnou v Brně.

Dne 1.února 1928 odevzdána byla nově upravena cesta pod panem Židkem provozu. Přítomni tomuto aktu byli: okresní hejtman, zástupcové okresního silničního výboru a zástupcové obce. Také byl přítomen projektant pan architekt a podnikatel, který opravu cesty provedl a dokončil p.de Conti. Obec úpravou tou nabyla nového vzezření, cesta se značně rozšířila, kopec byl odstraněn a potok sveden byl ku obydlí pana boháče, čímž odpadlo zřízení dvou mostů. Celková úprava provedena dobře a prospěla vzhledu obce. Za několik let nebudou lidé věřit, kde kdysi cesta vedla. Nevyřešenou zůstala otázka existence chalupy , která nedostatečně zabezpečená proti otřesům těžkých aut octla se nad silnicí vysoko s možností zřícení a pohřbení majitele pod jejími troskami. Ční jak výstrah pro časy budoucí.

14.února 1928 ježto rekurs podaný proti volbě starosty byl zamítnut, předal toho dne dosavadní starost Fr.Svoboda svůj úřad nově zvolenému starostovi Františku Židkovi.
Nově zvolený starosta, ač smýšlením soc.demokrat, je z rodu selského. Narodil se v Metylovicích. Vychodil obecnou školu v Metylovicích, šel pracovat do železáren ve Vítkovicích. Po válce se ujal hospodářství po otci a hospodaří dodnes.
Starostování v jeho rodě není věcí neznámou. Již jeho pradědeček Židek starostoval a byl čtvrtým starostou v celkovém pořadí od doby fojtů. Nynější starosta je šestnáctý.

26.února 1928 konalo první schůzi nové zastupitelstvo za předsednictví nového starosty p.Františka Židka, v níž zvoleni členové komise finanční a osvětové.
Do finanční komise zvoleni:
Za stranu soc.demokratickou pánové:
Bílek Jan
Baran František
Kolčava Bohuslav
Za stranu lidovou pánové:
Jan Kuhejda, rolník
Klement Němec
Za stranu živnostenskou:
Sylvestr Bílek, řemenář
Za stranu republikánskou pan
Petr Kubala, rolník
Za stranu komunistickou pan
Frant.Němec
Do komise osvětové zvoleni za obecní zastupitelstvo pánové:
Frant.Kupča
Petr Herot
František Bílek, kovář
Frant.Bajtek,
Bartoloměj Pustka a minus obecní zastupitelstvo pánové:
Josef Műller, učitel
Leopold Šigut, řemenář
Frant.Bílek, kovář
Josef Svoboda
Frant.Kupča, řemenář
Do komise sociální péče zvoleni pánové:
Za soc.demokratickou stranu :
Jan Koval, dělník
Petr Bílek, dělník, čís.163
Za stranu lidovou pánové:
Frant.Kupča, řemenář č.41
Ondřej Lepík, dělník č.38
Za stranu živnostenskou pánové:
Jan Onderka, klempíř
Za stranu republikánskou pan:
Mikuláš Petr, obuvník
Za stranu komunistickou pan:
Frant.Svoboda, dělník
V dalším pořadu této schůze přijat do obce p.Antonín Vašek s rodinou, slečně Marii Bílkové /z Hrádku/ pronajata obecní dřevěná budka u pošty za 5Kč měsíčního nájemného s neurčitou oboustrannou výpovědí. Trvá obecní zastupitelstvo – jedná se o přípis zemského moravského výběrčího úřadu – na odhadu místním a odmítá odhad p.Karla Svobody, který pokládá za nízký.
Obecní zastup.svoluje, aby se místní záloženský spolek přestěhoval z prvního patra do přízemí a svým nákladem si místnosti vyspravil .
Ku sčítání dobytka určeni pánové: Jan Závodný, Frant. Mužný, Smolan Karel a Josef Chasák. První dva pro horní konec, ostatní pro dolní.
Žádost pana Glombice o příděl obecního pozemku se odkládá.

7.března 1928 oslaveny narozeniny pan presidenta. V předvečer vykonán průvod po vesnici. 7.března 1928 vykonána oslava školská v sokolovně, večer pak tamtéž provedena Sokolem slavností akademie. Na školské oslavě přítomni byli zástupcové úřadů.

23.března 1928 konala schůzi osvětová komise a knihovní rada, zvoleni činovníci osvětové komise: jednatelem pan František Kupča, předsedou pisatel. Knihovníkem Barbora Bílková, předsedou knihovní rady pisatel, jednatelem opět pan Frant.Kupča. Sestaven program práce.

25.března 1928 konalo schůzi obecní zastupitelstvo, v níž uneseno p.Pavlu Glombicovi a Janu Kořenému odprodati z čís.24 pozemky na stavbu rodinných domků a to v pořadí od p.Frant.Bílka 1m2 za 3Kč. Kupující si sami vyjednají odstup s těmi, kteří tyto pozemky mají od obce pronajaté.
Sestavena komise z pánů: Petra Kubaly, Vavřína Bílka, Jana Závodného, Hajduška a K.Smolana ku ohledání cesty do Hodoňovic za účelem její opravy.
Usneseno dosavadního pokladníka p.Františka Mužného ponechati ve své funkci dále.
Na bývalém pokladníku hospodářské rady panu Karlu Svobodu, bude dlužný obnos za aprovisaci soudně vymáhán.
Dávka z lihovin rozdělena mezi prodavače lihovin. Zavedena dávka z karet. Dávka z masa upravena. Po dohodě s panem Kellerem, řezníkem, předepsána mu pro rok 1928 dávka v obnose 300Kč.
Nakonec usneseno ohraditi ovocnářskou školku ve školní zahradě.