1779

Pro tento rok 1779 předepsáno 309fl 24kr
nové povinnosti, kteráž rozvržena na 12 měsíčních splátek ale hotově na ni odvedeno
43fl 10kr ¼
Pouze ostatní obnos odepsán vrchností jednak srážkami za utrpení škody vodou v obnose
70fl 38kr 2d
Jednak danými proviantními naturáliemi:
„Strany do budošova odvezeného vlastního sena 71Ct.10 po 40kr odepsano 47fl 24kr
Ittem do Místka odvezeno vlastní muky 28Ct.96 po 2fl 15kr polovičně 32fl 34kr 3
Ittem strany do Frýdku odevzdaného 88 ovsa po 48kr, polovičně odespáno 35fl 12kr
Strany do Frýdku odevzdaného vlastního ovsa 88, 74, 20 sena, oves jenom polovičně se odpisuje 84fl 40kr
Ittem do Frýdku odevzdané muky 23, 69 polovičně 26fl 39kr 1
Suma odvodu činila 226fl 30kr
A také odpravenými transporty:
„Strany z Mezříča do Vyškova odvezených 15 Muky skrz 4 1/3 míle po 3kr odepsáno
3fl 22kr2d
Ittem ze Frýdku do Místka odvezeného chleba, ovsa a sena odepsáno 1fl 30kr
Strany do Budišova odvezeného vlastního sena 71Ct 13 skrz 5 1/3 míle po 2kr 13fl 24kr1d
Ittem ze Frýdku do Příbora 16 sena skrz 2míle po 3kr 1fl 36kr
Ittem ze Frýdku do Fulneka skrz 4 míle 33 muky po 3kr 6fl 36kr
Ittem ze Frýdku do Bílovca skrz 3 míle 20 Ct ovsa po 3kr 3fl
Ittem ze Frýdku do Příbora 24 ovsa skrz 2 míle po 3kr 3fl 24kr
Strany přivezených futraží 24kr
Strany ordonanci daných 8 koní 8fl
Strany rozličných odvezených futraží totiž 11, 83 chleba 29 1/3 muky, 132 ovsa, 64 sena spolu odepsáno 26fl 45kr 3
Ittem ze Frýdku do Místku skrz 1/3 míle 30 ovsa, 70 sena odepsáno 2fl 30kr
Ittem z Příbora do Dobré skrz 3 míle 30 sena odepsáno 4fl 30kr
Ittem ze Frýdku do Metylovic skrz 1 míli 3 1/4chleba, 10 ovsa, 12 1/3 sena 1fl 18kr
Strany celoročním foršponům 73fl 33kr
Ittem 13fl
Z Příbora do Ostravy 3 míle 40 ovsa 6 fl
Ittem z Frýdku do skrz 6 mil 31 sena, ovsa odepsáno 9fl 18kr
Suma odvodu činila 176fl 49kr 2d
Celkem odvedla obec tohoto roku 482fl 27kr
Takže zůstává „nadvejšek“ 173fl 3kr
Tohoto roku odevzdala naše obec
176 měřic ovsa po 48 kr 140fl 48kr
145 centů 30 sena po 40kr 96fl 52kr
52 centy 65 muky po 2fl 15kr 118fl 28kr
Summa její celej pohledavajičnosti 356fl 8kr
Na to se tejto obci, jak vejš stojí na letošní kontribuci odepsalo 226fl 30kr
Pročež má tato obec za zami pohledávati za oves a muku jednu polovici tj. 129fl 38kr
Podepsáno na Hukvaldech dne 16xbris 1779
Za obec Franc Šigut, fojt, Jan Koval, burmistr, Franc Mužný z uřadu, Výběrčím obecním byl stále Jan Koval
Za vrchnost M.Uhlář, vrchní, Joh.Jos.Drumler, počet vedoucí

1780

Nová povinnost na rok1780 předepsána v obnose 309fl 24kr
Na tuto splaceno hotově skrze burmistra Jana Kovala jen 8fl 36kr
ostatek jednak odepsán na škody způsobené vodou 55fl 19kr 3d
jednak za v roce 1779 odvedenou mouku a oves z polovice 129fl 38kr
Ittem interes z toho 5fl 10kr 1d
A také za vykonané transporty a to
„strany z Příbora až do Frýdku odvezeném 18 centů slámy skrz 2 míle po 3kr odepsáno
1fl 48kr
Strany forsponův 9fl 39kr 1
Sumou 11fl 27kr 1d
Všechny srážky dohromady činily 383fl 14kr 2d
K tomu „nadvejšek“ 73fl 50kr
Na tento „nadvejšek“ dostala obec z kasy hotových 18fl 30kr 2
Po odtahnutí toho zůstává ještě nadvejšek na budoucí srážku 1781 roč.povinnosti 55fl 19kr 3
Rejstřík podepsali na Hukvaldech 12.decembris 1780
Za obec Franc Šigut, fojt, Jan Koval, burmistr, Jan Pavlán z obce
Za vrchnost M.J.Uhlář vrchní, Jos.J.Drumler počet vedoucí.

1781

Nová povinnost na rok 1781 činila 309fl 24kr
na níž hotově odvedeno 254fl 4k 1d
na škody způsobené povětřím odepsáno 33fl 52kr
Suma hotového odvodu činí 343fl 16kr
Po odečtení povinnosti činí nadvejšek na budoucí rok ještě 33fl 16kr
Rejstřík podepsán na Hukvaldech dne 10.prosince 1781
Za obec Franc Šigut, fojt, Jan Koval, burmistr, Franz Mužný z obce
Za vrchnost M.J.Uhlář, vrchní, Jos.Jan Drumler, počet vedoucí

1782-1784

Z těchto let není zpráv

1785

Nová povinnost na rok 1785 předepsána byla v obnosu 314fl 48kr
na níž odvedeno bylo prostřednictvím Josefa Zlý-ho 289fl 51kr 2d
srážkami a to zemskýma
„strany trankstajeru od roku 1781 24fl 56kr 2d
„ittem strany vodní škody roku 1785 38fl 55kr 1d
Suma sumarum hotového odvodu činila 353fl 43kr
Po odečtení povinnosti jeví se nadvejšek v obnosu 38fl 55kr
Rejstřík podepsali dne 18.listopadu 1785
Za obec Franc Šigut, fojt, Jan Koval, burmistr, Jan Michalec z úřadu, Josef Halata
Za vrchnost Johan M.Bayer vrchní a Franc Paseka počet vedoucí

V tomto roce objevují se poprvé v úředních zápisech jména měsíců v správném českém znění „31.října 1785“ a „18.listopadu 1785“.
V tomto roce 1875 výnosem z Brna daným dne 19.ledna 1785 číl. 1120/260 povoleno zříditi místo kaplanů místních v obcích Ostravici, Palkovicích a Metylovicích.
Tímto výnosem obdržely Metylovice svou duchovní správu a také hned roku 1786 dosazen do Metylovic první duchovní správce P.Antotnín Benatský, který byl sem přeložen ze zrušeného kláštera Velehradského.

1786

Od roku 1786 až do roku 1788 není zachovaných zpráv.

1789

Z naznačeného roku zachován je dlužn úpis, jímž František Schigut, fojt /Erbrichter/ vypůjčuje si ze sirotčí pokladny na Hukvaldech obnos 150 zlatých rýnských a slibuje, že obnos splatí a úrokovati bude 4%. Úpis vyhotoven byl na Hukvaldech dne 1.prosince 1798 a podepsán Franz Schigutem, jako dlužníkem, Martinem Závodným z Metylovic a václavem Volným z Palkovic jako svědky. Antonínem Svobodou, vrchním, Bőhmem, za vrchnost.
Dle poznámky na úpise provedené je patrno, že dluh byl 25.dubna 1803 splacen.

Zprávy chybí.

V tomto roce 1814 vydáno bylo mlecí nařízení císařem Františkem I. A to dne 1.prosince, podávám tu opis jeho ovšem potud, pokud se zachoval. My František Prví z Boží milosti Císař Rakouský, král v Uhřích, Čechách Haliči a Lodoměryi atd, Arcyvevoda v Rakousích ect. Ect.

K uvarování mnohých hádek, ježto mezi mlynařemi a melcami častěji nastavají, jestit zapotřebí skrově to určiti a uměřiti co mlynáři melcům mají a co naproti mlynářům za jich práci přísluší.
Přitom také jest i zapotřebí, občanstvo proti všem klanilivostem těchto řemeslníků opatřiti a s přísným potrestáním každého prozanedbání a podvodu takovým nepořádnostem zameziti.
K dostižení toho prospěšného cíle v tomto všeobecném pořádku mlýnském, jenžto také zároveň přikonci pořádku k rozemlení zrna proviantu přiložen jest následující pravidla předpisujeme.
1.Žádné stavení mlýna, žádná proměna mlýnskéh žleba, vpouštění neb odtěku vody vodního stavu neb tažící šlejse, žádné zvetšení neb snížení tak řečeného hamu neb hlavního prahu a stavidla, žádné otahování vody z nějaké řeky neb potoka, žádné břehu zachránění neb zahražení, jakož také žádné přejinačení mlyna v nějaký jiný stroj neb správu nemať se bez vrchnostenského povolení a bez před tím vzatého dorozumění s onými jich prospěch neb užitek, při tm v zápletek přichází, předsevzati.

2.Každému právo přináleží stavenové mlýnské správy na pořádné cestě pohledávati, úřad pak politický takové požádané povolení jen tenkráte uděliti má, když z toho užitek k lepší obsluze občanskou nastává a když to /bez toho aby mezující s řekou neb potokem poškození vystavení – a oni v posavádní užitkování vody nějak postiženi byli, i také bez toho, aby se tím již pozůstajícým mlýnským ustavám nějak hemovalo a zastavělo, neb k jich oslabnutí směřovalo/ se státi může.

3.Žádná donucenost, totižto, žádná povinnost místa míti nemá, své zrno na ten neb onen mlýn k zemlení dáti, ale každému svobodné jest, k tomu sobě onen mlýn vovoliti, kdežto on doufá na nejlíp obsloužen býti. Tím pak ale přédce ona povinnost žádným způsobem se nevyhlazuje že oni jenžto na mlyn s tou povinnosti dostoupili zrno buď bezpeněžně neb proti nějaké jiné nemší odměně semlívati, tuto povinnost i také dálejc, odbejvati musejí.

4.Všude má hlavní mlynsky nářadí a nastrojové, jakož: kola, lopatky, palce, kruhy, kámen atd. celá mlýnská správa jakož: pytlíky, měchy, seytka, škopky, kadečky neb truhle atd. v příslušné dobrotě se nacházeti. Musí v mlýnech veskrz zapotřebná čistotnost domácí býti a stěny, mouční truhla, dveři i okna v tak dobrém stavu zachované býti, aby nic ani ze zrna ani z mouky ztraceno nebylo a v zmar nepřišlo.

5.Návodnění kol, rychlost a ostření mlýnských kamenů, dotírání běhouna na dolní kámen, šířka pytlíka a natažení odrážky jak k vyprášení tak i k vyčištění mouky, má tak spořádáno býti, jak zrna jenž se mele a mouky, anaž vymlena bývá, dle posloupných mlýnských složení s sebou přináší.

/chybí odstavec 6-21/

22.Když mlynář falešnou míru neb váhu v svém řemeslu vede, tehdáž se dle §178 prvního dílu trestní knihy přičinění podvodu, vinného činí. Když pak dálejc zrno nebo mouku při mletí nějak jinam odstraniti se odvažuje – lepší zrno s špatnějším mění chatrnější pak dra ječmena, ovsa, pohanky, vykvy, k lepšímu dru pšenice /pše,žita,rži/ přiměšuje aneb rozličné dru mouky, jakož pšeničné, černé nebo prostřední, mezi režnou – chlebovou neb hrubší a černější mouku mezi fešnější mísí, aby určitou váhu v nějaké žádným zřízením nepředepsané míšenině tím lehčeji obdržel aneb když on takovou váhu skrze smíšení s jinými, lidskému zdraví sice neškodnými věcmi způsobuje, když konečně zdělanou mouku do vlhkých nádob sype aby vyšší váhu dostihl – tehdáž mlynář jestliže tím lstivým šibalstvím partaji škodu udělal, anaž se vyšej než na pět a dvacet zlatých
vynáší, dle §179 prvního dílu trestní knihy pojednán, jest-li pak ale škoda summu pět a dvaceti zlatých nepřevyšuje, dle §211 druhého dílu trestní knihy potrestán býti má.

23. Kdyžby ale to přemíšení s nějakým pokaženým obilím neb moukou neb s jinými zdraví lidskému škodnými věcmi s bylo stalo, tehdáž podvodný mlynář dle §160 druhého dílu trestního práva pokárán býti má.

24. Aučastníci těchto přestoupení jakož: mlynářstí tovaryši aneb jiní z domácí čeládky, mají rovnětéž dle předpisu trestní knihy pokáráni býti. Aby se žádný nevymlouval že o tom žádné vědomosti neměl, má nejstarší z mlynářů neb představený cechů při přijímání učenců a při jich vejpovědi za tovaryše jim tento přítomný patent přečísti, to v jich listu učení aneb kunšaftu vždy poznamenati, kteréžto přečítání i také při shromáždění mlynářských cechů aspoň jedenkráte za rok v přítomnosti vrchnostenské osoby se stávati má.

25.Vrchnostenští úřadové mají se o to starat: aby mlýny v dobrém stavu se nacházely, a aby jak mlynář, tak úřadové místa, své v tomto přítomném mlýnském pořádku Vrchnostem právo přináleží v nastalých stížnostech /s výminkou oných, jenžto hod jejich právní moc nepatří/ seznání takových přistoupení sobě zjednati, s pozadržením sobě obyčejného předepsaného odvolání se na vyšší úřady.
Teď následuje pořádek, jenž Jsme My obzvláště při mletí zrna profiantu určiti za dobré uznali.
1.Každý majetník mlýna jest zapovinován, verk svého mlýna buď docela neb dílem k mletí profiantu, když k tomu od své politické vrchnosti vyzván bývá vynaložiti.
Při tomto pak mlynu vykazování, mají naši úřadové pozorovati: aby takové podělení dle úměry mlynské mocy neb počtu a zásoby mlynů, jenžtoby dle postavy vojska k tomu vynaložení býti mohl, dle slušného považení se stávalo.
2.Má se mlynářovi z Našich vojanských magacínů dokonalé dobré, vyčištěné obilí a sice ne jen dle váhy, ale i také dle počtu měřic odevzdávati.
3.Při rozmýlování proviantu má vrchnost místa mlynářovi, kdyby on toho snad z neznalosti čtení a psaní požádal, bezpečného muže přiděliti, jenžtoby při vážení zrna a z něho zdělané mouky přitomen a mlynaře zástupník býti mohl, na čež mlynářovy knížka olejní, jižto opatrně zachovati má, do rukou se vydá, a v ní zrno, jak dle váhy, tak dle počtu měřic zaznamená.
4. Odvážení zrna , tak jako z něho vymlené mouky, má se ve mlýně dle váhy /Schalwage/ stávati, a hned na místě jak věrně buď ze strany mlynáře skrze špatnou povahu obilí, neb ze strany úředníků vojanské potravy nějaká pochybnost se zdvihne, pravý této věcy opis se spisovati.
5.Musí mlynář zemlení takového zrna dle obsažených ve všeobecném mlýnským a řemeslným pořádku předpisů v příslušné dobré povaze a čestnosti svého verku bez potřebování zde obyčejného čistidla se vší pilnosti předsevzíti
6.Zamáčení neb skropení zrna se zapovídá a jeho zemlení docela v suchu se státi musí.
Kdyby mlynář zrno zamočil a o tom přesvědčen byl, tehdáž on za to náhradu v neskropené mouce odváděti musí.
7.Zemlení zrna na ten způsob se stávati musí, aby z centnýře zrna jenom šest liber otrub pozůstalo
8.A protož každý mlynář za každý centnýř je den a devadesáti liber dobré mouky a šest liber otrub navráceni musí – pročež se, jemu, při každém centnýři, tři libry na rozprášení povolují
9.Aby mlynářům za jejich práci spravedlivá mzda se vyjednala, povolujeme, aby při mlení erarialního zrna totéž potahovali co od privátních osob z mletí odbírají.
10.Z ohledu dovážení zrna a nazpět odvážení mouky a otrub, mlynář dle své platnosti jakožto řemeslník k ničemu zvláště zapovinnován není, co by ještě odpravovati měl
11.Kdyby Našemu vojanskému Aerarium, skrze nepozorlivost aneb nešikovnost mlynáře neb jeho sloužících nějaké zkrácení neb poškodění se bylo stalo, tehdáž se má mlynář, když toto zkrácení neb poškodění se dokáže, k nahradě učiněné škody přidržovati.
12.Když mylnář falešnou míru neb vahu používá, aneb sic jiného nějakého podvodu z onych v dva a dvacátém článku všeobecného mlýnského pořádku obsažených se dopouští, tehdáž on, když ona takovým podvodem učiněná škoda vicej než pětadvacet zlatých vynáší, dle § 179 prvního dílu trestní knihy pojednan- jestliže pak škoda sumu pět a dvacet zl. nepřevyšuje, dle § 211 druhého dílu trestní knihy potrestán býti má.
14.Učastníci takových přestoupení, jakož mlynářští tovaryši neb jiní domácí mají, také dle předpisu trestní knihy pojednání býti
15.Na žádost magacínů, má se od krajských uřadů oným mlynářům vojanská exekuce vložiti, ježtoby se nějak v zemlení neb odvodu mouky k obživě vojáků zřízené, v příslušné času s nedbalosti byli zavinili, pročež magacíny krajskému úřadu každý měsíc výkaz reštů nedbalých mlynářů udávati mají.
Dáno v Našim císařském hlavním sídelním městě Vídni dne prvního prosince v tisícím osmistém a čtrnáctém Našeho panování v tři a dvacátém roku

František
L.s.
Alois hrabě v a z Ugarte, královský český nejvyšší a Arciknížecí rakouský první kancléř
Prokop hrabě z Lažanský
Dle Jich c.k.Jasnoti nejvyššího vlast.poručení
Jan Nep.svobodný pán z Geislrn.

Dne 11.března 1932

V roce 1830, 24.března, odkoupil od obce Tomáš Svoboda pozemek ve výměře 100 čtverečních sahů za 12 zlatých tehdejší měny, aby si na místě tom postavil domek.
Smlouva sepsána byla na Hukvaldech 23.srpna 1831 a znovu potvrzena 1835, 26.února.
Na listině z roku 1835 jsou podepsáni

Tomáš Svoboda, kupitel
Bartek Koval, podpisatel
Vavřín Michalec, burmistra a svědek
Tomáš Kocian, podpisovatel
Matěj Michalec, úřadní
Bartek Koval, úřadní
Matěj úřadní
Josef Boháč, svědek
Franz Válek, chalupník.

Smlouva kupní byla znovu výnosem krajského úřadu čís 12.478 potvrzena a na úřadě v Hukvaldech znovu 15.října 1835 podepsána.
Podepsali :
Tomáš Svoboda, kupitel
Jiří Šigut, fojt, podpisovatel a svědek
Andriaš Svoboda, svědek
Matěj Michalec, úřadní
Bartek Koval, úřadní
Matěj úřadní
Josef Boháč, zahradník
Franz Valek, chalupník
Martin Kocian, fojt
9 osob musilo jít podepsat kupní smlouvu.
Smlouva v Brně podepsána 12.února 1836 guvernerem Skrbenským a chalupa postavena teprve v roce 1839.

Rok 1848 byl důležitým mezníkem v dějinách našeho státu, protože zavedena byla konstituce, zrušen absolutismus a myšlenky rovnosti, volnosti a bratrství šířily se k nám z Francie, nacházely u nás úrodnou půdu. Není proto divu, že páni francové cítili se povinnými chladiti rozpálené hlavy výnosy jako tento vydaný na Hukvaldech 14.srpna 1848 a který zní.

Od vrchnostenského úřadu

Skrzeva to politování hodné příběhy, které v poslední době ve Vídni povstaly jejich Císarská kralovská Majestátnost se přinucena viděla se ze Šenbrunu odestraniti an jaký čas v Holomci přebývati.
Bezpochyby ti lidé, kteří všechen pořádek zvrátili chtějí buďto…a neb skrzeva…..
Moravsky obyvatele a jim předkládati budou k záhubě všeho pořádku ponoukati zas navracení, že se tím gruntovníkům vyzdvihnutí roboty a desátků jedná.
Dle císarského král. krajského nařízení od 12.srpna 1948 1360 se tedy obyvatelům na Hukvaldským panství a okrsku na vědomost dává, že jejich cys.král Majestátnost tu národům zajištěně konstituci svobodu, obzvláště ale tu bývalým poddaným gruntovníkům vyzdvihnutou robotu a desátky na žádný způsob nazpátek vzíti aneb ukrátiti nemíní, nýbrž že jest vůle jejich Majestátnosti tam skrzeva navrácení zákonnýho pořádku zákon….darovanej svobody zjistiti jednání některých zlomyslných a to zle skrzeva který dobrota a prospěšnost Mocnařství se podkopati chcu odstraniti.
Varujte se tedy lidi který váš zdravý smysl pokaziti minějí, neb oni jen našu a vaše neštěstí chcu.
Vy máte již přiklady od dobroty našeho nejmilostivějšího Cysaře Pana a tak se očekává, že vy jemu také dále věrni a naklonění pozůstanete.
V Huchvaldách, dne 14.srpna 1848 podpis nečitelný

Jak si oddychli lidé na vesnicích a jak radostně asi vstávali toho dne po vyhlášení zrušení roboty, mnohde asi ani nevěřili, že je to možné!
Dle vypravování paní…museli lidé již o 4 hodině ranní vstávat, aby o 6hodinách byli již na Hukvaldech a pak dokud byl den, pracovali bez ustání, bez ohlédnutí, protože dráb s karabáčem byl vždy po ruce. Hlad ukájeli plackem, který měli schovaný za ňadry a z něhož ukradmo dokud se dráb nedíval po kousku ulamovali a pojídali. Za nápoj sloužila voda ze studánek.
Neposlušnost, přestupky trestány jednak na Hukvaldech, jednak fojtem. Za trest byl odsouzenec bit žilou na lávce uvazován na fojtství ku sloupku a zavírán do šatlavy, při těžších proviněních přikován ku kruhu, na nohou i na rukou okovy – které jsou dosud v archivu obecním zachovány.
Fojt chodil večer po dědině, všude nahlédl, kde se svítilo a vyptával se proč svítí. Přistihl-li někde stát chlapce s děvčetem, oba pak museli stát v neděli „ u knotku“, tj. u kulu zaraženého u kostela, ovšem přivázaní , aby neutekli. Svobodné matky „závitky“ byly trestány tím, že veřejně byly vystaveny na kameni na potupení. Potřeboval-li fojt regruty, udělal muziku, mládence pochytal a dodal vojsku. Každý odvedený obdržel rynský a měl právo volnosti den po odvodě. Zprotivil-li se starostovi, dostal 25 ran holí. Bohatý se mohl z vojny vyplatiti, chudý musil jíti.

Hospoda byla jenom jedna, na fojtství byl prostranný sál, vprostřed kůlem podepřený a v rohu u ochodu vyvýšené místo pro hudebníky. Místo to bylo opatřené dřevěnou mříží kvůli bezpečnosti.
Prvním starostou po vládě fojtů byl
1. Bílek Ondřej, po něm následovali
2. Michalec Vavřín
3. Mužný
4. Židek
5. Bílek Josef
6. Svoboda Josef
7. Kulánek Václav
8. Svoboda Josef
9. Kuhejda Jan
10. Závodný Jan
11. Kuhejda Jan
12. Závodný Jan
13. Dvořáček Miloslav
14. Kuhejda Jan
15. Svoboda František
16. Židek
17. Židek

Z tohoto roku zachovala se listina od správy frýdlantského verku ohledně hrazení škod vzniklých na pozemcích, na nichž se dolovalo na rudu železnou, která se dodnes v hojnosti
nachází, ale pro malý obsah železa již se více nedoluje. Vykopané splíži ze země se říká u nás výsypy. Jsou to větší menší kopečky lupku, na němž se nic nerodí, leda šípkové růže a jehlice trnitá – psí trní zvaná. Kopečky roztroušeny jsou po pozemncích.
Podávám tuto přesný opis listiny

Počestnému auřadu Obce Metelovské

Vám a vašim spolusousedům bude povědomo, že od zdejšího hamerského úřadu se komisi zdejší k vyzdviženi skrz rudy kopání na vašich rolach udělané škody ustanovila, kteá komisi škodu na rolách obce tichavské v přítomnosti každého majetníka na…díle popsala, pročež s tichavskými občany straněna krytí škody ve vyjednání stoupila a předně, že jim oznámila, že hamerský úřad od toho není tou jim od 1.července 1848 až ku konci června t.r. skrz dvě léta udělanou polní škodu nahraditi, že ale že na neslušné požadování se žádný ohled brát nemůže, poněvadž ty zdejší rudy chudobný jsou a nanejvejš 19 pro Cento /19%/ vydávají a při tom se tou možnost jedna aby frýdlantský verk k vyhledávání schopen zůstal a ne k záhubě celého zdejšího okrsku skrz povolení neslušných a neobmezených žádostí stát musel, což by, se jistotně stalo, kdyby se na všeobecný zárobek a vyživení zdejšího lidu, na kterým i
gruntovní majetníci skrz vození rudy nemalý podíl berou, ohled nevzal a skrz té žádosti neslušné se zadost učinilo. Poněvadž z vyzdvižené dvouletní škody v Tiché k vidění je, že mnozí gruntovníci sice dle starého způsobu …3 zlaté stříbra platilo, mnozí ale víc menší náhradu by dostali než jaká se jim dle výměry škoda na jejich polách učinila, tak se tichavským, kteří při tomto vyjednávání přítomni byli v tom ohledu, že se i horoucně po vrchu ruda kopat bude a ačkoliv dle práv císařských jedině dle výměry škoda se vynahradit má, přece přednesli a navrhli, aby se od prvního července roku 1848 prozatím škodní náhrada za všechny vrchy, které na čas od verků skrz rudy kopání užívány jsou a mnohdykrát hned ten sám rok obdělávány být mohou z …a to sice dle lepší neb špatnější povahy půdy vysvětlila a na takový způsob od verků se platila, aby se jedenkrát právního a zákonního podání v tomto ohledu…
Daleji se tam přítomným oznámilo, že nyní dle…k ustanovení připadající škody náhrada se v kopání z vrchu, nikoliv ale ze stolů, v kterejm pádě ten zasypaný vrch skrz mnohý léta, až se ten splž sám od sebe rozsype anebo od gruntovníka jinde rozveze, žádný užitek nenese vyrozumívá…pádě ten zasypaný vrch nebo dle šacunků nebo dle dobrovolné umluvy od verků odkoupit musel, že naprotiv tomu by se ….z takového stolu vydobyté rudy žádný….neplatilo toho by ten plac, ještě jako vlastnost připadl.
Poněvadž na toto navržení od všechněch přítomných tichavských gruntovníků se odpovědělo, že oni straněva kopání rudy svrchu žádný rozdíl mezi dobrou a zlou půdou dělat nechtějí nýbrž v průměru za …škodnou náhradu na 6 zl.stříbra požadují bez ohledu že se ruda v dobré či špatné půdě kopá poněvadž tato žádost na protiv…nahradí to dvojnásobně vyváží a že za neslušnou uznala tak tehdy od představeného toho verku následovní vyjádření stalo že se náhrada z …4zl.stříbra povoluje, což ale jen písemně udat mají, on radši k rozsouzení toho havírskou komisi mít chce aby se v tomto ohledu zákonního zastání protiva neslušné požadování jejich ceny…a jedenkráte skrz…
Ostatní se tam přítomným gruntovníkům oznámilo, že hned budoucí týden ta škody náhrada 4zl stř.ze zdejší verkovní kasy vybrat může, že oni skrz vybrání ….právo k vaši náhradě netratí, nýbrž tato vzatá náhrada se za nic jiného než za fóršus aneb za předkem braní tak dlouho považovat má, až skrz hamerskou komisi se rozsoudí , v kterém způsobě dle zákona a práv tato škodní náhrada se dávat a platit má. Ve Frýdlantě dne 9.červenca 1850 B.Mates.

1851 – 1866

Z těchto let nezachovalo se žádných zpráv.

1866

V tomto roce vedlo Rakousko válku s Ruskem. Dle zpráv zdejších lidí /Pana Jana Závodného/ nezasáhla válka ta naši vesnici, ač byli účastníci za naši obce. Byla tam pan Jan

Bílek, řemenář, který prodělal válku jako hudebník.

1867 – 1875

Není památek písemných na ta léta

1876

První protokol napsán je o zasedání obecního výboru dne 10.srpna 1876. Od té doby se píší pravidelně zápisy o všech zasedáních.
V tomto sezení usnesl se obecní výbor by 15.srpna se nechala nadělat cihla v počtu 20 000 kusů na novou školní budovu a výroba ta se pronajala v domě čís.158.
Schůze obecního výboru měly se odbývati po 3 roky v domě pana Halaty, kterýžto se uvolil světnici upravit ze svého kupeckého krámu.
V téže schůzi se nepovolila Josefu Daňkovi nálev piva a vína.
Zvolen byl
Starostou Josef Svoboda
1.radním Jan Bílek
2.radním Jan Bílek
Členy výboru: Ondřej Halata
Frant.Kubala
Frant.Kuhejda
Josef Bílek
Josef Mužný
Jan Šigut
Josef Buchta
Jan Pitliček
Židek
16.září 1876 usneseno požádati knížete Fűrstenbergra arcibiskupa o dřevo na nářadí a stavbu školy trojtřídní. Vyslána deputace na Hukvaldy, ve které byl starosta Josef Svoboda a Jan

Bílek, č.189.
17.září 1876 usneseno vybírati 10% přirážku, 27.září 1876 usneseno odprodati na horním konci 6 jiter polí parc.čísla 718, 716, 717,715, 714, 933 na dolním konci. Baděnovicích od

par.číslo 1944 /výměra 29jit. 168sáhů/ 3 jitra a výnos z toho prodeje věnovati na stavbu školy. Zemský výbor povolil prodej na 19.dubna 1876 čís. 7677. 15. října 1876 usnesen další

odprodej pozemků mezi bahny. Naproti role Frant.Čupy č.19.

1877

Obec řídili titéž občané jako roku předešlého.
Starostou Josef Svoboda
Obecní výbor usnesl se
4.února 1877 nepovoliti B.Műllerovi prodej minerálních olejů pro nebezpečí ohnů.
5.března 1877 nepovoliti Filipu Klebinderovi, domkaři, čís.201 k jeho žádosti ze dne 18.2.1877 zříditi zájezdný dům pro neschopnost přizpůsobit jeho zajezdímu domu.
18.března 1877 opětně nepovolili Josefu Damkovi domkáři čís. 145 nálev piva, vína a kořalky.
18.května 1877 hraditi schodek 436 zl 72 ½ kr. 30% přirážkou
23.května 1877 odprodati ještě 6 jiter školy na stavbu školy a podati žádost do Brna
9.června 1877 zadati stavbu školy Zapletalovi, stavitelskému mistru ve Frenštátě bez materiálu za 2000 zlatých
29.srpna 1877 odprodati z parc.čís.1944 6 jiter na stavbu školy
2.září 1877 odprodati veřejnou dražbu z parc.čís. 1992 mezi čís.33 a 54 naproti stodol 28.prosince 1877 schváliti obecní inventář, který předložil starosta.

1878

Starostou Josef Svoboda
Správcem školy Josef Buchta
Duchovním správcem Jan Pitlíček

Obecní výbor usnesl se

28.dubna 1878 povoliti Frant.Kupčovi č.49 zvýšit cesty na odkoupeném od obce pozemku, ale za to dá na své útraty gruntovně provést a zaplatí diety delegátům obce
7.července 1878 pronajati ob.hostinec na dobu 6let od 1.listopadu 1878 do 31.října 1884 Bernardu a Cecílii Millerovým z Rajce v Uhřích za 1675 kč zl.r.č.
5.května 1878 rozšířiti zdejší školu jednotřídku na trojtřídní a aby zdejší řídící učitel Josef Buchta byl ponechán dále jako nadučitel /Podepsáni také členové místní škol.rady, Jan

Bílek, předseda, Kubánek Václav, místopředseda, Frant.Juřica a Josef Mužný, členové/
5.května 1878 zříditi ze staré školy /nynější pošty/ šenk
2.června 1878 vystavěti obecní vězení a špitál na pozemcích níže staré školy /na místě nynějšího hostince/
27.srpna 1878 doporučiti po usnesení místní škol.rady ze dne 26.srpna 1878 Emanuele Breuera kandidáta učitelství z Klimkovic za podučitele
17.září 1878 požádati okr. škol. radu z Místku, by ponechala Josefa Buchtu nadučitelem. Zemská školní rada výnosem ze dne 15.července 1878 č.4750 rozšířila jednotřídku na dvoutřídku

a povolila vyučovati němčině.
22.prosince 1878 žalovati pisatele článku v Pozoru č.97 ze dne 17.prosince pro urážku na cti a rušení pokoje. Útraty zaplatí členové obecního výboru mimo faráře Pitlíčka a nadučitele

Buchty.

1879

V tomto roce konaly se obecní volby. Zvoleni:
Starostou Kuhejda Frant.
1.radním Bílek Jan
2.radním Šigut Jan
Členy o.výb. Pitlíček Jan, farář
Buchta Josef, nadučitel
Bílek Josef
Bílek Ignác
Liberda Frant.
Bílek Jan
Halata Ondřej
Svoboda Josef
Správcem školy Buchta Josef
Duchovním správcem Pitlíček
Předsedou místní šk.rady Bílek Jan

Obecní výbor usnesl se:

11.srpna 1879, že na daň z příjmu z obecního hostince zaplatí 20 zlatých nájemce Bernard Műler a 9 zl. 1kr obecní pokladna. Nájemná smlouva sepsána 1.května 1879 čís.4243

/nat.odstavec III/ 10:2 hlasům.
23.srpna 1879 dáti pro škol.rok 1879/80 3 sáhy dřeva z obecního lesa a 70 nových centů uhlí pro otop 2 zřízen, obecní kanceláře a byt nadučitelův
28.prosince 1879 vybírati po 5 let od 1880 – 1884 daň ze 122 hl = 73 zl.20kr, z 35 hl lojovice á 1zl – 35zl, úhrnem 108 zl 20kr a k tomu r.1880 z přímé daně 25% ku krytí schodku

477zl 90kr.