Poř. č.: 18
Název: Socha svatého Linharta
GPS: 49.6095345N, 18.3208862E
Parc. č. 1459/4
Majitel pozemku: Adamovská Eva, č. p. 324, 73949 Metylovice

Popis: Socha svatého Linharta na okraji pozemku paní Adamovské poblíž lokality Horečky. Nápis na soše „SVATÝ LINHARTE OCHRÁNČE DOBYTKA ORODUJ ZA NÁS“. Svatý Linhart, též svatý Leonard či Leonhard z Noblacu, byl franský poustevník, mnich a misionář. Pocházel z franské šlechtické rodiny v Noblacu nedaleko Limoges. Narodil se v přesně nedoloženém roce na přelomu 5. a 6. století, za vlády merovejského krále Chlodvíka I. Křest, vzdělání a vysvěcení získal od remešského biskupa svatého Remigia v dómské škole v Remeši. Odmítl dvorský úřad, úřad biskupa i rodinné dědictví a odešel do pustiny jako poustevník. Později jako benediktinský mnich založil v rodném místě klášter Nobiliacum, v němž se stal opatem. Život dovršil jako misionář. Zemřel a je pohřben v Noblatu v románském kostele svého někdejšího kláštera Saint-Léonard-de-Noblat. Podle některých pramenů se tak stalo až roku 570. Proslul péčí o nemocné, exorcismem a osvobozováním křesťanských vězňů ze zajetí. Linhart bývá vyobrazen v černém mnišském hábitu benediktina s vlasy zastřiženými do tonzury, nebo jako opat v liturgickém oděvu s mitrou na hlavě. Jako atributy drží nejčastěji okovy (na znamení osvobození vězně), podkovu nebo svíci. Jako opat má v pravici berlu. Linhart je patronem fyzicky i duševně nemocných, trpících, domácího dobytka a vězňů. Patronát drží nad městem Bad Tölz v Bavorsku, kde se každoročně 9. listopadu pořádá slavnost zvaná Leonhardiritt, v Kirkopu na Maltě se poutní slavnost koná třetí neděli v srpnu.

Poř. č.: 16
Název: Dřevoryt Cyrila a Metoděje
GPS: 49.6192547N, 18.3437044E
Parc. č. 239/13
Majitel pozemku: Obec Metylovice, č. p. 495, 73949 Metylovice

Popis: V pátek 5. července 2019 se na Metylovském Čupku uskutečnila první Cyrilometodějská pouť. Ve 14 hodin zahájili slavnost Lašský král Z. V. Krulikovský, starosta Metylovic Lukáš Halata a zástupce obce Baška. Následovalo odhalení dřevěného reliéfu Cyrila a Metoděje, jehož autorem je známý řezbář Boris Zvada. Reliéf posvětil pan farář Bronislav Wojnar.

Poř. č.: 17
Název: Dřevěný kříž na památku jubilea 2000
GPS: 49.613438789N, 18.335698799E
Parc. č. 2169
Majitel pozemku: Římskokatolická farnost Metylovice, č. p. 120, 73949 Metylovice

Popis: Z farní kroniky (zápis o. Janusze Kiwaka): Během března 2000 jsme připravili dřevěný kříž, na který jsme napsali: Památka jubilejního roku 2000. 30. března na závěr duchovní obnovy otec Klisz odsloužil mši sv. za velké účasti farníků. Po mši sv. jsme s průvodem vyšli z kostela ke kříži. Otec Klisz nám posvětil velký kříž a malé křížičky, které si donesli farníci. Byla to velká adorace Ježíšova kříže. Bohu díky za postní dobu 2000.

Poř. č.: 15
Název: Kaplička svatého Josefa
GPS: 49.6135978N, 18.3355856E
Parc. č. 2169
Majitel pozemku: Římskokatolická farnost Metylovice, č. p. 120, 73949 Metylovice

Popis: Kaplička Svatého Josefa u kostela, stávala kdysi před Metylovicemi od Palkovic. Byla několikrát rozbitá, a tak ji farář Navrátil dal přemístit ke kostelu. V obecní kronice (zápis z roku 1979) je uváděna jako socha sv. Jana, ale považoval bych za důvěryhodnější zdroj farní kroniku. 

Obecní kronika: Na dolní konci, při vjezdu do Metylovic z Palkovic, stojí socha sv. Jana. Ta se stala cílem některých nezjištěných mladíků, kteří sochu zničili, takže zůstal jenom podstavec. Tato akce byla všemi občany s rozhořčením odsouzena. Zde vykonal své alkohol a vůbec bujná povaha části naší mládeže. Byli to cizí mladí lidé, kteří do naší vesnice jezdí u příležitosti různých zábav nepřiměřeně oblečení a pak vyvolávají rvačky, či pustoší památky. MVNF a OB poučila pořadatele zábav, jak se proti takovém živlu chovat, aby k podobným výstřelkům v naší obci již nedocházelo.

Z farní kroniky (zápis o. Ladislava Navrátila): Zcizení kamenné sochy sv. Josefa před Metylovicemi, po pravé straně silnice směrem od Palkovic: V úterý 6.3.1979 při jízdě autobusem na mši sv. do Metylovic, zadíval jsem se po soše sv. Josefa na kamenném sloupu před Metylovicemi a zdálo se mi, že sloup je bez sochy. Při zpáteční cestě autobusem do Palkovic jsem si ověřil, že socha na sloupu chybí. V 9 hod. podal jsem o zcizení sochy sv. Josefa telefonickou zprávu VB ve Frýdlantě n. Ostr. a v 9:30 okresnímu církevnímu tajemníkovi ve Frýdku-Místku, který žádal, abych mu o zcizení sochy podal ještě písemné hlášení. téhož dne, kolem 10. hod., přijeli na faru do Palkovic dva příslušníci VB, kteří si ohlédli okolí sochy a snažili se získat nějaké informace v blízkých domech. - Ačkoli jsem v pondělí (5.3.1979) učil náboženství v Metylovicích, ani při cestě do školy, ani při cestě zpět jsem si sochy nevšiml. V pátek 6. dubna 1979, při cestě autobusem na mši sv. do Metylovic jsem zpozoroval, že je vyvrácen také těžký kamenný sloup, na němž stála socha sv. Josefa, a leží na zemi vedle kamenného základu. Po návratu do Palkovic podal jsem o tom v 9:50 telefonickou zprávu VB ve Frýdlantě n. Ostr. a v 10 hod. okresnímu církevnímu tajemníkovi ve Frýdku-Místku. Během několika dní stál opět sloup na kamenném základě. Muselo k tomu být použito pravděpodobně jeřábu. Stopy po autojeřábu však nebylo nikde znát (stál asi na silnici). Ptal jsem se lidí, kdo ten sloup postavil, ale nikdo nevěděl. Požádal jsem kostelníka Bohuše Halatu, aby se zeptal po domech na konci vesnice, jestli někdo viděl lidi, kteří sloup stavěli, ale říkal, že nic nezjistil. Akce proběhla asi bez svědků v noci. Z VB ve Frýdlantě n. Ostr. nedostal jsem ani o soše sv. Josefa, ani o vyvrácení sloupu žádnou zprávu. Po delší době jsem se dověděl od farníků, že pískovcová socha sv. Josefa nebyla ukradená, ale rozbitá, a její části jsou uloženy v jednom domě na dolním konci Metylovic. Asi v dubnu r. 1982 přijeli muži na faru do Palkovic a ptali se mne po této soše. Dověděl jsem se od nich, že jsou z Prahy a mají rozbitou sochu odvézt a odborně restaurovat. Podle jejich informace objednalo opravu sochy Krajské středisko státní památkové péče v Ostravě. V poměrně krátké době 2. června 1982 jsem zjistil, že opravená a očištěná socha sv. Josefa opět stojí na sloupě. Po sedmi letech byla znovu napadená socha sv. Josefa, postavená před obcí, směrem od Palkovic, vyvrácená i se sloupem (kromě podstavce v zemi) a rozbitá. Objevil jsem to na Květnou neděli, 23.3.1986, při cestě autem na bohoslužby z Palkovic do Metylovic. Na zpáteční cestě jsme u sochy zastavili, abych si ji prohlédl, a podal hlášení o jejím zničení Veřejné bezpečnosti. Odpoledne ve 13:40 ohlásil jsem vyvrácení a rozbití sochy sv. Josefa Veřejné bezpečnosti ve Frýdlantě n. Ostr. V roce 1987 dalo Okresní středisko památ. péče opravit rozbitou sochu sv. Josefa. Na žádost střediska byla socha sv. Josefa přemístěna ke kostelu.